Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 15.leden 10:01

Václav Machek Etymologický slovník

Suka – vlašsky i lašsky = psice. Na Hranicku = zlá , špatná žena.

Slovenština slovo převzala ze slovanštiny, stejně jako polština, ukrajinština či ruština.

Nejspíše, jako mnoho názvů zvířat, je původu zvukomalebného. Citoslovce německé – např. schuck-schuck, tsú-tsú apod.

Odvozené od indoevopského názvu psa, který je v litevštině.

další možnost od roditit – keřen seu – je i v latině s)s – svině, Tedy suka je prostě samice. Podporou je fena – latinské femina. pak by ovščem vábicí citoslovce byla teprve za suka, nikoliv naopak.

Německ zauke = psice je převzaté ze slovanštiny;

annas

Odpověděl/a – 15.leden 10:09

Václav Machek Etymologický slovník

Suka – vlašsky i lašsky = psice. Na Hranicku = zlá , špatná žena. takže slovo bylo i v češtině, dnes se považuje jen za nářeční., i když ve 30. . letech 20,. století se suka používala pro fenu loveckého psa.

Slovenština slovo převzala ze slovanštiny, stejně jako polština, ukrajinština či ruština. Takže slova mají stejný původ, stejněš jako čeština, i kdfyž se každý jazyk pak vyvíjel jinak.

V češtině se používá i jako nadávka.

Nejspíše, jako mnoho názvů zvířat, je suka původu zvukomalebného. Citoslovce německé – např. schuck-schuck, tsú-tsú apod.

Odvozené od indoevopského názvu psa, který je v litevštině. = šuo.

Další možnost od rodit – kořen seu – je i v latině sús – svině, Tedy suka je prostě samice. Podporou je fena – latinské femina. pak by ovšem vábicí citoslovce byla teprve za suka, nikoliv naopak.

Německé zauke = psice je převzaté ze slovanštiny;

annas

Odpověděl/a – 15.leden 10:18

Suka česká, slovenská, polská, ukrajinský i ruská, pokud vezme linii gentického původu jsou sourozenci. Všechny vznikly v praslovanštině. Jen význam se pozměnil.

Václav Machek Etymologický slovník

Suka – vlašsky i lašsky = psice. Na Hranicku = zlá , špatná žena. takže slovo bylo i v češtině, dnes se považuje jen za nářeční., i když ve 30. . letech 20. století se suka používala pro fenu loveckého psa.

Slovenština slovo převzala ze slovanštiny, stejně jako polština, ukrajinština či ruština. Takže slova mají stejný původ, stejně jako čeština, i když se každý jazyk pak vyvíjel jinak.

V češtině se používá i jako nadávka.

Nejspíše, jako mnoho názvů zvířat, je suka původu zvukomalebného. Citoslovce německé – např. schuck-schuck, tsú-tsú apod.

Molžností je také odvození od indoevopského názvu psa, který je v litevštině. = šuo.

Další, pravděpodobnější možnos je od rodit, totiž kořen seu- je i v latině sús – svině, Tedy suka je prostě samice. Podporou je fena – latinské femina. pak by ovšem vábicí citoslovce byla teprve za suka, nikoliv naopak.

Německé zauke = psice je převzaté ze slovanštiny;
..
U nás se v obecné češtině používá čuba = ‘fena’, přeneseně vulgárně – čubka ‘děvka’, čubčí, čubička. Ze střhn. zūpe (dnes Zaupe) ‘fena’

Opět V. Machek