Odpověděl/a – 29.listopad 12:59
Na stejnou otázku je několik odpovědí v archivu.
https://www.odpovedi.cz/search?q=p%C5%99edlo%C5%BEka%20na%2Fdo
Např.
„Proč když se chystáte navštívit Slovensko, tak říkáte "jedu NA Slovensko“, ale když Slovinsko, tak „jedu DO Slovinska“?"
Proč když se chystáte navštívit Slovensko, tak říkáte „jedu NA Slovensko“, ale když Slovinsko, tak „jedu DO Slovinska“?
"Není to jednoznačné. Jednoduché pravidlo, kdy užít předložky v(e)/do a kdy předložky na, dát nelze. Lze však popsat jisté tendence., využít cit, zvyklosti …
Viz odkaz, ale je opět obecný
Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska vs. na Ukrajinu; v Bulharsku vs. na Ukrajině
Volba předložky je v těchto případech ustálená, daná tradicí: na Moravu, na Slovensko, na Ukrajinu, do Slezska, do Portugalska; do Evropy, do Ameriky., Do Slovinska … Převažují předložky v(e)/do.
Historie.
Na – jde o jednu z původních předložek s hlavním významem
„směřování na povrch, na vyvýšené místo nebo na povrchu, na
vyvýšeném místě nebo na místa ležící kolem řeky“. . Při delším
pobytu v Praze snadno narazíte na oblíbené spojení, že se nějaká
událost stala na Praze 4, nebo na Smíchově či na Národní třídě.
Uvedená definice selhává, protože o žádném vyvýšeném místě nemůže
být řeč.
Při umístění děje uvnitř nebo při jeho směřování dovnitř uvádí SSJČ předložku v (a do),
Rozlišujeme také pobyt na Slovensku či na Moravě, ale obvykle pobýváme v Čechách. To jsou vžitá spojení, která se běžně užívají a ve kterých se o pozornost přetahuje předložka na s předložkou v, resp. do.
Nevyjasněného vztahu těchto dvou předložek si můžeme všimnout i u spojení v zimě, v létě, ale na jaře a na podzim.
Výskyt předložky na nám dává jisté oprávnění k tvrzení, že předložka na v současné době má nejen vyšší frekvenci proti dřívějšku, a to v akuzativu i v lokále, ale především se vyskytuje v řadě typů případů, v nichž se užívalo předložek jiných, konkuruje zvláště předložce v, ale i do, u, o, k, pro i spojením bezpředložkovým.
--
Nebo na Vsetín nebo do Vsetína – je v tom rozdíl atd.
https://www.odpovedi.cz/otazky/je-spravne-na-vsetin-nebo-do-vsetina
V současné češtině konkurují předložky" do" a „na“ ve směru a cíli jízdy.
Oba tvary „na Vsetín či do Vsetína“ jsou správné. Záleží na tom, zda jedete přímo do Vsetína, nebo směrem na Vsetín.
Předložka na + 4. pád vyjadřuje směr pohybu, předložka do + 2. p. pak cíl pohybu.
Ale oblastně se tento významový rozdíl nerozlišuje. Předložka „na“
se užívá ve významu „do“. Význam je možné poznat z kontextu –
jedeme na Vsetín = jedeme (až) do Vsetína, anebo jedeme směrem na
Vsetín.
–
Spojení stěžovat si „na město Vsetín“ je zcela něco jiného, než jen
tvar " na Vsetín". Navíc to není jednoznačné ,zda „Vsetín“ je
v 1. nebo 4. p.
Název města (Vsetín) může být užitý v 1. p., je to tzv. nominativ jmenovací – o městě Vsetín, s městem Vsetín – ale může se i „Vsetín“ skloňovat – o městě Vsetíně, s městem Vsetínem. Záleží na stylu, kdy se spojení užívá.
Stěžuji si na město Praha nebo na město Prahu, kde se dá pád rozlišit."
