annas

Odpověděl/a – 2.listopad 9:07

1. Mariánský sloup – na totot téma zde již otázka byla, vím, že jsem odpovídala, ale nemohu ji najit. Týkal se dikuze o jeho obnovení.

„Mariánský sloup byl stržen 3. listopadu 1918 davem Pražanů, kteří ve sloupu spatřovali symbol svrženého habsburského režimu. Jeden z iniciátorů akce byl pražský kalič a levicový aktivista Franta Sauer, který poté, co zjistil, že je čin trestně promlčen, hrdině zveřejnil písemné svědectví o svém vandalství, jež povýšil politickým prohlášením“ atd.

Zdroj: https://slani­na.blog.idnes­.cz/blog.aspx?c=624613

Takže se dá říct, že tento čin souvisel se vznikem ČSR.

Proč 3. listoapdu – viz odkaz
ttps://www.ty­den.cz/rubriky/do­maci/3-listopad-1918-jak-byl-strzen-mariansky-sloup_88494.html

Obelisk

"V rámci oslav desátého výročí vzniku Československa byl monolit 28. října 1928 odhalen. Práce na jeho zajištění však trvaly dále. Když byl monolit hotov, byl v ochranném bednění otočen o asi 90 stupňů, vztyčen, nadzvednut a spuštěn na ocelový hranol a sokl. Tyto práce probíhaly od 29. října do 1. listopadu 1928 (podle jiných zdrojů až 3. listopadu),[18][19] kdy bylo ve 14:53 hodin vztyčování monolitu dokončeno.[

2. Obelisk na Pražském hradě.

"Je známá věc, že první Československý prezident T.G. Masaryk byl svobodným zednářem, stejně tak i jeho syn Jan a také E. Beneš (Velký Orient), K. Weigner, K. Kramář, M.R. Štefánik, J. Scheiner, A. Švehla, G. Habrman, A. Stránský, L. Winter, J. Stříbrný, atd. Založení ČSR probíhalo téměř výlučně v zednářských lóžích a všichni její představitelé byli svobodnými zednáři. Zednáři také stáli na přelomu 19. a 20. století v pozadí pádu řady evropských monarchií té doby.

Obelisk na Pražském Hradě je symbol úspěšné zednářské účasti na vzniku samostatného Československa a také…"

http://www.zve­davec.org/komen­tare/2009/12/3­451-po-stopach-zahadneho-obelisku.htm

Obelisk byl v r. 1928 postavený obětem 1. světové války k 10. výročí vzniku republiky. Iniciátorem a donátorem stavby byl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

První monolit vylomený v roce 1923 se však při nehodě na cestě rozlomil a bylo nutné vylomit monolit druhý. Ten se zdárně povedlo do Prahy dopravit a začátkem listopadu 1928 byl vztyčen. Obelisk však nebyl dokončen celý, neboť chybělo jeho vrchní ukončení. To bylo doplněno až v roce 1996 na popud českého prezidenta Václava Havla."

http://www.drob­nepamatky.cz/no­de/8938

Sloup i obelisk souvisejí se vznikem 1. republiky

Pohled na vojáky za 1. světové války – podívejte se, zda měli či neměli nějaký podíl na ukončení války, tedy i vznik republiky.

"V letech 1. světové války 1914–1918 bylo do rakousko-uherské armády povoláno zhruba 1 200 000 Čechů.

Tehdy však také do Masarykových legií vstoupilo dobrovolně na 90 000 mužů, kteří se zapojili do bojů v Rusku, Francii a Itálii na straně Dohody a také proti bolševikům.

Jiní čeští vojáci, převážně z řad válečných zajatců, se v počtu 10–12 000 přidali především pod vlivem demagogie Leninových dekretů o míru a půdě k ruským bolševikům. Mnoho dalších potom vydrželo v rakouských uniformách až do porážky a rozpadu rakousko-uherské monarchie.

Další politické proměny českých zemí v letech 1918–1989 způsobily, že v hodnocení účasti českých vojáků existují dodnes tři rozdílné mýty – mýtus o většině českých vojáků, oddaných rakouskému císaři, opačný mýtus o české národní jednotě v odporu k habsburské monarchii i komunistický mýtus o třídní determinaci postojů českých vojáků k imperialistické válce. Předmětem sporů zastánců těchto tří proudů tak zůstává, k jakým válečným tradicím z let 1914 – 1918 se má hlásit dnešní Armáda České republiky?

