Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 7.červen 12:39

Jakl to bylo na Sibiři? Stránka Military – autor LUKáš Visinger
http://www.mi­litary.cz/acces­sories/Siberia-1969.htm

"Čínsko-sovětský pohraniční konflikt z roku 1969 patří k těm místům historie, o nichž se ve většině učebníc a encyklopedií mnoho nedozvíte. Většinou můžete být rádi, když se o nich daná kniha vůbec zmiňuje. Jen málo lidí si je vědomo toho, že tato událost je plně srovnatelná s kubánskou raketovou krizí – svět se v obou případech ocitl na pokraji jaderné války. Navíc existují tvrzení o tom, že sovětská armáda tehdy použila zbraně, které patří spíše do oblasti sci-fi. Pokud vás nezjímá politický a historický kontext, můžete tyhle kecy přeskočit.
Uvádějjí s 2 příčiny – dohady sci-fi-like zbraních, které prý Sověti tehdy použili. Jedna neoficiální verze, která se občas vypráví, zní takto:

Někdy v roce 1969 asi 50 000 čínských vojáků napochodovalo na Sibiř, protože zřejmě měli důvod si myslet, že jim ona část Ruska patří. A aby toho nebylo dost, zajali mnoho ruských civilistů a hnali je před sebou jako živý štít. Když tak pochodovali, najednou si všimli, že se na obou křídlech jejich jednotky objevují ruská obrněná vozidla, která za sebou táhnou jakési kabely. A ve chvíli, kdy zajatí Rusové překročili úroveň těchto vozidel, si čínští vojáci v zadních řadách všimli, že přední řady se doslova vypařují. Během několika okamžiků byla vetšina Číňanů prostě fuč. Zůstaly po nich jenom perleťové knoflíky z uniforem.

Druhá verze říká toto: Blíže neurčené množství čínských vojáků vstoupilo na území SSSR a opevnilo se na jakémsi kopci. Sovětská armáda je oblehla, ale nezahájila palbu; snažila se Číňany vyhnat bez použití zbraní. Patová situace trvala až do večera, kdy sovětští vojáci obdrželi zvláštní rozkaz: Stáhnout se. Uposlehli jej, a když se ráno vrátili na místo, nenašli ani Číňany, ani kopec."

--
"Jak se vyvíjely vztahy merzi SSSR a Čínou

Sovětský svaz i Čína vyšly z druhé světové války jako vítězné mocnosti. Zatímco v SSSR měl Stalin pod kontrolou celou zemi a vláda komunistů byla nezpochybnitelná, situace v Číně byla velmi nejistá. Již ve 20. letech probíhala v Číně občanská válka. Jako dva hlavní znepřátelené proudy se profilovaly strany Kuomintang a komunisté, či spíše se dá tento střet definovat jako mocenský boj Čankajška a Mao Ce-tunga.
Po krátké poválečné přestávce se boje v Číně obnovily. Čankajšek ztratil pozice a byl nucen odejít na Tchai-wan. Mao vyhlásil v říjnu 1949 Čínskou lidovou republiku (ČLR) pod vládou komunistů. Obě znesvářené strany měly zájem Čínu sjednotit, ovšem podle svých představ. Obě pak sledovaly chování hlavních světových supervelmocí – SSSR a USA.

Od přátelství k prvním sporům
Mao kontra Chruščov
Čína jadernou mocností
Nejisté roky 1965–1968

Boje na hranicích – rok 1969
Do roku 1969 vstoupila Čína s informací, že SSSR je pro ni větším nepřítelem než USA. Čína začala vypovídat některé dvoustranné smlouvy – např. zakázala přelety sovětských odborníků přes své území. Současně s tím se vyhrotily příhraniční boje. Nejenže oba státy balancovaly na pokraji války, ale v některých případech lze situaci skutečně jako válku posoudit.
Nejprudší boje vypukly začátkem března 1969 o ostrov Damanskij. Další těžké boje na Amuru vypukly v létě. 13. srpna pak provedli Číňané otevřený výpad do Semipalatinska. Z vojenského hlediska lze však konstatovat téměř naprostá sovětská vítězství.
Řešit tento spor diplomatickou cestou bylo velmi komplikované, ne-li téměř nemožné. Nakonec došlo ke schůzce Kosygina s Čou En-lajem při tradiční příležitosti – ideální možnost se naskytla na pohřbu vietnamského komunistického vůdce Ho Či Mina 11.9. 1969. Zde se alespoň rámcově dohodly další schůzky, na kterých by se měly konflikty řešit. Samotná jednání pak začala 20. října 1969 v Pekingu.

