Historie úprav
Odpověděl/a – 7.leden 9:10
Upřesním. Slovo Luciper se dnes nepoužívá, je to tvar knižní, zastaralý, který se objevuje jen ve starší literatuře. Luciper patří do jiné slohové vrstvy.
Lucifer je tvar, který se používá v současné češtině.
Etymologie z Rejzkova slovníku
„lucifer ‘ďábel, satan’. Z lat. lūcifer, doslova ‘světlonoš’, z lūx (gen. lūcis) ‘světlo’ a ferre ‘nést’, což je kalk ř. fōsfóros. V ř. tak byla nazývána jitřenka, ve středověku lat. jméno přeneseno na vůdce padlých andělů.“
Proč původně hláska „p“? Nesouvisí s ph, protože v latině je lūcifer,.
V češtině se používalo f jen ve slovech zvukomalebných, takže se původní f změnilo na p.
"Čeština nemiluje f a má je jen ve slovech cizích ku př. fara z něm. Pfarre.
Avšak i v těchto případech nahrazuje slovanština zhusta tuto cizí hlásku některou příbuznou hláskou domácí a převádí ph n. f v p nebo b: Štěpán z Stephanus, fasten — postiti se — půst, lat. scapha — něm. Schaff — škop — škopek, Gruft — krypta, Gb. Hl. 94.,
v obec. mluvě luciper z lat. lucifer" atd.
Vývoj českého jazyka a dialektologie, kolektiv autorů.
Odpověděl/a – 7.leden 9:13
K odpovědi Aleshe.
Slovo Luciper se dnes běžně nepoužívá, je to tvar knižní, zastaralý, který se objevuje jen ve starší literatuře. Luciper patří do jiné slohové vrstvy.
Jedině Lucifer je tvar, který se používá v současné češtině.
Možno ověřit v SSJC a dalších zdrojích
http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=Lucifer&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no
Etymologie z Rejzkova slovníku
„lucifer ‘ďábel, satan’. Z lat. lūcifer, doslova ‘světlonoš’, z lūx (gen. lūcis) ‘světlo’ a ferre ‘nést’, což je kalk ř. fōsfóros. V ř. tak byla nazývána jitřenka, ve středověku lat. jméno přeneseno na vůdce padlých andělů.“
Proč původně hláska „p“? Nesouvisí s ph, protože v latině je lūcifer,.
V češtině se používalo f jen ve slovech zvukomalebných, takže se původní f změnilo na p.
"Čeština nemiluje f a má je jen ve slovech cizích ku př. fara z něm. Pfarre.
Avšak i v těchto případech nahrazuje slovanština zhusta tuto cizí hlásku některou příbuznou hláskou domácí a převádí ph n. f v p nebo b: Štěpán z Stephanus, fasten — postiti se — půst, lat. scapha — něm. Schaff — škop — škopek, Gruft — krypta, Gb. Hl. 94.,
v obec. mluvě luciper z lat. lucifer" atd.
Vývoj českého jazyka a dialektologie, kolektiv autorů.
Odpověděl/a – 7.leden 9:18
Upřesňuji uvedené odpovědi.
1. Slovo Luciper se dnes běžně nepoužívá, je to tvar knižní, zastaralý, který se objevuje jen ve starší literatuře. Luciper patří do jiné slohové vrstvy.
Jedině Lucifer je tvar, který se používá v současné češtině.
Možno ověřit v SSJC a dalších zdrojích
http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=Lucifer&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no
2. Etymologie z Rejzkova slovníku
„lucifer ‘ďábel, satan’. Z lat. lūcifer, doslova ‘světlonoš’, z lūx (gen. lūcis) ‘světlo’ a ferre ‘nést’, což je kalk ř. fōsfóros. V ř. tak byla nazývána jitřenka, ve středověku lat. jméno přeneseno na vůdce padlých andělů.“
3> Proč původně hláska „p“? Nesouvisí s ph, protože v latině je lūcifer,.
