Historie úprav
Odpověděl/a – 3.listopad 13:14
Těžko říct. Beru oblast filozofie, už jsem zde vysvětlovala názor na Boha u Platona, Aristotela, Descarta atd.
Stejně u Nietzsche – „Je člověk omylem boha nebo bůh omylem člověka?“
--
" Jenže vědecké poznání podle „nových ateistů“ vytlačilo Boha mezi
zastaralé mýty a báje. S tím zásadně nesouhlasí John Lennox, profesor
matematiky z Oxfordu. K obhajobě křesťanství na akademické půdě jej
přiměla zvědavost kolegů i jeho samotného. Věda podle něj odpovídá na
jiné otázky, a je proto důležité se vymanit z naturalistických
předsudků.
Názor „nových ateistů“ na náboženství by se dal shrnout citátem Richarda Dawkinse: „Víra je snadný únik. Je to skvělá výmluva, jak ignorovat důkazy. Víra věří navzdory nedostatku důkazů, někdy dokonce kvůli nedostatku důkazů.“ Naproti tomu staví Dawkins vědu, která, ač postupně a možná pomalu, osvobozuje člověka od mýtů a dělá jej svobodným. Čím více toho věda vysvětlí, tím méně podle Dawkinse zůstává prostoru pro náboženství." atd.
Stejně Jan Grygar
„Přírodní vědy, velmi populárně řečeno, jsou velice dobrým nástrojem, když chceme odpovědět na otázky "jak“ (jak něco funguje?). Tam dosáhly velkého úspěchu a v tomto smyslu se jedná o dobré poznání.
Nicméně přírodní vědy překvapivě nejsou úspěšné, když chtějí odpovídat na otázky, kterým říkám dětské a které začínají klasickým slůvkem „proč“ (proč to tak je?)
https://www.vira.cz/texty/knihovna/kapitoly/rozhovor-s-astrofyzikem-jirim-grygarem
Oba uvedení vědci se shodují v tom, že
" Přírodní vědy nejsou jedinou cestou k pravdě. Věda umí odpovědět, jak se něco děje, ale nikoli proč, za jakým účelem, se to děje"
Každéímu, co jeho jest … Kdo chce uvěří, kdo nechce, neuvěří …
Odpověděl/a – 29.květen 11:15
Těžko říct. Beru oblast filozofie, už jsem zde vysvětlovala názor na Boha u Platona, Aristotela, Descarta atd.
Stejně u Nietzsche – „Je člověk omylem boha nebo bůh omylem člověka?“
--
" Jenže vědecké poznání podle „nových ateistů“ vytlačilo Boha mezi
zastaralé mýty a báje. S tím zásadně nesouhlasí John Lennox, profesor
matematiky z Oxfordu. K obhajobě křesťanství na akademické půdě jej
přiměla zvědavost kolegů i jeho samotného. Věda podle něj odpovídá na
jiné otázky, a je proto důležité se vymanit z naturalistických
předsudků.
Názor „nových ateistů“ na náboženství by se dal shrnout citátem Richarda Dawkinse: „Víra je snadný únik. Je to skvělá výmluva, jak ignorovat důkazy. Víra věří navzdory nedostatku důkazů, někdy dokonce kvůli nedostatku důkazů.“ Naproti tomu staví Dawkins vědu, která, ač postupně a možná pomalu, osvobozuje člověka od mýtů a dělá jej svobodným. Čím více toho věda vysvětlí, tím méně podle Dawkinse zůstává prostoru pro náboženství." atd.
Stejně Jan – patří Jiří Grygar
„Přírodní vědy, velmi populárně řečeno, jsou velice dobrým nástrojem, když chceme odpovědět na otázky "jak“ (jak něco funguje?). Tam dosáhly velkého úspěchu a v tomto smyslu se jedná o dobré poznání.
Nicméně přírodní vědy překvapivě nejsou úspěšné, když chtějí odpovídat na otázky, kterým říkám dětské a které začínají klasickým slůvkem „proč“ (proč to tak je?)
https://www.vira.cz/texty/knihovna/kapitoly/rozhovor-s-astrofyzikem-jirim-grygarem
Oba uvedení vědci se shodují v tom, že
" Přírodní vědy nejsou jedinou cestou k pravdě. Věda umí odpovědět, jak se něco děje, ale nikoli proč, za jakým účelem, se to děje"
Každéímu, co jeho jest … Kdo chce uvěří, kdo nechce, neuvěří …