Odpověděl/a – 17.listopad 17:49
„7 novodobých sociálních tříd 21. století: Do jaké patříte?“
1." Standardní dělení české společnosti na vyšší, střední a nižší třídu se řídí velikostí příjmu, profesí a nejvyšším dosaženým vzděláním hlavy domácnosti. Kromě toho také zohledňuje, jestli se v rodině najdou vybrané předměty dlouhodobé spotřeby (např. auto staré méně než 10 let, mikrovlnka, ale kupodivu i třeba elektrická vrtačka).
2. " Nové sociální třídy výzkumníci navrhli nejenom podle ekonomických kritérií, ale také podle sociálních a kulturních vzorců chování. Pomáhali si například tím, kdo chodí na balet či operu, fotbal nebo tím, kdo dává přednost pořádnému kusu masa před pizzou.
Kromě toho měřili, i kolik si člověk k sobě do bytu či domu pozve návštěv nebo kolik má osob v telefonním seznamu. Jinými slovy zajímali se o ekonomický, sociální i kulturní kapitál jedince.
V zemích Evropské unie patříme ke státům s nejnižší příjmovou nerovností, proto nezbývá, aby relativně malé rozdíly v platech a mzdách vyrovnal aspoň odlišný životní styl či kulturní vkus. Ale ani tady se členové české společnosti příliš neodlišují.
Slovy některých cizinců žijících v naší republice, Česku vládne „rovnostářská tepláková kultura“, kde nikdo moc nevyčnívá. Většina nosí stejné pohodlné oblečení bez ohledu na diktát módy a chodí do kina na stejné filmy."
Odpověděl/a – 17.listopad 19:06
„7 novodobých sociálních tříd 21. století: Do jaké patříte?“
1." Standardní dělení české společnosti na vyšší, střední a nižší třídu se řídí velikostí příjmu, profesí a nejvyšším dosaženým vzděláním hlavy domácnosti. Kromě toho také zohledňuje, jestli se v rodině najdou vybrané předměty dlouhodobé spotřeby (např. auto staré méně než 10 let, mikrovlnka, ale kupodivu i třeba elektrická vrtačka).
2. " Nové sociální třídy výzkumníci navrhli nejenom podle ekonomických kritérií, ale také podle sociálních a kulturních vzorců chování. Pomáhali si například tím, kdo chodí na balet či operu, fotbal nebo tím, kdo dává přednost pořádnému kusu masa před pizzou.
Kromě toho měřili, i kolik si člověk k sobě do bytu či domu pozve návštěv nebo kolik má osob v telefonním seznamu. Jinými slovy zajímali se o ekonomický, sociální i kulturní kapitál jedince.
f)) Mladí pracovníci ve službách
V zemích Evropské unie patříme ke státům s nejnižší příjmovou nerovností, proto nezbývá, aby relativně malé rozdíly v platech a mzdách vyrovnal aspoň odlišný životní styl či kulturní vkus. Ale ani tady se členové české společnosti příliš neodlišují.
Slovy některých cizinců žijících v naší republice, Česku vládne „rovnostářská tepláková kultura“, kde nikdo moc nevyčnívá. Většina nosí stejné pohodlné oblečení bez ohledu na diktát módy a chodí do kina na stejné filmy."