V češtině se používalo f jen ve českých slovech zvukomalebných, takže se původní f změnilo na p.
"Čeština nemiluje f a má je jen ve slovech cizích ku př. fara z něm. Pfarre.
Avšak i v těchto případech nahrazuje slovanština zhusta tuto cizí hlásku některou příbuznou hláskou domácí a převádí ph n. f v p nebo b: Štěpán z Stephanus, fasten — postiti se — půst, lat. scapha — něm. Schaff — škop — škopek, Gruft — krypta, Gb. Hl. 94.,
V obecné mluvě luciper z lat. lucifer" atd.
Vývoj českého jazyka a dialektologie, kolektiv autorů.
Odpověděl/a – 7.leden 11:32
Upřesňuji uvedené odpovědi.
1. Slovo Luciper se dnes běžně nepoužívá, je to tvar obecný, zastaralý, který se zpravidla objevuje jen ve starší literatuře. Luciper patří do jiné slohové vrstvy.
Jedině Lucifer je tvar, který se používá v současné češtině.
Možno ověřit v SSJC a dalších zdrojích
http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=Lucifer&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no
2. Etymologie z Rejzkova slovníku
„lucifer ‘ďábel, satan’. Z lat. lūcifer, doslova ‘světlonoš’, z lūx (gen. lūcis) ‘světlo’ a ferre ‘nést’, což je kalk ř. fōsfóros. V ř. tak byla nazývána jitřenka, ve středověku lat. jméno přeneseno na vůdce padlých andělů.“
Proč původně hláska „p“? Nesouvisí s ph, protože v latině je lūcifer,.
V češtině se používalo f jen ve českých slovech zvukomalebných, takže se původní f změnilo na p.
"Čeština nemiluje f a má je jen ve slovech cizích kupř. fara z něm. Pfarre.
Avšak i v těchto případech nahrazuje slovanština zhusta tuto cizí hlásku některou příbuznou hláskou domácí a převádí ph n. f v p nebo b: Štěpán z Stephanus, fasten — postiti se — půst, lat. scapha — něm. Schaff — škop — škopek, Gruft — krypta, Gb. Hl. 94.,
V obecné mluvě luciper z lat. lucifer" atd.
Vývoj českého jazyka a dialektologie, kolektiv autorů.
Odpověděl/a – 7.leden 11:36
Upřesňuji uvedené odpovědi.
1. Slovo Luciper se dnes běžně nepoužívá, je to tvar obecný, zastaralý, který se zpravidla objevuje jen ve starší literatuře. Luciper patří do jiné slohové vrstvy.
Jedině Lucifer je tvar, který se používá v současné češtině.
Možno ověřit v SSJC a dalších zdrojích
http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=Lucifer&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no
2. Etymologie z Rejzkova slovníku
„lucifer ‘ďábel, satan’. Z lat. lūcifer, doslova ‘světlonoš’, z lūx (gen. lūcis) ‘světlo’ a ferre ‘nést’, což je kalk ř. fōsfóros. V ř. tak byla nazývána jitřenka, ve středověku lat. jméno přeneseno na vůdce padlých andělů.“
Proč původně hláska „p“? Nesouvisí s ph, protože v latině je lūcifer,.
V češtině se používalo f jen ve českých slovech zvukomalebných, takže se původní f změnilo na p.
"Čeština nemiluje f a má je jen ve slovech cizích kupř. fara z něm. Pfarre.
Avšak i v těchto případech nahrazuje slovanština zhusta tuto cizí hlásku některou příbuznou hláskou domácí a převádí ph n. f v p nebo b: Štěpán z Stephanus, fasten — postiti se — půst, lat. scapha — něm. Schaff — škop — škopek, Gruft — krypta, Gb. Hl. 94.,
V obecné mluvě luciper z lat. lucifer", tudíž nejde o změnu ph, ale jen f se mění v p.
atd.
Vývoj českého jazyka a dialektologie, kolektiv autorů.