Historie úprav
Odpověděl/a – 23.červen 10:17
Podobnou otázku jsem vkládala, stejně někde vysvětlovala. Podstata Descartovy filosofie byla kritizovaná, samozřejmě jeho interpretace se může lišit od naší. Proto uvádím to, co sám napsalav Principech filosofie.
Navíc máme vědomí, podvědomí, takže i když jsem utlumeni, existujeme. Takže když nemyslím, neexistuje, je nadsázka. Uvedla jsem i jako aforismus.
Před latinským překladem věta zněla, přemýšlím Pohybuji, tedy myslím. O všem je možné pochybovat smyslové poznání a poznání rozumové.
Descartes vycházel z toho, že duše, zejména rozum, je oddělena od
těla., existuje nezávisle na hmotě. Jeho dualismus. – mysl je netělesná
podstata, klerá je odlišná od materiální podstaty. Laždá podstata má
své rys.
y – těslsná pakl délku, šířku, hloubku.
Descartes pochyboval o tom, zda má tělo, ale nemůže pochybovat o tom, že pochybuje.
“Jeho slova” Kdybych připustil, že jsem přestal myslet, zatímco vše ostatní, co jsem si představoval, se událo, neměl bych důvod myslet, že existuji.
Z toho vím, že jsem podstatou, která myslí a která, aby existovala, nepotřebuje žádné místo a není závislá na hmotné věci. Je to tedy můj rozum, který mě činí tím, čím jsem. V důsledku toho jsem naprosto odlišný od těla, a navíc to předcházející je možné snáze pochopit, než to poslední.
Odpověděl/a – 23.červen 10:26
Podobnou otázku jsem vkládala, stejně někde vysvětlovala. Podstata Descartovy filosofie, jeho dualismus, byy kritizovany. S
Samozřejmě jeho interpretace se liší od naší . Proto uvádím to, co sám napsala Principech filosofie.
Navíc máme vědomí, podvědomí, takže i když jsem utlumeni, existujeme. Proto když nemyslím, neexistuj, je nadsázka. Uvedla jsem i jako aforismus.
Před latinským překladem věta zněla, přemýšlím. Dnes – Pohybuji, tedy myslím. atd. O všem je možné pochybovat smyslové poznání a poznání rozumové.
Descartes vycházel z toho, že duše, zejména rozum, je oddělená od
těla., existuje nezávisle na hmotě. Jeho dualismus. – mysl je netělesná
podstata, která je odlišná od materiální podstaty. Každá podstata má
své rys.y -
tělesná pak délku, šířku, hloubku.
Descartes pochyboval o tom, zda má tělo, ale nemůže pochybovat o tom, že pochybuje.
Jeho slova " Kdybych připustil, že jsem přestal myslet, zatímco vše ostatní, co jsem si představoval, se událo, neměl bych důvod myslet, že existuji.
Z toho vím, že jsem podstatou, která myslí a která, aby existovala, nepotřebuje žádné místo a není závislá na hmotné věci. Je to tedy můj rozum, který mě činí tím, čím jsem. V důsledku toho jsem naprosto odlišný od těla, a navíc to předcházející je možné snáze pochopit, než to poslední."
Odpověděl/a – 23.červen 10:58
Podobnou otázku jsem vkládala, stejně někde vysvětlovala. Podstata Descartovy filosofie, jeho dualismus, byl kritizovaný. .
Samozřejmě jeho interpretace se liší od naší . Proto uvádím to, co sám napsal Principech filosofie.
Navíc máme vědomí, podvědomí, takže i když jsem utlumeni, existujeme. Proto když nemyslím, neexistuji, je nadsázka. Druhá část neplatí.
Před latinským překladem věta zněla, přemýšlím. Dnes – Pochybuji, tedy myslím. atd. O všem je možné pochybovat – smyslové poznání a poznání rozumové.
Descartes vycházel z toho, že duše, zejména rozum, je oddělená od
těla., existuje nezávisle na hmotě. Jeho dualismus. – mysl je netělesná
podstata, která je odlišná od materiální podstaty. Každá podstata má
své rysy -
tělesná pak délku, šířku, hloubku.
Descartes pochyboval o tom, zda má tělo, ale nemůže pochybovat o tom, že pochybuje.
Jeho slova " Kdybych připustil, že jsem přestal myslet, zatímco vše ostatní, co jsem si představoval, se událo, neměl bych důvod myslet, že existuji.
Z toho vím, že jsem podstatou, která myslí a která, aby existovala, nepotřebuje žádné místo a není závislá na hmotné věci. Je to tedy můj rozum, který mě činí tím, čím jsem. V důsledku toho jsem naprosto odlišný od těla, a navíc to předcházející je možné snáze pochopit, než to poslední."
„Myslím, tedy jsem. Nemyslím, jsem taky a navíc bez problémů.“ Jan Sobotka
Odpověděl/a – 23.červen 11:23
Podobnou otázku jsem vkládala, stejně někde vysvětlovala. Podstata
Descartovy filosofie, jeho dualismus, byl kritizovaný. .
Navíc máme vědomí, podvědomí, takže i když jsem utlumeni, existujeme.
Proto když nemyslím, neexistuji, je nadsázka. Druhá část platí tehdy,
pokud člověk věk nežije.
Samozřejmě jeho interpretace se liší od naší . Proto uvádím to, co sám napsal v Principech filosofie.
Před latinským překladem věta zněla pouze: přemýšlím. D. vycházel z pochybování .. proto dnes jeho Myslím atd. O všem je možné pochybovat – smyslové poznání a poznání rozumové.
Descartes vycházel z toho, že duše, zejména rozum, je oddělená od
těla., existuje nezávisle na hmotě. Jeho dualismus. – mysl je netělesná
podstata, která je odlišná od materiální podstaty. Každá podstata má
své rysy -
tělesná pak délku, šířku, hloubku.
Descartes pochyboval o tom, zda má tělo, ale nemůže pochybovat o tom, že pochybuje.
Jeho slova " Kdybych připustil, že jsem přestal myslet, zatímco vše ostatní, co jsem si představoval, se událo, neměl bych důvod myslet, že existuji.
Z toho vím, že jsem podstatou, která myslí a která, aby existovala, nepotřebuje žádné místo a není závislá na hmotné věci. Je to tedy můj rozum, který mě činí tím, čím jsem. V důsledku toho jsem naprosto odlišný od těla, a navíc to předcházející je možné snáze pochopit, než to poslední."
Zapomněla jsem na zdroj, z něhož jsem vycházela.
Knižní zdroj: Úvod do světa idejí – L. Smithová, W. Raeper
„Myslím, tedy jsem. Nemyslím, jsem taky a navíc bez problémů.“ Jan Sobotka