Historie úprav
Odpověděl/a – 22.červenec 18:54
Základním pramenem trestního práva je trestní zákoník (viz odkaz).
Obecně pokud jeden čin nebo série činů (nemusí nutně souviset věcně) splňuje známky několika trestných činů, pachatel se sice může odsoudit za všechny, ale dostane úhrnný trest (§ 43 odst. 1), tedy ze všech trestných činů se vybírá sazba podle toho nejpřísněji trestaného, za jistých okolností může navýšena. Takže jako laika by tě z toho hlava bolet nemusela, když provedeš nějakou hloupost, která bude spočívat hned v několika trestných činech, odsouzen budeš, pokud to nebude něco skutečně ve velkém stylu, podle toho nejpřísněji postihovaného.
Přesto tvoje otázka vůbec není špatná, protože problematika souběhu trestných činů není obecně známá. Jen si dovolím malé upřesnění. Skutková podstata krádeže (§ 205) je zhruba zmocnění se cizí věci bez působení na poškozeného. Pokud pachatel působí na poškozeného, je to loupež (§ 173). No a při srovnání skutkové podstaty loupeže podle § 173 je vlastně speciální případ vydírání (§ 175). To, že je loupež speciální případ vydírání, není náhoda. V tomto případě jde o tzv. nepravý souběh, pokud nějaký čin nese současně znaky trestného činu obecnějšího a trestného činu speciálního, je naplněna pouze skutková podstata speciálního trestného činu. Speciální trestný čin přitom může být trestán přísněji (pokud je považován za více nebezpečný), nebo naopak mírněji (pokud je považován za méně nebezpečný, hovoří se o privilegované skutkové podstatě). Dokonce poměr loupeže a vydírání je zmiňován v učebnicích trestního práva jako typický příklad principu speciality a subsidiarity.
Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40
Odpověděl/a – 22.červenec 18:57
Základním pramenem trestního práva je trestní zákoník (viz odkaz).
Obecně pokud jeden čin nebo série činů (nemusí nutně souviset věcně) splňuje známky několika trestných činů, pachatel se sice může odsoudit za všechny, ale dostane úhrnný trest (§ 43 odst. 1), tedy ze všech trestných činů se vybírá sazba podle toho nejpřísněji trestaného, za jistých okolností může navýšena. Takže jako laika by tě z toho hlava bolet nemusela, když provedeš nějakou hloupost, která bude spočívat hned v několika trestných činech, odsouzen budeš, pokud to nebude něco skutečně ve velkém stylu, podle toho nejpřísněji postihovaného.
Přesto tvoje otázka vůbec není špatná, protože problematika souběhu trestných činů není obecně známá. Jen si dovolím malé upřesnění. Skutková podstata krádeže (§ 205) je zhruba zmocnění se cizí věci bez působení na poškozeného. Pokud pachatel působí na poškozeného, je to loupež (§ 173). No a při srovnání skutkové podstaty loupeže podle § 173 je vlastně speciální případ vydírání (§ 175). To, že je loupež speciální případ vydírání, není náhoda. V tomto případě jde o tzv. nepravý souběh, pokud nějaký čin nese současně znaky trestného činu obecnějšího a trestného činu speciálního, je naplněna pouze skutková podstata speciálního trestného činu. Speciální trestný čin přitom může být trestán přísněji (pokud je považován za více nebezpečný), nebo naopak mírněji (pokud je považován za méně nebezpečný, hovoří se o privilegované skutkové podstatě). Dokonce poměr loupeže a vydírání je zmiňován v učebnicích trestního práva jako typický příklad principu speciality a subsidiarity.
Edit: Nakonec mi vypadla dost podstatná drobnost: Ke skutkové podstatě loupeže jako speciálního případu vydírání je třeba, aby byla hrozba bezprostřední. Proto by tebou popsaný příklad řešil soud jako vydírání, možná (podle toho, zda skutečně pachatel má takové fotky a jak k nim přišel) ve skutečném souběhu s dalším trestným činem.
Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40