Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 17.říjen 8:33

Z části souhlasím s Keplerem. Bylo to tak a fungovalo to. Dnes je ovšem situace kapku jiná. Já třeba hodně pracovně cestuji a přijíždím leckdy a nemám vždy možnost nakoupit si včas. Navíc jsem toho názoru, že to je zásah do svobody lidí. Stát si usurpuje právo určovat, co a jak si se zaměstnacema dohodnu. Hlavně, že existují odbory a kolektivní vyjednávání se smlouvami. To je totiž další podobný zásah do práv v podnikání po zákazech kouření v hospodách. Co přijde příště? Je to celkem rychlý případ klasické salámové metody, jak upírat lidem svobodu.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 17.říjen 8:38

Z části souhlasím s Keplerem. Bylo to tak a fungovalo to. Dnes je ovšem situace kapku jiná. Já třeba hodně pracovně cestuji a přijíždím leckdy a nemám vždy možnost nakoupit si včas. Navíc jsem toho názoru, že to je zásah do svobody lidí. Stát si usurpuje právo určovat, co a jak si se zaměstnacema dohodnu. Hlavně, že existují odbory a kolektivní vyjednávání se smlouvami. To je totiž další podobný zásah do práv v podnikání po zákazech kouření v hospodách. Co přijde příště? Je to celkem rychlý případ klasické salámové metody, jak upírat lidem svobodu.

Takže já jsem pro kombinaci obou Keplerovo možností. Realizace je snadná: Odbory máme, kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy taky. Může být stanoveno zákonem, že to musí být v kolektivních smlouvách stanoveno. Tím dojde k ochraně zaměstnanců, kteří samozřejmě mají nárok na příplatky za práci v neděli a ve svátky. A zákazníci obchodů se mohou rozhodnout, do kterého krámu půjdou.

Pamatuji si, že když byl zákaz prosazen, tak spousta zaměstnanců hořekovala, že jim stát zkazuje si v ty dny vydělat. Takže… žádná pozitiva to vlastně nepřineslo nikomu. Ani zákazníkům, ani prodejcům a nejvíc na tom jsou biti zaměstnanci.