Historie úprav
Odpověděl/a – 3.červenec 14:20
Filosofická otázka, kterou se zabývají filosofové od svého počátku. Představivost souvisí s poznáním.
„Cokoliv si lidská mysl dokáže představit a čemu dokáže uvěřit, toho lze dosáhnout.“ — Napoleon Hill
Zdroj: https://citaty.net/citaty/262191-napoleon-hill-cokoliv-si-lidska-mysl-dokaze-predstavit-a-cemu-do/
K poznání pomáhá filosofie. Např. Sokrates tvrdil, že je rozdíl mezi domněnkou, tedy představou, o níž si myslím, že je pravdivá , a co poznám, tedy, co je opravdu pravdivé.
Platon uváděl, že poznání je rozpomínání na to, co v naší mysli bylo. Jsou to poznatky, s nimiž jsme se narodili. Skutečné vědění je nám dané, poznání smysly je nedostačují, ty přece klamou – dva jedinci mají jiné mínění, např, iobarvě atd, Existuje viditelný svět, který poznáme smysly a svět rozumový,., svět pravdivého vědění.
Ještě mě napadl solipsismus, myslím, že jsem někde vysvětlovala .
Schopenhauer tvrdil, že svět je moje představa. Ovlivnilo ho Descartovo
pocyhbování.
.
S. vvchází z toho, že ke každému pozorování patří pozorovatel,
předmět nemůže být bez subjektu, který jej poznává. Co jsem
„neviděl“, to nepoznám.
Vše, co existuje,všechny věci jsou jen jevy (jsou pomíjející).
Bez myšlenek není svět. Důležitá je podle S. vůle,, nevědomá vůle k životu,. Která spolu s představou určuje bytí člověka.
Locke tvrdil, že důležitá je představivost,, která je spojená s primární kvalitou – tvar, velikost atd. a sekundární, tj. vůní, chutí, atd. – bez očí by nebyla barva, bez uší zvuk, bez nosu vůně/pach atd.
Vysvětluje tak, že jím zelené jablko, tvar je daný, když je jím příště, srovnávám s představou, kterou o jablku mám.
Je to všechno složité. Poznání o nás samotných je jediné, které je jisté, smyslové nás klame, další poznání je založené na důkazu. souvisí s naší představivostí.
Existují věci nepoznatelné, ale nepoznané.
Podle filosofie.
Odpověděl/a – 3.červenec 14:37
Filosofická otázka, kterou se zabývají filosofové od svého počátku. Představivost souvisí s poznáním.
„Cokoliv si lidská mysl dokáže představit a čemu dokáže uvěřit,
toho lze dosáhnout.“ — Napoleon Hill ...... Tedy ne všechno
Zdroj: https://citaty.net/citaty/262191-napoleon-hill-cokoliv-si-lidska-mysl-dokaze-predstavit-a-cemu-do/
K poznání pomáhá filosofie. Např. Sokrates tvrdil, že je rozdíl mezi domněnkou, tedy představou, o níž si myslím, že je pravdivá , a co poznám, tedy, co je opravdu pravdivé.
Platon uváděl, že poznání je rozpomínání na to, co v naší mysli bylo. Jsou to poznatky, s nimiž jsme se narodili. Skutečné vědění je nám dané, poznání smysly je nedostačují, ty přece klamou – dva jedinci mají jiné mínění, např, o barvě atd, Existuje viditelný svět, který poznáme smysly a svět rozumový,., svět pravdivého vědění.
Představy jsou přechodem mezi smyslovým a rozumovým poznáním.
Existují představy o minulosti , tedy to, co bylo = vzpomínky, představy o budoucnosti , tedy, to co bude = fantazie. . To co je, je skutečnost.
Ještě mě napadl solipsismus, myslím, že jsem někde vysvětlovala .
Schopenhauer tvrdil, že svět je moje představa. Ovlivnilo ho Descartovo
pocyhbování.
.
S. vvchází z toho, že ke každému pozorování patří pozorovatel,
předmět nemůže být bez subjektu, který jej poznává. Co jsem
„neviděl“, to nepoznám.
