Historie úprav
Odpověděl/a – 11.říjen 15:56
Takhle z hlavy ti to neřeknu, protože už je to dlouho, co jsem to četl a nepamatuji si takové detaily.
Ale není řečené, jak velká byla ta (americká) hypotéka, a co to bylo za nemovitost. Třeba panelák, ve kterém bydlí desítky lidí a jestli je luxusnější, o to dražší je měsíční pronájem, některým mohl rovnou prodat i byt do jejich vlastnictví. To už by se něco nasbíralo. Splatnost hypotéky může být desítky let, a ani měsíční splátka by nemusela být až tolik vysoká.
Je to myšleno 20 bytů jako bytovek anebo 20 „obyřejných“ bytů?
Taky záleží na ceně nemovitostí (době) a místě, kde se vyskytují (státě). Mám dojem, že Kiosaky tam psal, že nakoupil nemovitosti za velmi nízké ceny (někdy v 90. letech), pak je pronajímal a za pár let je prodal třeba až za 5X vyšší cenu nebo i víc (protože v době, kdy je nakupoval ceny extrémně klesly, ale vzápětí se během pár let zase -hodně- navyšovaly).
Jak říkám už si to moc nepamatuji. A zrovna Kiyosaki mě ze všech motivačních, osobně rozvojových a self-help autorů nezaujal. Ale neodsuzuji motivační literaturu, může být velmi nápomocná a dokonce poskytnou dobré rady, inspirace, příklady,…
Odpověděl/a – 11.říjen 16:26
Takhle z hlavy ti to neřeknu, protože už je to dlouho, co jsem to četl a nepamatuji si takové detaily.
Ale není řečené, jak velká byla ta (americká) hypotéka, a co to bylo za nemovitost. Třeba panelák, ve kterém bydlí desítky lidí a jestli je luxusnější, o to dražší je měsíční pronájem, některým mohl rovnou prodat i byt do jejich vlastnictví. To už by se něco nasbíralo. Splatnost hypotéky může být desítky let, a ani měsíční splátka by nemusela být až tolik vysoká.
Je to myšleno 20 bytů jako bytovek anebo 20 „obyřejných“ bytů?
Taky záleží na ceně nemovitostí (době) a místě, kde se vyskytují (státě). Mám dojem, že Kiosaky tam psal, že nakoupil nemovitosti za velmi nízké ceny (někdy v 90. letech), pak je pronajímal a za pár let je prodal třeba až za 5X vyšší cenu nebo i víc (protože v době, kdy je nakupoval ceny extrémně klesly, ale vzápětí se během pár let zase -hodně- navyšovaly).
Jak říkám už si to moc nepamatuji. A zrovna Kiyosaki mě ze všech motivačních, osobně rozvojových a self-help autorů nezaujal. Ale neodsuzuji motivační literaturu, může být velmi nápomocná a dokonce poskytnou dobré rady, inspirace, příklady,…
___________
@ivzez: Tak zase to není tak jednoduché a prosté. Existují tisíce knih
tohoto žánru, spousty různých autorů, z nichž někteří píšou braky,
jiní ne. Samotná motivační literatura se zase rozvětvuje na další
podčásti. Některé nabízejí praktické rady, jiné teoretické, další
třeba zase jen motivační (o síle víry, odhodlání, dostatčné a tvrdé
práci,.. a díky tomu naplnění snů/cílů atd. což je vlastně pravda). Je
to určeno pro lidi, kteří se chtějí v něčem zlepšit, něco dokázat,
tak si přečtou knihu, která v tomto oboru poskytuje často cenné rady.
Plno z autorů této motivační literatury jsou osobnosti, která právě
v té dané oblasti uspěli, jiní jsou třeba jen teoretici, kteří daný
obor zkoumají (a jistě najdou se tam i takoví, kteří si chtějí jen
přivydělat, tak vydají nějaký brak, ale určitě bych celý žanr za
brakový neoznačil…).
I kdyby lidem mot. literatura poskytla třeba jen dobrou náladu a positivní
myšlení, tak by byla velmi užitečná (protože většina lidí myslí
„přirozeně“ negativně, představuje se ty nejhorší scénáře, trpí
obavami, studem, nízkou sebedůvěrou, aj.) No tak i kdyby zlepšila jen
tohle, tak je to velké plus (ale nedělá jen tohle).
Jistě je třeba sám zkoušet, skutečně žít a hlavně číst i jiné žánry než jen motivační (na což ve svých knihách autoři taky často upozorňují).
Podle mě je to úplně jinak než jak píšete. Nemyslím, že takové knihy
potlačí vlastní potenciál, vymývají mozky atd. Možná takové ty, ve
kterých se píše přímo o mysticismu a „jednoduchých tajemstvích
úspěchu,“ které zaručují ten úspěch aniž bychom se museli snažit a
vykonávat nějaké úsilí (ale ani takových knih není mnoho a určitě jich
netvoří většina z tohoto žánru). Podle mě stojí za to jakýkoli
literární žánr a vkaždém se najde něco užitečného. Ale jsem toho
názoru, ža kromě „klasiky“ (dost široký pojem do kterého vlastně
patří několik žánrů napříč historií) je motivační literatura hned
druhá, která obsahuje dobré rady, pomůže člověkovi a někam ho posune
(když nepočítám přímo učebnice, ale kolikrát jsou knihy z motivačního
žánru jakoby i učebnicemi).
Do motivačních knih spadají třeba i popisy, jak někteří začínali
v různém oboru (v podnikání, řemeslech, umění…), kde popisují krok
za krokem co podstupovali, co vše potřebovali atd., je to většinou
srozumitelně (polopaticky) vysvětlené, neomezující se,… To může skýtat
nesčetné rady a neocenitelnou pomoc.
Fakt mám zcela opačný názor (já vám ho neberu), ale za boha si nemyslím, že dělá motivační literatura to, co popisujete (spíš opak — a ano přiznávám, že některé knihy to dělat můžou, ale určitě ne celý žánr).