Odpověděl/a – 14.listopad 19:32
Závist je neschopnost/lenost opatřit si to, co člověk závidí jinému.
A takový člověk se zaobírá hl. ostatními než sám sebou na tolik, že
nemá čas žít ani (racionálně) uvažovat. Proto si myslím, že od závisti
k dosažení vlastního úspěchu předchází ještě jeden krok – a to
uvědomění si (uvědomění si toho jaký je – tedy závistivý a co
vlastně chce a konečně se začít zaobírat především sebou samým).
Takže hlavním lékem na závist je UVĚDOMĚNÍ. Proto si myslím, že
závistivci nikdy nedostanou to, co ostatním závidí = proto nemůže být
úspěch lékem, když ho nedosáhnou.
Ovšem možná taky záleží i na jiných okolnostech: Třeba na míře
závisti, pokud není nijak velká, tak člověk asi může dosáhnout objektu
závisti a až to dostane (uspěje), tak se ze své závisti vyléčí, ale je
to spíš takový bonus k tomu, než lék samotný.
:)
Odpověděl/a – 14.listopad 19:36
Závist je neschopnost/lenost opatřit si to, co člověk závidí jinému.
A takový člověk se zaobírá hl. ostatními než sám sebou, a to na tolik,
že nemá čas žít ani (racionálně) uvažovat. Proto si myslím, že od
závisti k dosažení vlastního úspěchu předchází ještě jeden krok –
a to uvědomění si (toho jaký je – tedy závistivý a co vlastně chce a
konečně se začít zaobírat především sebou samým).
Takže hlavním lékem na závist je UVĚDOMĚNÍ. Proto si myslím, že
závistivci nikdy nedostanou to, co závidí ostatním = proto pro ně nemůže
být úspěch lékem.
Ovšem možná taky záleží i na okolnostech: Třeba na míře závisti;
pokud není nijak velká, tak člověk asi může dosáhnout objektu závisti a
až to dostane (uspěje), tak se ze své závisti možná i vyléčí, ale je
to spíš takový bonus k tomu, než že by to bylo lékem samo osobě.
:)