Historie úprav
Odpověděl/a – 17.listopad 17:59
Nevím, o kterou Rokiovu otázku šlo. Ale pravdomluvný člověkl je ten, kdo vždy mluví pravdu.
Jenže existuje pravda subjektivní, objektivní, realtivní a absolutní.
Pokud neznáte objektivní skutečnost, druhý vám o ní vypráví, tak jeho poznání objektivní pravdy může být upravenáé = subjektivní pravda.
Třeba novináří píší pravdu tak, že ji upavují třeba podle toho, čí pravda je, i když jejich subjektivní pravda je jiná.
Pokud něco vidíte, sdělíte, vždy použijte různá slova, podle toto, jak na vás něco zapůsobilo.
Takže se nedá snadno a přesně hodnotiit.
Odpověděl/a – 17.listopad 18:05
Nevím, o kterou Rokiovu otázku šlo. Ale pravdomluvný člověkl je ten, kdo vždy mluví pravdu.
Jenže existuje pravda subjektivní, objektivní, relativní a absolutní.
Pokud neznáte objektivní skutečnost, druhý vám o ní vypráví, tak jeho poznání objektivní pravdy může být upravené = subjektivní pravda.
Třeba novináří píší pravdu tak, že ji upravují podle toho, čí pravda je, i když jejich subjektivní pravda je jiná.
Pokud něco vidíte, sdělíte, vždy použijte různá slova, podle toto, jak na vás něco zapůsobilo.
Takže se nedá snadno a přesně hodnotit.
Odpověděl/a – 17.listopad 19:13
Nevím, o kterou Rokiovu otázku šlo. Ale pravdomluvný člověkl je ten, kdo vždy mluví pravdu.
Jenže existuje pravda subjektivní, objektivní, relativní a absolutní.
Pokud neznáte objektivní skutečnost, druhý vám o ní vypráví, tak jeho poznání objektivní pravdy může být upravené, byť neúmyslně = subjektivní pravda.
Třeba novináří píší pravdu tak, že ji upravují podle toho, čí pravda je, i když jejich subjektivní pravda je jiná. Takže objektivní rpavda je objektivizovaná takže se stané obecně platná.
Pokud něco vidíte, sdělíte, vždy použijte různá slova, podle toto, jak na vás něco zapůsobilo.
Takže se nedá snadno a přesně hodnotit.
Odpověděl/a – 18.listopad 18:01
Nevím, o kterou Rokiovu otázku šlo. Ale pravdomluvný člověkl je ten, kdo vždy mluví pravdu.
Jenže existuje pravda subjektivní, objektivní, relativní a absolutní.
Pokud neznáte objektivní skutečnost, druhý vám o ní vypráví, tak jeho poznání objektivní pravdy může být upravené, byť neúmyslně = subjektivní pravda.
Třeba novináří píší pravdu tak, že ji upravují podle toho, čí pravda je, i když jejich subjektivní pravda je jiná. Takže objektivní rpavda je objektivizovaná takže se stané obecně platná.
Pokud něco vidíte, sdělíte, vždy použijte různá slova, podle toto, jak na vás něco zapůsobilo, ale základ by měl být stejný. Aby z toho nevznikla „pověst“, na níž je něco pravdivého. Tato „pověst“ se pak šíří dál …
Takže se nedá snadno a přesně hodnotit.