Odpověděl/a – 13.červenec 17:08
Bylo to trochu jinak. Šlo o osobní jednání, Brežněv žádné dopisy nepsal, j jen jednou elefonoval Dubčekovi.
Podrobnosti najdete v odkazech – to nejdůležitější
30. 7.
"Moskevský deník Pravda otiskl dopis 99 zaměstnanců pražské Pragovky,
napsaný 18. července, jenž vyjadřoval obavy o osud socialismu
v Československu a vyzýval k mocenskému zásahu ze strany
Sovětského svazu.
Od 29. 7. do 1. 8. 1968 jednala předsednictva ÚV KSČ a ÚV KSSS.
Československo odmítlo jet na sovětské území, obě strany zvolily
kompromis: město u hranic se SSSR, Čierna nad Tisou, kde bylo obří
železniční překladiště.
Podle Sovětů u nás bujela kontrarevoluce. Obě strany nedospěly k jasnému
závěru. Dohodly se, že se s dalšími členy Varšavské smlouvy setkají
3. 8. v Bratislavě a že ÚV KSČ zpřísní dohled nad médii.
„Z Čierné jsme odjeli s umírněným optimismem, že se to povedlo uhrát.
Kriegel se Smrkovským předvídali, že hrozí intervence. Dnes víme, že to
Sověti měli připravené,“ říká historik Jan Křen, bývalý poradce
člena ÚV Josefa Smrkovského
3. 8.
V Bratislavě se uskutečnila schůzka představitelů tzv. socialistické
pětky (Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Polské lidové
republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky)
s vedoucími představiteli Komunistické strany Československa. Přijaté
prohlášení naznačovalo, že „bratrské strany nikomu nedovolí vrazit
klín mezi socialistické státy“ a že problémy vyřeší „vzájemnou
pomocí a podporou“.
17. 8.
Na žádost prvního tajemníka ústředního výboru Maďarské socialistické
dělnické strany Jánose Kádára se v Komárně konala jeho schůzka
s Alexandrem Dubčekem, na níž maďarský představitel, který na rozdíl od
Waltera Ulbrichta a Władysłava Gomułky nepatřil k „jestřábům“,
tlumočil značnou nespokojenost Kremlu s vývojem událostí
v Československu a poukazoval na možné vážné následky z toho plynoucí,
a to včetně vojenské intervence."
Další podrobnosti v odkazu
“Najdete překlad tzv. „zvacího dopisu“ adresovaného tehdejšímu
generálnímu tajemníkovi Ústředního výboru KSSS Leonidu Brežněvovi.
Dopis se stal pro sovětské vedení záminkou pro invazi do Československa
21. srpna 1968.
lois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek, Vasil
Biľak "
Dopis byl podle svědků Brežněvovi předán v bratislavském hotelu Sorea 3. srpna 1968,[2] tedy krátce poté, co neúspěchem pro sovětskou stranu skončily rozhovory mezi sovětským a československým vedením v Čiernej nad Tisou!"
Odpověděl/a – 13.červenec 17:18
Bylo to trochu jinak. Šlo o osobní jednání, Brežněv žádné dopisy nepsal, j jen jednou telefonoval Dubčekovi. Ruština byla oficiálním jazykem pro země socialistického společenství.
Podrobnosti najdete v odkazech – to nejdůležitější
30. 7.
"Moskevský deník Pravda otiskl dopis 99 zaměstnanců pražské Pragovky,
napsaný 18. července, jenž vyjadřoval obavy o osud socialismu
v Československu a vyzýval k mocenskému zásahu ze strany
Sovětského svazu.
Od 29. 7. do 1. 8. 1968 jednala předsednictva ÚV KSČ a ÚV KSSS.
Československo odmítlo jet na sovětské území, obě strany zvolily
kompromis: město u hranic se SSSR, Čierna nad Tisou, kde bylo obří
železniční překladiště.
Podle Sovětů u nás bujela kontrarevoluce. Obě strany nedospěly k jasnému
závěru. Dohodly se, že se s dalšími členy Varšavské smlouvy setkají
3. 8. v Bratislavě a že ÚV KSČ zpřísní dohled nad médii.
„Z Čierné jsme odjeli s umírněným optimismem, že se to povedlo uhrát.
Kriegel se Smrkovským předvídali, že hrozí intervence. Dnes víme, že to
Sověti měli připravené,“ říká historik Jan Křen, bývalý poradce
člena ÚV Josefa Smrkovského
3. 8.
V Bratislavě se uskutečnila schůzka představitelů tzv. socialistické
pětky (Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Polské lidové
republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky)
s vedoucími představiteli Komunistické strany Československa. Přijaté
prohlášení naznačovalo, že „bratrské strany nikomu nedovolí vrazit
klín mezi socialistické státy“ a že problémy vyřeší „vzájemnou
pomocí a podporou“.
17. 8.
Na žádost prvního tajemníka ústředního výboru Maďarské socialistické
dělnické strany Jánose Kádára se v Komárně konala jeho schůzka
s Alexandrem Dubčekem, na níž maďarský představitel, který na rozdíl od
Waltera Ulbrichta a Władysłava Gomułky nepatřil k „jestřábům“,
tlumočil značnou nespokojenost Kremlu s vývojem událostí
v Československu a poukazoval na možné vážné následky z toho plynoucí,
a to včetně vojenské intervence."
Další podrobnosti v odkazu
“Najdete překlad rusky psaného tzv. „zvacího dopisu“ adresovaného
tehdejšímu generálnímu tajemníkovi Ústředního výboru KSSS Leonidu
Brežněvovi. Dopis se stal pro sovětské vedení záminkou pro invazi do
Československa 21. srpna 1968.
lois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek, Vasil
Biľak "
Dopis byl podle svědků Brežněvovi předán v bratislavském hotelu Sorea 3. srpna 1968,[2] tedy krátce poté, co neúspěchem pro sovětskou stranu skončily rozhovory mezi sovětským a československým vedením v Čiernej nad Tisou!"