Historie úprav
Odpověděl/a – 25.prosinec 10:00
Slovo Boží je jasné – souvisí s narozením Ježíše, Bůh se objevuje v trojjediné podobě – Bůh Otec, Bůh Syn a Duch svatý
"hod ‘hlavní církevní svátek’,hody, hodovat, hodovník. Všesl. – olsky . gody ‘hody’, rrusky god‘rok’,s./ch. gôd‘svátek ,rok, jmeniny’, staroslověnsky godъ ‘vhodná, určitá doba’, ojediněle i ‘rok’a‘svátek’.
Psl.*godъje odvozeno od *goditi (sę) (či naopak), vývoj významu byl ‘vhodná doba (k slavení ap.)’→‘velký svátek’→‘doba, jež uplyne mezi těmito svátky (=rok)’"
Jiří Rejzek Etymologický slovník
–
Význam se samozřejmě posunul – Boží hod vánoční, ale
i velikonoční, svatodušní, také posvícení. V tyto dny se hodně jedlo,
takže hod se bralo jako hodování.
Hod jako disciplína je od slovesa házet, slovo má jiný původ.
--
Podrobné vysvětlení najdete v odkazu.
https://region.rozhlas.cz/hod-7287077
"Původně, v hodně dávném praslovanském čase slovo god označovalo nějaký časový úsek, z toho se pak vyvinulo ruské pojmenování roku slovem god a české pojmenování dne, tedy celých dnešních čtyřiadvaceti hodin, slovem hod – den byl nejprve jen světlá část dne, tedy hodu.
Hod se skládal ze dvou částí, ze dne a noci. A části, později čtyřiadvacetině tohoto hodu se začalo říkat hodina, což je slovo, které se původně používalo ve významu určitá chvíle.
Tento původní význam máme skrytý v dosud užívaných slovních spojeních těžká hodinka, tedy těžká chvíle, a propustit někoho na hodinu, tedy propustit ho teď, od téhle chvíle. "
Odpověděl/a – 25.prosinec 10:09
Slovo Boží je jasné – souvisí s narozením Ježíše, Bůh se objevuje v trojjediné podobě – Bůh Otec, Bůh Syn a Duch svatý
"hod ‘hlavní církevní svátek’,hody, hodovat, hodovník. Všesl. – polsky . gody ‘hody’, rrusky god ‘rok’, s./ch. gôd‘ svátek,rok, jmeniny’, staroslověnsky godъ ‘vhodná, určitá doba’, ojediněle i ‘rok’a‘svátek’.
Psl.*godъje odvozeno od *goditi (sę) (či naopak), vývoj významu byl ‘vhodná doba (k slavení ap.)’→‘velký svátek’→‘doba, jež uplyne mezi těmito svátky (= rok)’"
Jiří Rejzek Etymologický slovník
–
Význam se samozřejmě posunul – Boží hod vánoční, ale
i velikonoční, svatodušní, také posvícení. V tyto dny se hodně jedlo,
takže hod se bralo jako hodování.
Hod jako disciplína je od slovesa házet, slovo má jiný původ.
--
Podrobné vysvětlení najdete v odkazu.
https://region.rozhlas.cz/hod-7287077
"Původně, v hodně dávném praslovanském čase slovo god označovalo nějaký časový úsek, z toho se pak vyvinulo ruské pojmenování roku slovem god a české pojmenování dne, tedy celých dnešních čtyřiadvaceti hodin, slovem hod – den byl nejprve jen světlá část dne, tedy hodu.
Hod se skládal ze dvou částí, ze dne a noci. A části, později čtyřiadvacetině tohoto hodu se začalo říkat hodina, což je slovo, které se původně používalo ve významu určitá chvíle.
Tento původní význam máme skrytý v dosud užívaných slovních spojeních těžká hodinka, tedy těžká chvíle, a propustit někoho na hodinu, tedy propustit ho teď, od téhle chvíle. "