Historie úprav
Odpověděl/a – 30.leden 9:51
Návrh zákona jsem četla hne lo vloženío poředchozího dotazu.
V přechodníku použili navrhovatelé nesprávný tvar. Nemělo by to být, ale stejně jako ministserstvo školství zavádí do výuky jiníé patvary – uvedla jsem je nedávno ve své otázce – myslím si, že garantem by měl být ÚJCAV.
Připomenu definici spisovného jazyka
- čistě spisovná nebo prostě spisovná čeština, určená pro veškerý veřejný styk (vyznačuje se např. tvary píši, děkují, mohou). Má reprezentativní a úřední funkci. Používá se standardně při oficiálních a úředních příležitostech, v úředních i jiných dokumentech, ve školách a veřejnoprávních médiích, běžně i v ostatních médiích, ať už tištěných, mluvených nebo internetových. Vznikla v době národního obrození na přelomu 18. a 19. století převážně na základě moravské obecné češtiny, jak ji zachytila v 16. století Blahoslavova bible a zejména Bible kralická.
- hovorovou (spisovnou) češtinu, což je volnější forma spisovné češtiny s regionálními variantami, připouštějící některé jevy obecné češtiny, nejvýrazněji středočeskou a méně již moravskou a slezskou formu, určená pro běžný neoficiální mluvený styk (např. připouští tvary píšu, děkujou, můžou)."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Spisovn%C3%A1_%C4%8De%C5%A1tina
Takže z toho vyplývá, že všichni poslanci by měli vědět, co to spuisovná čeština je a nevkládat do ní patvary, které nepatří do veřejného projevu,.
Žádný zákon, žádné definice toho, co jer spávné, nepomůže, pokud se uživatelé jazyka nezamyslí na vhodnosti užívání mnohých slov.
To, že jazyk upadá, je vidět i v médiích, tisku atd. Už jsem se zmiňovala, že jen málokterý novinář se obrací na jazykové odborníky v Praze, zda je vhodné užít některý nový výraz či tvar,.
Nemělo by platit i u poslanců, ale především i u učitelů, kteří nevyučují přímo jazyk, ale odborné předměty?
Vše souvisí s něčím …
„Herec nebo moderátor by měl mluvit tak, aby to bylo vzorem i pro člověka, který se jazykem nezabývá. Aby měl nějakou představu, jak má správná čeština vypadat.“ – Gabriela Mikulková
Odpověděl/a – 30.leden 9:54
Návrh zákona jsem četla hne d po vložení poředchozího dotazu.
V přechodníku použili navrhovatelé nesprávný tvar. Nemělo by to být, ale stejně jako ministerstvo školství zavádí do výuky jiné patvary – uvedla jsem je nedávno ve své otázce – myslím si, že garantem by měl být ÚJCAV.
Připomenu definici spisovného jazyka
- čistě spisovná nebo prostě spisovná čeština, určená pro veškerý veřejný styk (vyznačuje se např. tvary píši, děkují, mohou). Má reprezentativní a úřední funkci.
Používá se standardně při oficiálních a úředních příležitostech, v úředních i jiných dokumentech, ve školách a veřejnoprávních médiích, běžně i v ostatních médiích, ať už tištěných, mluvených nebo internetových.
- hovorovou (spisovnou) češtinu, což je volnější forma spisovné češtiny s regionálními variantami, připouštějící některé jevy obecné češtiny, nejvýrazněji středočeskou a méně již moravskou a slezskou formu, určená pro běžný neoficiální mluvený styk (např. připouští tvary píšu, děkujou, můžou)."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Spisovn%C3%A1_%C4%8De%C5%A1tina
Takže z toho vyplývá, že všichni poslanci by měli vědět, co to spisovná čeština je a nevkládat do ní patvary, které nepatří do veřejného projevu,.
Žádný zákon, žádné definice toho, co je spávné, nepomůže, pokud se uživatelé jazyka nezamyslí na vhodnosti užívání mnohých slov.
To, že jazyk upadá, je vidět i v médiích, tisku atd. Už jsem se zmiňovala, že jen málokterý novinář se obrací na jazykové odborníky v Praze, zda je vhodné užít některý nový výraz či tvar,.
Nemělo by platit níže uvedená slova i u poslanců, ale především i u učitelů, kteří nevyučují přímo jazyk, ale odborné předměty?
Vše souvisí s něčím …
„Herec nebo moderátor by měl mluvit tak, aby to bylo vzorem i pro člověka, který se jazykem nezabývá. Aby měl nějakou představu, jak má správná čeština vypadat.“ – Gabriela Mikulková
Odpověděl/a – 30.leden 13:03
Návrh zákona jsem četla hned po vložení poředchozího dotazu.
V přechodníku použili navrhovatelé nesprávný tvar. Nemělo by to být, ale stejně jako ministerstvo školství zavádí do výuky jiné patvary – uvedla jsem je nedávno ve své otázce – myslím si, že garantem by měl být ÚJCAV.
Připomenu definici spisovného jazyka
- čistě spisovná nebo prostě spisovná čeština, určená pro veškerý veřejný styk (vyznačuje se např. tvary píši, děkují, mohou). Má reprezentativní a úřední funkci.
Používá se standardně při oficiálních a úředních příležitostech, v úředních i jiných dokumentech, ve školách a veřejnoprávních médiích, běžně i v ostatních médiích, ať už tištěných, mluvených nebo internetových.
- hovorovou (spisovnou) češtinu, což je volnější forma spisovné češtiny s regionálními variantami, připouštějící některé jevy obecné češtiny, nejvýrazněji středočeskou a méně již moravskou a slezskou formu, určená pro běžný neoficiální mluvený styk (např. připouští tvary píšu, děkujou, můžou)."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Spisovn%C3%A1_%C4%8De%C5%A1tina
Takže z toho vyplývá, že všichni poslanci by měli vědět, co to spisovná čeština je a nevkládat do ní patvary, které nepatří do veřejného projevu,.
Žádný zákon, žádné definice toho, co je spávné, nepomůže, pokud se uživatelé jazyka nezamyslí na vhodnosti užívání mnohých slov.
To, že jazyk upadá, je vidět i v médiích, tisku atd. Už jsem se zmiňovala, že jen málokterý novinář se obrací na jazykové odborníky v Praze, zda je vhodné užít některý nový výraz či tvar, byť je český nebo převzatý.
Neměla by platit níže uvedená slova i u poslanců, ale především i u učitelů, kteří nevyučují přímo jazyk, ale odborné předměty?
Vše souvisí s něčím …
„Herec nebo moderátor by měl mluvit tak, aby to bylo vzorem i pro člověka, který se jazykem nezabývá. Aby měl nějakou představu, jak má správná čeština vypadat.“ – Gabriela Mikulková