Odpověděl/a – 29.listopad 13:05
Na stejnou otázku je několik odpovědí v archivu.
https://www.odpovedi.cz/search?q=p%C5%99edlo%C5%BEka%20na%2Fdo
Např.
„Proč když se chystáte navštívit Slovensko, tak říkáte "jedu NA Slovensko“, ale když Slovinsko, tak „jedu DO Slovinska“?"
"Není to jednoznačné. Jednoduché pravidlo, kdy užít předložky v(e)/do a kdy předložky na, dát nelze. Lze však popsat jisté tendence., využít cit, zvyklosti …
Viz odkaz, ale je opět obecný
Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska vs. na Ukrajinu; v Bulharsku vs. na Ukrajině
Volba předložky je v těchto případech ustálená, daná tradicí: na Moravu, na Slovensko, na Ukrajinu, do Slezska, do Portugalska; do Evropy, do Ameriky., Do Slovinska … Převažují předložky v(e)/do.
Historie.
Na – jde o jednu z původních předložek s hlavním významem
„směřování na povrch, na vyvýšené místo nebo na povrchu, na
vyvýšeném místě nebo na místa ležící kolem řeky“. . Při delším
pobytu v Praze snadno narazíte na oblíbené spojení, že se nějaká
událost stala na Praze 4, nebo na Smíchově či na Národní třídě.
Uvedená definice selhává, protože o žádném vyvýšeném místě nemůže
být řeč.
Při umístění děje uvnitř nebo při jeho směřování dovnitř uvádí SSJČ předložku v (a do),
Rozlišujeme také pobyt na Slovensku či na Moravě, ale obvykle pobýváme v Čechách. To jsou vžitá spojení, která se běžně užívají a ve kterých se o pozornost přetahuje předložka na s předložkou v, resp. do.
Nevyjasněného vztahu těchto dvou předložek si můžeme všimnout i u spojení v zimě, v létě, ale na jaře a na podzim.
Výskyt předložky na nám dává jisté oprávnění k tvrzení, že předložka na v současné době má nejen vyšší frekvenci proti dřívějšku, a to v akuzativu i v lokále, ale především se vyskytuje v řadě typů případů, v nichž se užívalo předložek jiných, konkuruje zvláště předložce v, ale i do, u, o, k, pro i spojením bezpředložkovým.
--
Nebo na Vsetín nebo do Vsetína – je v tom rozdíl atd.
https://www.odpovedi.cz/otazky/je-spravne-na-vsetin-nebo-do-vsetina
V současné češtině konkurují předložky" do" a „na“ ve směru a cíli jízdy.
Oba tvary „na Vsetín či do Vsetína“ jsou správné. Záleží na tom, zda jedete přímo do Vsetína, nebo směrem na Vsetín.
Předložka na + 4. pád vyjadřuje směr pohybu, předložka do + 2. p. pak cíl pohybu.
Ale oblastně se tento významový rozdíl nerozlišuje. Předložka „na“
se užívá ve významu „do“. Význam je možné poznat z kontextu –
jedeme na Vsetín = jedeme (až) do Vsetína, anebo jedeme směrem na
Vsetín.
–
Spojení stěžovat si „na město Vsetín“ je zcela něco jiného, než jen
tvar " na Vsetín". Navíc to není jednoznačné ,zda „Vsetín“ je
v 1. nebo 4. p.
Název města (Vsetín) může být užitý v 1. p., je to tzv. nominativ jmenovací – o městě Vsetín, s městem Vsetín – ale může se i „Vsetín“ skloňovat – o městě Vsetíně, s městem Vsetínem. Záleží na stylu, kdy se spojení užívá.
„Proč se říká v Německu, v Ugandě, v Brazílii, ale – na Moravě, na Slovensku, na Ukrajině?“
https://www.odpovedi.cz/otazky/proc-se-rika-v-nemecku-v-ugande-v-brazilii-a