Odpověděl/a – 18.srpen 12:21
Je to historický pojem, který souvisí s úroky za půjčování peněz.
"Půjčování peněz za úplatu se objevilo vzápětí po vzniku peněz a setkáváme se s ním v Mezopotámii, starém Egyptě nebo antickém Říma.
Od raného středověku se tato činnost setkávala s omezením ze strany různých náboženství.
Podle křesťanské církve byl úrok poplatek za čas, který patří Bohu, a proto se s ním nemůže obchodovat.
Jiným důvodem byl názor, že půjčování peněz samo o sobě nevytváří žádné hodnoty. Do dneška se nám zachovalo pro příliš vysoký úrok označení „nekřesťanský“ a Islám zakazuje půjčování peněz na úrok dodnes. " atd.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Arok
Dnes i křesťan může dlužit nekřesťanské peníze, protože to sousloví se užívá bez ohledu na vyznání, to se nezjišťuje. Neplatí pro muslimy.
Odpověděl/a – 18.srpen 12:30
Je to historický pojem, který souvisí s úroky za půjčování peněz.
"Půjčování peněz za úplatu se objevilo vzápětí po vzniku peněz a setkáváme se s ním v Mezopotámii, starém Egyptě nebo antickém Říma.
Od raného středověku se tato činnost setkávala s omezením ze strany různých náboženství.
Podle křesťanské církve byl úrok poplatek za čas, který patří Bohu, a proto se s ním nemůže obchodovat.
Jiným důvodem byl názor, že půjčování peněz samo o sobě nevytváří žádné hodnoty. Do dneška se nám zachovalo pro příliš vysoký úrok označení „nekřesťanský“ a Islám zakazuje půjčování peněz na úrok dodnes. " atd.
Ve středověku půjčovali peníza židé,, a to za vysoklý úrok = lichvu. Křesťané si totiž mezi sebou mohli půjčovat jen bezúročně,
"A právě to půjčování nejchudším vrstvám se stalo kamenem úrazu, zejména ve 14. a 15. století, a předmětem vyostřené kritiky před husitskou revolucí, kdy právě židovská lichva se stává jedním z argumentů, proč se Židé stávají předmětem boje i těch reformních husitů, kteří se snaží reformovat celou společnost a kteří uvádějí, ano, Židé mohou žít zde mezi námi, nemáme proti nim v podstatě nic, ale nesmějí provozovat lichvu, protože lichva je zkáza pro celou společnost.“
Na výši úroku totiž ve středověku neexistoval žádný předpis:" atd.
Dnes se pojem stále používá, když je něco velmi drahé, nebo se za půjčku platí velké polatky. Atd. Jenže nikdo nezkoumá, zda žádá o půjčku věřící nebo ateista.