Historie úprav
Odpověděl/a – 30.prosinec 9:55
Původ slova podle Jiřího Rejzka a Etymologického slovníku.
"teplý, teplo, tepelný, teplota, teplotní, teplárna, teplárenský, tepláky, teplákový, oteplit (se), proteplit, zateplit.
Všesl.-p.ciepły,r.tëplyj,s./ch.tȍpao, stsl. toplъ.
Psl. *teplъ je původem l-ové příčestí nedochovaného slovesa *tepti ‘být teplý, hřát’. Příbuzné je latinské tepidustv.,stiindické tápati ‘hřeje’, chetické .tapašša ‘horko’,vše od indoevropského .*tep-‘býtteplý’
Upřesním odpověď coccheho, nejde o vynechání příponu s koncovkou – to-, ale je třeba vyjít z významu slov. .
Základem slova teplota je teplo + přípona s příponou a koncovkou –ta.
Teplota
- vlastnost hmoty daná stupněm tepla a objektivně měřitelná:
- oblastní, české . (mírná) horečka
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=teplota
Proto je zřejmě teoploměr, nikoliv teplotoměr.– složené slovo – měří teplo, které způsobuje teplotu , teplota stoupá nebo klesá.
Odpověděl/a – 30.prosinec 10:23
Původ slova podle Jiřího Rejzka a Etymologického slovníku.
"teplý, teplo, tepelný, teplota, teplotní, teplárna, teplárenský, tepláky, teplákový, oteplit (se), proteplit, zateplit.
Všesl.-p.ciepły,r.tëplyj,s./ch.tȍpao, stsl. toplъ.
Psl. *teplъ je původem l-ové příčestí nedochovaného slovesa *tepti ‘být teplý, hřát’. Příbuzné je latinské tepidustv.,stiindické tápati ‘hřeje’, chetické .tapašša ‘horko’,vše od indoevropského .*tep-‘býtteplý’
Upřesním odpověď coccheho, nejde o vynechání příponu s koncovkou – to-, ale je třeba vyjít z významu slov. .
Základem slova teplota je teplo + přípona s příponou a koncovkou –ta.
Teplota
- vlastnost hmoty daná stupněm tepla a objektivně měřitelná:
- oblastní, české . (mírná) horečka
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=teplota
Asi od 30. let 20. století se objevil v Technickém slovníku l novodobý název teploměr pro teplotoměr.
Proč?
Zřjmě kvůli tomu je teploměr, nikoliv teplotoměr– složené slovo –
odvozené od širšího základu teplo, měří teplo, které způsobuje
teplota, , teplota stoupá nebo klesá.? Bohužel, někdo rozhodl a
stalo se.
Rozpor mezi fyziky a jazykáři.
"Každý pokus o ustálení terminologie narazí na následující neodstranitelné potíže:
" Existují termíny nevhodné, ale natolik rozšířené, že jejich “náprava″ je předem odsouzena k neúspěchu: zářným příkladem je “teploměr″, měřící nikoli teplo, ale teplotu (tedy správně “teplotoměr″).
Terminologie proto obecně nemůže být dokonalá, mohla by však být ještě horší (rozkolísanější, nevýstižnější, méně konzistentní, více zavádějící), než dosud je.
Kratší termín má větší šanci vžít se a být opravdu používán než delšíí.
Sskládají se a odvozujáí se slova od širšího základu.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1995/cislo-10/k-terminologii-nejenom-fyzikalni.html
Kdo dokáže rozpoznat, že se některý termín rozšíří, i když je
nesprávný.
Uvedu příklad – potencionální x potenciální.
Odpověděl/a – 30.prosinec 12:21
Původ slova podle Jiřího Rejzka a Etymologického slovníku.
"teplý, teplo, tepelný, teplota, teplotní, teplárna, teplárenský, tepláky, teplákový, oteplit (se), proteplit, zateplit.
Všesl.-p.ciepły,r.tëplyj,s./ch.tȍpao, stsl. toplъ.
Psl. *teplъ je původem l-ové příčestí nedochovaného slovesa *tepti ‘být teplý, hřát’. Příbuzné je latinské tepidustv.,stindické tápati ‘hřeje’, chetické .tapašša ‘horko’,vše od indoevropského .*tep-‘být teplý’
Upřesním odpověď cocheeho, nejde jen o vynechání přípony s koncovkou – -ta-, ale je třeba vyjít z významu slov. .
Základem slova teplota je teplo + přípona s koncovkou –ta.
Teplota
- vlastnost hmoty daná stupněm tepla a objektivně měřitelná:
- oblastní, české . (mírná) horečka
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=teplota
Asi od 30. let 20. století se objevil v Technickém slovníku i novodobý název teploměr pro teplotoměr.
Proč?
Zřejmě kvůli tomu je teploměr, nikoliv teplotoměr– složené slovo –
odvozené od širšího základu teplo, měří teplo, které způsobuje
teplotu, ,teplota stoupá nebo klesá? Bohužel, někdo rozhodl a stalo se.
Rozpor mezi fyziky a jazykáři.
"Každý pokus o ustálení terminologie narazí na následující neodstranitelné potíže:
" Existují termíny nevhodné, ale natolik rozšířené, že jejich “náprava″ je předem odsouzena k neúspěchu: zářným příkladem je “teploměr″, měřící nikoli teplo, ale teplotu (tedy správně “teplotoměr″).
Terminologie proto obecně nemůže být dokonalá, mohla by však být ještě horší (rozkolísanější, nevýstižnější, méně konzistentní, více zavádějící), než dosud je.
Kratší termín má větší šanci vžít se a být opravdu používán než delšíí.
Skládají se a odvozují se slova od původního, tedy širšího základu.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1995/cislo-10/k-terminologii-nejenom-fyzikalni.html
Kdo dokáže rozpoznat, že se některý termín rozšíří, i když je nesprávný.? Jak hodně?
Uvedu příklad – potencionální x potenciální.