Historie úprav
Odpověděl/a – 29.červenec 16:15
Univerzální argument, který by kuřáka přesvědčil, neexistuje. Dokonce ani zdravotní komplikace nepomůžou, zažil jsem například chlapíka, který měl v šedesáti mozek jako ementál (přinejmenším tři větší mrtvice plus pár dalších chuťovek) – a nic. Ikonickou fotkou (v učebnicích cévní chirurgie) je fotka chlapíka, který si ve věku jen něco kolem 30 pořídil Buergerovu arteritidu, v důsledku které přišel o horní i dolní končetiny – a na pahýlu pravé ruky má drát, ke kterému si nechává upínat cigaretu..
Začátek kouření je spíše sociologická otázka. Tlak party („všichni kouří“), tlak reklamy (viz odkaz, Marlboro man je jen čajíček), cigareta bývala nezbytnou proprietou filmových postav (trochu opačný extrém k dnešnímu nekuřáctví i tam, kde je to absurdní), potřeba dalšího legálního stimulans, když už káva nestačí (např. řada kouřících lékařů s tím začala v prvním ročníku nad anatomií a histologií),…
Jediné, co jde dělat, je omezovat možnost kouření. Zdá se, že zákaz kouření v hospodách se už pomalu projevuje – i když je to na hraně spolehlivosti dat.
Prakticky je tady ještě jeden problém – a zároveň vysvětlení, proč to stát nezakáže ihned. Důvodem není vymazaný Kubera a jemu podobní, pro které je svoboda smrdět ostatním kvintesencí demokracie, důvodem je to, že v tabákovém průmyslu se točí velké peníze – a z nich má stát příjem (daně, pracovní místa,…). Pokud by se kouření rázně omezilo, příjem by se snížil, ale náklady vzniklé kouřením (vyšší nemocnost, větší komorbidity, pravděpodobnější potřeba ošetřovatelské péče, větší konzumace lékařské péče,…) na toto reagují snižováním až v horizontu několika let.
Zdroj: http://tobacco.stanford.edu/tobacco_main/images.php?token2=fm_st001.php&token1=fm_img0002.php&theme_file=fm_mt001.php&theme_name=
Odpověděl/a – 29.červenec 16:50
Univerzální argument, který by kuřáka přesvědčil, neexistuje. Dokonce ani zdravotní komplikace nepomůžou, zažil jsem například chlapíka, který měl v šedesáti mozek jako ementál (přinejmenším tři větší mrtvice plus pár dalších chuťovek) – a nic. Ikonickou fotkou (v učebnicích cévní chirurgie) je fotka chlapíka, který si ve věku jen něco kolem 30 pořídil Buergerovu arteritidu, v důsledku které přišel o horní i dolní končetiny – a na pahýlu pravé ruky má drát, ke kterému si nechává upínat cigaretu..
Začátek kouření je spíše sociologická otázka. Tlak party („všichni kouří“), tlak reklamy (viz odkaz, Marlboro man je jen čajíček), cigareta bývala nezbytnou proprietou filmových postav (trochu opačný extrém k dnešnímu nekuřáctví i tam, kde je to absurdní), potřeba dalšího legálního stimulans, když už káva nestačí (např. řada kouřících lékařů s tím začala v prvním ročníku nad anatomií a histologií),…
Jediné, co jde dělat, je omezovat možnost kouření. Zdá se, že zákaz kouření v hospodách se už pomalu projevuje – i když je to na hraně spolehlivosti dat.
Prakticky je tady ještě jeden problém – a zároveň vysvětlení, proč to stát nezakáže ihned. Důvodem není vymazaný Kubera a jemu podobní, pro které je svoboda smrdět ostatním kvintesencí demokracie, důvodem je to, že v tabákovém průmyslu se točí velké peníze – a z nich má stát příjem (daně, pracovní místa,…). Pokud by se kouření rázně omezilo, příjem by se snížil, ale náklady vzniklé kouřením (vyšší nemocnost, větší komorbidity, pravděpodobnější potřeba ošetřovatelské péče, větší konzumace lékařské péče,…) na toto reagují snižováním až v horizontu několika let.
Edit: Ještě jedna drobnost by tě mohla zajímat. Výše jsem napsal, že kuřáci na jedné straně přispívají do rozpočtu, na druhé straně něco stojí. Jak to tedy je? Kladou plíce na oltář státního rozpočtu, nebo naopak jsou svým zlozvykem přítěží a v průměru by bylo levnější kuřáky nemít? Celosvětově to vychází tak, že i toto je dělítkem mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi. V rozvojových zemích se státu/společnosti kuřáci vyplácejí, v rozvinutých zemích – tedy i v České republice – nikoliv.
Zdroj: http://tobacco.stanford.edu/tobacco_main/images.php?token2=fm_st001.php&token1=fm_img0002.php&theme_file=fm_mt001.php&theme_name=