Přestože konflikty na hranicích ustaly, sovětsko-čínské vztahy se nezlepšily.
Normalizace vztahů mezi Čínou a SSSR tak mohla postupně probíhat až s nástupem nového sovětského vůdce Michaila Gorbačova v polovině 80. let."

https://www.val­ka.cz/10584-Roztrzka-mezi-Cinou-a-SSSR

annas

Odpověděl/a – 7.červen 12:40

Jakl to bylo na Sibiři? Stránka Military – autor LUKáš Visinger
http://www.mi­litary.cz/acces­sories/Siberia-1969.htm

"Čínsko-sovětský pohraniční konflikt z roku 1969 patří k těm místům historie, o nichž se ve většině učebníc a encyklopedií mnoho nedozvíte. Většinou můžete být rádi, když se o nich daná kniha vůbec zmiňuje. Jen málo lidí si je vědomo toho, že tato událost je plně srovnatelná s kubánskou raketovou krizí – svět se v obou případech ocitl na pokraji jaderné války. Navíc existují tvrzení o tom, že sovětská armáda tehdy použila zbraně, které patří spíše do oblasti sci-fi. Pokud vás nezjímá politický a historický kontext, můžete tyhle kecy přeskočit.
Uvádějjí s 2 příčiny – dohady sci-fi-like zbraních, které prý Sověti tehdy použili. Jedna neoficiální verze, která se občas vypráví, zní takto:

Někdy v roce 1969 asi 50 000 čínských vojáků napochodovalo na Sibiř, protože zřejmě měli důvod si myslet, že jim ona část Ruska patří. A aby toho nebylo dost, zajali mnoho ruských civilistů a hnali je před sebou jako živý štít. Když tak pochodovali, najednou si všimli, že se na obou křídlech jejich jednotky objevují ruská obrněná vozidla, která za sebou táhnou jakési kabely. A ve chvíli, kdy zajatí Rusové překročili úroveň těchto vozidel, si čínští vojáci v zadních řadách všimli, že přední řady se doslova vypařují. Během několika okamžiků byla vetšina Číňanů prostě fuč. Zůstaly po nich jenom perleťové knoflíky z uniforem.

Druhá verze říká toto: Blíže neurčené množství čínských vojáků vstoupilo na území SSSR a opevnilo se na jakémsi kopci. Sovětská armáda je oblehla, ale nezahájila palbu; snažila se Číňany vyhnat bez použití zbraní. Patová situace trvala až do večera, kdy sovětští vojáci obdrželi zvláštní rozkaz: Stáhnout se. Uposlehli jej, a když se ráno vrátili na místo, nenašli ani Číňany, ani kopec."

--
"Jak se vyvíjely vztahy merzi SSSR a Čínou

Sovětský svaz i Čína vyšly z druhé světové války jako vítězné mocnosti. Zatímco v SSSR měl Stalin pod kontrolou celou zemi a vláda komunistů byla nezpochybnitelná, situace v Číně byla velmi nejistá. Již ve 20. letech probíhala v Číně občanská válka. Jako dva hlavní znepřátelené proudy se profilovaly strany Kuomintang a komunisté, či spíše se dá tento střet definovat jako mocenský boj Čankajška a Mao Ce-tunga.
Po krátké poválečné přestávce se boje v Číně obnovily. Čankajšek ztratil pozice a byl nucen odejít na Tchai-wan. Mao vyhlásil v říjnu 1949 Čínskou lidovou republiku (ČLR) pod vládou komunistů. Obě znesvářené strany měly zájem Čínu sjednotit, ovšem podle svých představ. Obě pak sledovaly chování hlavních světových supervelmocí – SSSR a USA.

Od přátelství k prvním sporům
Mao kontra Chruščov
Čína jadernou mocností
Nejisté roky 1965–1968

Boje na hranicích – rok 1969
Do roku 1969 vstoupila Čína s informací, že SSSR je pro ni větším nepřítelem než USA. Čína začala vypovídat některé dvoustranné smlouvy – např. zakázala přelety sovětských odborníků přes své území. Současně s tím se vyhrotily příhraniční boje. Nejenže oba státy balancovaly na pokraji války, ale v některých případech lze situaci skutečně jako válku posoudit.
Nejprudší boje vypukly začátkem března 1969 o ostrov Damanskij. Další těžké boje na Amuru vypukly v létě. 13. srpna pak provedli Číňané otevřený výpad do Semipalatinska. Z vojenského hlediska lze však konstatovat téměř naprostá sovětská vítězství.
Řešit tento spor diplomatickou cestou bylo velmi komplikované, ne-li téměř nemožné. Nakonec došlo ke schůzce Kosygina s Čou En-lajem při tradiční příležitosti – ideální možnost se naskytla na pohřbu vietnamského komunistického vůdce Ho Či Mina 11.9. 1969. Zde se alespoň rámcově dohodly další schůzky, na kterých by se měly konflikty řešit. Samotná jednání pak začala 20. října 1969 v Pekingu.