Vše, co existuje,všechny věci jsou jen jevy (jsou pomíjející).
Bez myšlenek není svět. Důležitá je podle S. vůle,, nevědomá vůle k životu,. Která spolu s představou určuje bytí člověka.
Locke tvrdil, že důležitá je představivost,, která je spojená s primární kvalitou – tvar, velikost atd. a sekundární, tj. vůní, chutí, atd. – bez očí by nebyla barva, bez uší zvuk, bez nosu vůně/pach atd.
Vysvětluje tak, že jím zelené jablko, tvar je daný, když je jím příště, srovnávám s představou, kterou o jablku mám.
Je to všechno složité. Poznání o nás samotných je jediné, které je jisté, smyslové nás klame, další poznání je založené na důkazu. souvisí s naší představivostí.
Existují věci nepoznatelné, ale nepoznané.
Podle filosofie.
Odpověděl/a – 4.červenec 8:32
Filosofická otázka, kterou se zabývají filosofové od svého počátku. Představivost souvisí s poznáním. Protože představa vzniká na základě předchozí zkušenosti.,jejichž stopy jsou v našem mozku.
„Cokoliv si lidská mysl dokáže představit a čemu dokáže uvěřit, toho lze dosáhnout.“ — Napoleon Hill ...... Tedy ne všechno, co jsem nikdy neviděl -ale představa o budoucnosti je fantazie.
Zdroj: https://citaty.net/citaty/262191-napoleon-hill-cokoliv-si-lidska-mysl-dokaze-predstavit-a-cemu-do/
K poznání pomáhá filosofie. Např. Sokrates tvrdil, že je rozdíl mezi domněnkou, tedy představou, o níž si myslím, že je pravdivá , a co poznám, tedy, co je opravdu pravdivé.
Platon uváděl, že poznání je rozpomínání na to, co v naší mysli bylo. Jsou to poznatky, s nimiž jsme se narodili. Skutečné vědění je nám dané, poznání smysly je nedostačují, ty přece klamou – dva jedinci mají jiné mínění, např, o barvě atd, Existuje viditelný svět, který poznáme smysly a svět rozumový,., svět pravdivého vědění.
Představy jsou přechodem mezi smyslovým a rozumovým poznáním.
Existují představy o minulosti , tedy to, co bylo = vzpomínky, představy o budoucnosti , tedy, to co bude = fantazie. . To co je, je skutečnost.
Takže z toho plyne definice představy, jako výsledek představivosti.
„Představa je názorný obraz předmětů a jevů v našem vědomí, které v daném okamžiku nevnímáme (kdysi jsme je vnímali – vzpomínkové, pamětní), nebo které jsme v této podobě ani nevnímali (fantazijní).“
Souvisí s asociací.
https://publi.cz/books/339/08.html
Ještě mě napadl solipsismus, myslím, že jsem někde vysvětlovala .
Schopenhauer tvrdil, že svět je moje představa. Ovlivnilo ho Descartovo
pochybování.
.
S. vychází z toho, že ke každému pozorování patří pozorovatel,
předmět nemůže být bez subjektu, který jej poznává. Co jsem
„neviděl“, to nepoznám.
Vše, co existuje,všechny věci jsou jen jevy (jsou pomíjející).
Bez myšlenek není svět. Důležitá je podle S. vůle,, nevědomá vůle k životu,. Která spolu s představou určuje bytí člověka.
Locke tvrdil, že důležitá je představivost,, která je spojená s primární kvalitou – tvar, velikost atd. a sekundární, tj. vůní, chutí, atd. – bez očí by nebyla barva, bez uší zvuk, bez nosu vůně/pach atd.
Vysvětluje tak, že jím zelené jablko, tvar je daný, když je jím příště, srovnávám s představou, kterou o jablku mám.
Je to všechno složité. Poznání o nás samotných je jediné, které je jisté, smyslové nás klame, další poznání je založené na důkazu. souvisí s naší představivostí.
Existují věci nepoznané., ale ne nepoznatelné.
Podle filosofie.