Historie úprav
Odpověděl/a – 22.leden 13:56
Podobná otázka zde byla. Objevují se i různé jiné verze. Ale myslím si, že jde o nadsázku, že ukazuje na úroveň českého jazyka.
Nevadil by mně zánik zájmena týž a jenž, protože tvar již pro mužský životný se používá výjimečně. I kyž přechodníky zanikly, jejich užití zkracovalo větu, tedy písaři „šetřili“ své ruce.
Jednotné „i“ ve shodě v mn. čísle minulého času je ve slovenštině. Ale jde mnohdy o ztířženou srozumitelnost.Je třeba použít v kontextu.
Když v češtině napíši – skákaly či skákali – poznám podle
rodu, kdo skákal. Pravoopis vede k přemýšlení, ukazuje i na jeho určitou
úroveň.
Pomáhá k tomu i četba knih, kde vidí všechno na psané.
na internet se nedá spoléhat. Myslím, že když myslím, tak jsem na tom mnohem lépe.
Opět připomínám slova Karla Čapka
„A ještě musím pochválit tebe, tebe, česká řeči, jazyku z nejtěžších mezi všemi, jazyku z nejbohatších všemi významy a odstíny, řeči nejdokonalejší, nejcitlivější, nejkadencovanější ze všech řečí, které znám nebo jsem slyšel mluvit. Chtěl bych umět napsat vše, co dovedeš vyjádřit; chtěl bych užít aspoň jedinkrát všech krásných, určitých, živoucích slov, která jsou v tobě. Nikdy jsi mi neselhala; jen já jsem selhával, nenacházeje ve své tvrdé hlavě dosti vědomí, dosti povzletu, dosti poznání, abych to vše přesně vyjádřil. Musel bych žít sterým životem, abych tě plně poznal; doposud nikdo neshlédl vše, co jsi; ještě jsi před námi, tajemná, překypující a plná dalekých výhledů, budoucí vědomí národa, který vzestupuje.“
Více zde: https://nepovinna-cetba.webnode.cz/news/karel-capek-chvala-reci-ceske/
Bohužel, z velké části už neplatí.
Odpověděl/a – 22.leden 14:30
Podobná otázka zde byla. Objevují se i různé jiné verze. Ale myslím si, že jde o nadsázku, že ukazuje na úroveň českého jazyka.
Nevadil by mně zánik zájmena týž a jenž, protože tvar již pro mužský životný se používá výjimečně. I kyž přechodníky zanikly, jejich užití zkracovalo větu, tedy písaři „šetřili“ své ruce. také pro jejich užití existovala pravidla a tvary se lišily podle slovesných tříd.
Jednotné „i“ ve shodě v mn. čísle minulého času je ve slovenštině. Ale jde mnohdy o ztířženou srozumitelnost.Je třeba použít v kontextu.
Když v češtině napíši – skákaly či skákali bez podmětu, poznám podle rodu, kdo skákal. Pravoopis vede k přemýšlení, ukazuje i na j určitou úroveň pisatele.
Ke znalosti pravopisu přispívá i opozorná četba knih, kde je možné skedovat nejen slovníé zásobu, ale i opravopis.
Na internet se nedá spoléhat. Myslím, že když myslím, tak jsem na tom mnohem lépe.
Opět připomínám slova Karla Čapka
„A ještě musím pochválit tebe, tebe, česká řeči, jazyku z nejtěžších mezi všemi, jazyku z nejbohatších všemi významy a odstíny, řeči nejdokonalejší, nejcitlivější, nejkadencovanější ze všech řečí, které znám nebo jsem slyšel mluvit. Chtěl bych umět napsat vše, co dovedeš vyjádřit; chtěl bych užít aspoň jedinkrát všech krásných, určitých, živoucích slov, která jsou v tobě. Nikdy jsi mi neselhala; jen já jsem selhával, nenacházeje ve své tvrdé hlavě dosti vědomí, dosti povzletu, dosti poznání, abych to vše přesně vyjádřil. Musel bych žít sterým životem, abych tě plně poznal; doposud nikdo neshlédl vše, co jsi; ještě jsi před námi, tajemná, překypující a plná dalekých výhledů, budoucí vědomí národa, který vzestupuje.“
Více zde: https://nepovinna-cetba.webnode.cz/news/karel-capek-chvala-reci-ceske/
Bohužel, z velké části už neplatí.
Odpověděl/a – 23.leden 8:25
Podobná otázka zde byla. Objevují se i různé jiné verze. Ale myslím si, že jde o nadsázku, že ukazuje na úroveň českého jazyka.
Nevadil by mně zánik zájmena týž a jenž, protože tvar již pro mužský životný se používá výjimečně. I kyž přechodníky zanikly, jejich užití zkracovalo větu, tedy písaři „šetřili“ své ruce. také pro jejich užití existovala pravidla a tvary se lišily podle slovesných tříd.