Přestože konflikty na hranicích ustaly, sovětsko-čínské vztahy se nezlepšily.
Normalizace vztahů mezi Čínou a SSSR tak mohla postupně probíhat až s nástupem nového sovětského vůdce Michaila Gorbačova v polovině 80. let."

https://www.val­ka.cz/10584-Roztrzka-mezi-Cinou-a-SSSR

annas

Odpověděl/a – 7.červen 12:45

Jakl to bylo na Sibiři? Stránka Military – autor LUKáš Visinger
http://www.mi­litary.cz/acces­sories/Siberia-1969.htm

"Čínsko-sovětský pohraniční konflikt z roku 1969 patří k těm místům historie, o nichž se ve většině učebníc a encyklopedií mnoho nedozvíte. Většinou můžete být rádi, když se o nich daná kniha vůbec zmiňuje. Jen málo lidí si je vědomo toho, že tato událost je plně srovnatelná s kubánskou raketovou krizí – svět se v obou případech ocitl na pokraji jaderné války. Navíc existují tvrzení o tom, že sovětská armáda tehdy použila zbraně, které patří spíše do oblasti sci-fi.

Uvádějí se 2 příčiny – dohady sci-fi-like o zbraních, které prý Sověti tehdy použili. Jedna neoficiální verze, která se občas vypráví, zní takto:

Někdy v roce 1969 asi 50 000 čínských vojáků napochodovalo na Sibiř, protože zřejmě měli důvod si myslet, že jim ona část Ruska patří. A aby toho nebylo dost, zajali mnoho ruských civilistů a hnali je před sebou jako živý štít. Když tak pochodovali, najednou si všimli, že se na obou křídlech jejich jednotky objevují ruská obrněná vozidla, která za sebou táhnou jakési kabely. A ve chvíli, kdy zajatí Rusové překročili úroveň těchto vozidel, si čínští vojáci v zadních řadách všimli, že přední řady se doslova vypařují. Během několika okamžiků byla vvětšina Číňanů prostě fuč. Zůstaly po nich jenom perleťové knoflíky z uniforem.

Druhá verze říká toto: Blíže neurčené množství čínských vojáků vstoupilo na území SSSR a opevnilo se na jakémsi kopci. Sovětská armáda je oblehla, ale nezahájila palbu; snažila se Číňany vyhnat bez použití zbraní. Patová situace trvala až do večera, kdy sovětští vojáci obdrželi zvláštní rozkaz: Stáhnout se. Uposlechli jej, a když se ráno vrátili na místo, nenašli ani Číňany, ani kopec."

--
"Jak se vyvíjely vztahy merzi SSSR a Čínou

Sovětský svaz i Čína vyšly z druhé světové války jako vítězné mocnosti. Zatímco v SSSR měl Stalin pod kontrolou celou zemi a vláda komunistů byla nezpochybnitelná, situace v Číně byla velmi nejistá. Již ve 20. letech probíhala v Číně občanská válka. Jako dva hlavní znepřátelené proudy se profilovaly strany Kuomintang a komunisté, či spíše se dá tento střet definovat jako mocenský boj Čankajška a Mao Ce-tunga.

Od přátelství k prvním sporům
Mao kontra Chruščov
Čína jadernou mocností
Nejisté roky 1965–1968

Boje na hranicích – rok 1969
Do roku 1969 vstoupila Čína s informací, že SSSR je pro ni větším nepřítelem než USA. Čína začala vypovídat některé dvoustranné smlouvy – např. zakázala přelety sovětských odborníků přes své území. Současně s tím se vyhrotily příhraniční boje. Nejenže oba státy balancovaly na pokraji války, ale v některých případech lze situaci skutečně jako válku posoudit.
Nejprudší boje vypukly začátkem března 1969 o ostrov Damanskij. Další těžké boje na Amuru vypukly v létě. 13. srpna pak provedli Číňané otevřený výpad do Semipalatinska. Z vojenského hlediska lze však konstatovat téměř naprostá sovětská vítězství.
Řešit tento spor diplomatickou cestou bylo velmi komplikované, ne-li téměř nemožné. Jednání nastala až později.

Přestože konflikty na hranicích ustaly, sovětsko-čínské vztahy se nezlepšily.
Normalizace vztahů mezi Čínou a SSSR tak mohla postupně probíhat až s nástupem nového sovětského vůdce Michaila Gorbačova v polovině 80. let."

https://www.val­ka.cz/10584-Roztrzka-mezi-Cinou-a-SSSR