Odpověděl/a – 3.březen 8:34
V odkazu, který uvedla marci1, je napsané, že !„Slovo łaskotać je v polštině, zanedbatelného původu“, nikoliv, že čedské lelchtat pochází z polštiny.
Je to slovo praslovanské, i když se objevuje jen v češtině a polšině.
"lechtat, lechtivý. Jen č. a p. (lechtać), jinak polské . i łaskotać, ruské nářeční loskotát’.
Jednotnou psl. podobu nelze stanovit, na vině je jistě i expr. povaha slova (srov. i č. variantu lochtat). Podoby s -ch- by mohly být ze -sk- srov. polské nářeční lesktać. Dále nejasné, možná onomatopoické."
Jilří Rejzek: Etymologický slovník
--
Předpona po – něco probíhá na povrchu – tedy lechtání.
Odpověděl/a – 3.březen 8:36
V odkazu, který uvedla marci1, je napsané, že „Slovo łaskotać je v polštině, zanedbatelného původu“, nikoliv, že české lelchtat pochází z polštiny.
Je to slovo praslovanské, i když se objevuje jen v češtině a polšině.
"lechtat, lechtivý. Jen č. a p. (lechtać), jinak polské i łaskotać, ruské nářeční loskotát’.
Jednotnou psl. podobu nelze stanovit, na vině je jistě i expr. povaha slova (srov. i č. variantu lochtat). Podoby s -ch- by mohly být ze -sk- srov. polské nářeční lesktać. Dále nejasné, možná onomatopoické."
Jilří Rejzek: Etymologický slovník
--
Předpona po – něco probíhá na povrchu – tedy lechtání.