Historie úprav
Odpověděl/a – 9.červen 9:53
Podobná otázka v archivu. – někdy se zaměňuje název plundra za flundra.
Najdete i odpověď na původ názvu těsta stejný, jak uvedla marci1
https://www.odpovedi.cz/otazky/jaky-vyznam-slova-ma-flundra
https://www.odpovedi.cz/search?q=plundrov%C3%A9%20t%C4%9Bsto%20
Odpověděl/a – 9.červen 10:12
Podobná otázka v archivu. – někdy se zaměňuje název plundra za flundra. – myslím u pečiva, ale i u poběhlice.
Najdete i odpověď na původ názvu těsta stejný, jak uvedla marci1
https://www.odpovedi.cz/otazky/jaky-vyznam-slova-ma-flundra
https://www.odpovedi.cz/search?q=plundrov%C3%A9%20t%C4%9Bsto%20
–
Ke Keplerově poznámce ještě doplňuji, i když etymologie slov p(f)lundra
ve významu poběhlice i těsta je možné najít i v odkazech.
Doplňuji obecně"
"Plundra a jinak též flundra přišla do naší země z Flander ve výzmamu
poběhlice.
Objevila se se u již od středověku značí ženu povětrnou, nevěstku či prostě běhnu a v přeneseném smyslu prostě cuchtu jednu nemytou zjevně nevalné pověsti.
Flundra je ovšem i platejs – ryba, jejíž obě oči se přestěhovaly na horní stranu placatého těla. Vypadá divně, leč chutná znamenitě, jakož i její příbuzní – mořský jazyk či halibut.
Plundrovat pak v staré řeči znamená drancovat čili kořistit.
Souvislost těchto slov jeví se nejasně. V daných souvislostech jen málo pochopitelný je ovšem též plundrák čili koláč z plundrového, tedy překládaného kynutého těsta.
Slovo plundrování vyvolá představu nájezdu Avarů či tažení lancknechtů krajinou z třicetileté války.
Ve smyslu pekařském znamená ale opakované překládání těsta mající za následek to, že tak zvaně listuje. Proti klasickému listovému těstu to plundrové obsahuje ještě droždí a dělá se trochu jinak. Pečou se z něj různé věci – hřebeny, šátečky a preclíky, ale především kynuté záviny čili štrúdly. Těsto je to dvousložkové a jeho větší pracnost – nikoliv ovšem vyčerpávající – je vyrovnána originální chutí i strukturou."
http://www.nasehobby.cz/strudl-tentokrat-jako-kynuty-plundrak/
Odpověděl/a – 9.červen 16:15
Podobná otázka v archivu. – někdy se zaměňuje název plundra za flundra. – myslím u pečiva, ale i u poběhlice.
Najdete i odpověď na původ názvu těsta stejný, jak uvedla marci1
https://www.odpovedi.cz/otazky/jaky-vyznam-slova-ma-flundra
https://www.odpovedi.cz/search?q=plundrov%C3%A9%20t%C4%9Bsto%20
–
Ke Keplerově poznámce ještě doplňuji, i když etymologie slov p(f)lundra
ve významu poběhlice i těsta je možné najít i v odkazech.
Doplňuji obecně"
"Plundra a jinak též flundra přišla do naší země z Flander ve výzmamu
poběhlice.
Objevila se se u již od středověku značí ženu povětrnou, nevěstku či prostě běhnu a v přeneseném smyslu prostě cuchtu jednu nemytou zjevně nevalné pověsti.
Flundra je ovšem i platejs – ryba, jejíž obě oči se přestěhovaly na horní stranu placatého těla. Vypadá divně, leč chutná znamenitě, jakož i její příbuzní – mořský jazyk či halibut.
Plundrovat pak v staré řeči znamená drancovat čili kořistit.
Souvislost těchto slov jeví se nejasně. V daných souvislostech jen málo pochopitelný je ovšem též plundrák čili koláč z plundrového, tedy překládaného kynutého těsta.
Slovo plundrování vyvolá představu nájezdu Avarů či tažení lancknechtů krajinou z třicetileté války.
Ve smyslu pekařském znamená ale opakované překládání těsta mající za následek to, že tak zvaně listuje. Proti klasickému listovému těstu to plundrové obsahuje ještě droždí a dělá se trochu jinak. Pečou se z něj různé věci – hřebeny, šátečky a preclíky, ale především kynuté záviny čili štrúdly. Těsto je to dvousložkové a jeho větší pracnost – nikoliv ovšem vyčerpávající – je vyrovnána originální chutí i strukturou."
http://www.nasehobby.cz/strudl-tentokrat-jako-kynuty-plundrak/
–
Ještě původ pečiva v Dánsku
"Původ dánského pečiva je často připisován stávce mezi pracovníky pekárny v Dánsku v roce 1850. Stávka způsobila majitelům pekáren najmout pracovníky ze zahraničí, mezi nimi několik rakouských pekařů, kteří přinesli nové pekárenské tradice a pečivo recepty. Rakouské pečivo Plundergebäck se brzy stalo populárním v Dánsku a poté, co skončily pracovní spory, dánští pekaři přijali rakouské recepty, přizpůsobili je svým vlastním představám a tradicím, například zvýšením množství vajec a tuků. Tento vývoj vyústil v to, co je nyní známé jako dánské pečivo.
Jednou z technik a tradic pečení, které rakouské pekařky přinesly, byla vídeňská technika laminování. Díky těmto novinkám Dánové nazývali pečivo „wienerbrød“ (vídeňský chléb) a, jak již bylo zmíněno, tento název se v současné době používá v severní Evropě".
Název souvisí se slovem plundern – těsto s kvasnicemi stoupá, narůstá. atd.