Jednotné „i“ ve shodě v mn. čísle minulého času je ve slovenštině. Ale jde mnohdy o ztířženou srozumitelnost.Je třeba použít v kontextu.
Když v češtině napíši – skákaly či skákali bez podmětu, poznám podle rodu, kdo skákal. Pravoopis vede k přemýšlení, ukazuje i na j určitou úroveň pisatele.
Ke znalosti pravopisu přispívá i opozorná četba knih, kde je možné skedovat nejen slovníé zásobu, ale i opravopis.
Na internet se nedá spoléhat. Myslím, že když myslím, tak jsem na tom mnohem lépe.
I když se otázka a článek týkají psaného projevu, nikoliv mluveného, cituji Karla Čapka. Vložila jsem otázku na některé nová slova, které navrhuje ministerstvo školství, a to bez vědomí ÚJC AV.
„A ještě musím pochválit tebe, tebe, česká řeči, jazyku z nejtěžších mezi všemi, jazyku z nejbohatších všemi významy a odstíny, řeči nejdokonalejší, nejcitlivější, nejkadencovanější ze všech řečí, které znám nebo jsem slyšel mluvit. Chtěl bych umět napsat vše, co dovedeš vyjádřit; chtěl bych užít aspoň jedinkrát všech krásných, určitých, živoucích slov, která jsou v tobě. Nikdy jsi mi neselhala; jen já jsem selhával, nenacházeje ve své tvrdé hlavě dosti vědomí, dosti povzletu, dosti poznání, abych to vše přesně vyjádřil. Musel bych žít sterým životem, abych tě plně poznal; doposud nikdo neshlédl vše, co jsi; ještě jsi před námi, tajemná, překypující a plná dalekých výhledů, budoucí vědomí národa, který vzestupuje.“
Více zde: https://nepovinna-cetba.webnode.cz/news/karel-capek-chvala-reci-ceske/
Bohužel, z velké části už neplatí. V mluveném projevu existuje i jazyk nespisovný, zatímco v psaném jazyce stále platí daná pravidla.
Když vyslovím, že právě „hodiny bijí“, pravopis není třeba řešit, ale když větu napíši chybně, tak je to horší.
Proto je třeba si uvědomit rozdíl mezi pravopisem češtiny a její výslovností.
Odpověděl/a – 23.leden 12:03
Podobná otázka zde byla. Objevují se i různé jiné verze. Ale myslím si, že jde o nadsázku, že ukazuje na úroveň českého jazyka.
Nevadil by mně zánik zájmena týž a jenž, protože tvar již pro mužský životný se používá výjimečně. I kyž přechodníky zanikly, jejich užití zkracovalo větu, tedy písaři „šetřili“ své ruce. také pro jejich užití existovala pravidla a tvary se lišily podle slovesných tříd.
Jednotné „i“ ve shodě v mn. čísle minulého času je ve slovenštině. Ale jde mnohdy o ztíženou srozumitelnost.Je třeba použít v kontextu.
Když v češtině napíši – skákaly či skákali bez podmětu, poznám podle rodu, kdo skákal. Pravopis vede k přemýšlení, ukazuje i na určitou úroveň pisatele.
Ke znalosti pravopisu přispívá i pozorná četba knih, kde je možné sledovat nejen slovní zásobu, ale i pravopis.
Na internet se nedá spoléhat. Myslím, že když myslím, tak jsem na tom mnohem lépe.
I když se otázka a článek týkají psaného projevu, nikoliv mluveného, cituji Karla Čapka. Vložila jsem otázku na některá nová slova, která navrhuje ministerstvo školství, a to bez vědomí ÚJC AV.
„A ještě musím pochválit tebe, tebe, česká řeči, jazyku z nejtěžších mezi všemi, jazyku z nejbohatších všemi významy a odstíny, řeči nejdokonalejší, nejcitlivější, nejkadencovanější ze všech řečí, které znám nebo jsem slyšel mluvit. Chtěl bych umět napsat vše, co dovedeš vyjádřit; chtěl bych užít aspoň jedinkrát všech krásných, určitých, živoucích slov, která jsou v tobě. Nikdy jsi mi neselhala; jen já jsem selhával, nenacházeje ve své tvrdé hlavě dosti vědomí, dosti povzletu, dosti poznání, abych to vše přesně vyjádřil. Musel bych žít sterým životem, abych tě plně poznal; doposud nikdo neshlédl vše, co jsi; ještě jsi před námi, tajemná, překypující a plná dalekých výhledů, budoucí vědomí národa, který vzestupuje.“
Více zde: https://nepovinna-cetba.webnode.cz/news/karel-capek-chvala-reci-ceske/
Bohužel, z velké části už neplatí. V mluveném projevu existuje i jazyk nespisovný, zatímco v psaném jazyce stále platí daná pravidla.
Když vyslovím, že právě „hodiny bijí“, pravopis není třeba řešit, ale když větu napíši chybně, tak je to horší.
Proto je třeba si uvědomit rozdíl mezi pravopisem češtiny a její výslovností.