Odpověděl/a – 19.září 17:48
Nejde prokázat, co se nestalo (nelze prokázat, že jsi džíny nechtěla
ukrást).
Naopak by museli tobě prokázat úmysl.
Problém ale bude v tom, že jsi na místě zaplatila pokutu,
čímž jsi s ní (a vyhodnocením toho činu) „souhlasila“.
Abych ale pravdu řekla, moc mi tvůj příběh „nesedí“.
Přehodit džíny bez ramínka přes ruku by bylo v pořádku, kdyby sis tu
bundu oblékla a džíny přehodila přes ruku v rukávu (aby byly vidět).
Pokud jsi bundu jen přehodila přes ramena a džíny schovala (!!)
pod ni, nemůžeš se divit, že někdo tvůj čin vyhodnotil jako úmysl.
A zaráží mne přístup tvé rodiny. Jsou to tví blízcí, vědí, jak
tě vychovali,
znají tě a měli by vědět i to, čeho bys (ne)byla schopna.
__
Do budoucna:
Předpokládám, že si do budoucna dáš větší pozor na to, co děláš a
že se
pokaždé zamyslíš nad tím, jak si tvé jednání mohou vysvětlit
jiní lidé.
Kdyby ses někdy dostala do podobné*) situace, neřeš ji sama.
Nech k tomu přivolat někoho z rodičů. A nikdy nepodepisuj nic,
s čím
nebudeš souhlasit (viz „řekli mi, že se tam úmysl zaškrtává
vždy“),
nebo čemu nebudeš rozumět.
*) Podobnou situací nemíním podezření z krádeže. Mám na mysli
situaci,
do které se dostaneš prvně, takže nebudeš mít zkušenosti, jak
ji řešit.
Odpověděl/a – 19.září 20:56
Nejde prokázat, co se nestalo (nelze prokázat, že jsi džíny nechtěla
ukrást).
Naopak by museli tobě prokázat úmysl.
Problém ale bude v tom, že jsi na místě zaplatila pokutu,
čímž jsi s ní (a vyhodnocením toho činu) „souhlasila“.
Abych ale pravdu řekla, moc mi tvůj příběh „nesedí“.
Přehodit džíny bez ramínka přes ruku by bylo v pořádku, kdyby sis tu
bundu oblékla a džíny přehodila přes ruku v rukávu (aby byly vidět).
Pokud jsi bundu jen přehodila přes ramena a džíny schovala (!!)
pod ni, nemůžeš se divit, že někdo tvůj čin vyhodnotil jako úmysl.
A zaráží mne přístup tvé rodiny. Jsou to tví blízcí, vědí, jak
tě vychovali,
znají tě a měli by vědět i to, čeho bys (ne)byla schopna.
__
Do budoucna:
Předpokládám, že si do budoucna dáš větší pozor na to, co děláš a
že se
pokaždé zamyslíš nad tím, jak si tvé jednání mohou vysvětlit
jiní lidé.
Kdyby ses někdy dostala do podobné*) situace, neřeš ji sama.
Nech k tomu přivolat někoho z rodičů. A nikdy nepodepisuj nic,
s čím
nebudeš souhlasit (viz „řekli mi, že se tam úmysl zaškrtává
vždy“),
nebo čemu nebudeš rozumět.
*) Podobnou situací nemíním podezření z krádeže. Mám na mysli
situaci,
do které se dostaneš prvně, takže nebudeš mít zkušenosti, jak ji
řešit.
___
K dalším odpovědím:
Opakuji, že nelze prokázat to, co se nestalo.
(Podobně jako nelze dokázat, že něco neexistuje.)
Obracet se v tomto případě na právníka by
podle mne znamenalo zbytečně vyhodit peníze.
V obchodě bylo víc lidí, k tomu přičtěte policii.
Myslíte, že se jednomu člověku podaří prokázat nátlak
(který pravděpodobně nebyl), když si všichni potvrdí, že
na dívku nikdo žádný nátlak nevyvíjel?