Vzhledem k demokratickému charakteru dnešní České republiky je poměrně logické, že navazovat lze především na obdivuhodné tradice legionářské."
http://www.vhu­.cz/cesky-vojak-za-prvni-valky-saper-vodicka-kapral-hoferik-a-dalsi-archetypy/

–

„Mariánský sloup byl svržený 3. listopadu, obelisk byl v rámci oslav desátého výročí vzniku Československa odhalen. 28. října 1928
I i když práce na jeho zajištění skončily 1. listopadu. Práce na jeho zajištění však trvaly dále. Když byl monolit hotov, byl v ochranném bednění otočen o asi 90 stupňů, vztyčen, nadzvednut a spuštěn na ocelový hranol a sokl. Tyto práce probíhaly od 29. října do 1. listopadu 1928 (podle jiných zdrojů až 3. listopadu), kdy bylo ve 14:53 hodin vztyčování monolitu dokončeno.“

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Obelisk_(Pra%C5%BEs­k%C3%BD_hrad)

Takže mezi oběma daty je významový rozdíl.

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Obelisk_(Pra%C5%BEs­k%C3%BD_hrad)

annas

Odpověděl/a – 2.listopad 9:11

1. Mariánský sloup – na totot téma zde již otázka byla, vím, že jsem odpovídala, ale nemohu ji najit. Týkal se dikuze o jeho obnovení.

„Mariánský sloup byl stržen 3. listopadu 1918 davem Pražanů, kteří ve sloupu spatřovali symbol svrženého habsburského režimu. Jeden z iniciátorů akce byl pražský kalič a levicový aktivista Franta Sauer, který poté, co zjistil, že je čin trestně promlčen, hrdině zveřejnil písemné svědectví o svém vandalství, jež povýšil politickým prohlášením“ atd.

Zdroj: https://slani­na.blog.idnes­.cz/blog.aspx?c=624613

Takže se dá říct, že tento čin souvisel se vznikem ČSR.

Proč 3. listopadu – viz odkaz
ttps://www.ty­den.cz/rubriky/do­maci/3-listopad-1918-jak-byl-strzen-mariansky-sloup_88494.html

2. Obelisk

"V rámci oslav desátého výročí vzniku Československa byl monolit 28. října 1928 odhalen. Práce na jeho zajištění však trvaly dále. Když byl monolit hotov, byl v ochranném bednění otočen o asi 90 stupňů, vztyčen, nadzvednut a spuštěn na ocelový hranol a sokl. Tyto práce probíhaly od 29. října do 1. listopadu 1928 (podle jiných zdrojů až 3. listopadu), kdy bylo ve 14:53 hodin vztyčování monolitu dokončeno.

"Je známá věc, že první Československý prezident T.G. Masaryk byl svobodným zednářem, stejně tak i jeho syn Jan a také E. Beneš (Velký Orient), K. Weigner, K. Kramář, M.R. Štefánik, J. Scheiner, A. Švehla, G. Habrman, A. Stránský, L. Winter, J. Stříbrný, atd. Založení ČSR probíhalo téměř výlučně v zednářských lóžích a všichni její představitelé byli svobodnými zednáři. Zednáři také stáli na přelomu 19. a 20. století v pozadí pádu řady evropských monarchií té doby.

Obelisk na Pražském Hradě je symbol úspěšné zednářské účasti na vzniku samostatného Československa a také…"

http://www.zve­davec.org/komen­tare/2009/12/3­451-po-stopach-zahadneho-obelisku.htm

Obelisk byl v r. 1928 postavený obětem 1. světové války k 10. výročí vzniku republiky. Iniciátorem a donátorem stavby byl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Obelisk však nebyl dokončen celý, neboť chybělo jeho vrchní ukončení. To bylo doplněno až v roce 1996 na popud českého prezidenta Václava Havla."

http://www.drob­nepamatky.cz/no­de/8938

Sloup i obelisk souvisejí se vznikem 1. republiky

Pohled na vojáky za 1. světové války – podívejte se, zda měli či neměli nějaký podíl na ukončení války, tedy i podíl na vzniku republiky.

"V letech 1. světové války 1914–1918 bylo do rakousko-uherské armády povoláno zhruba 1 200 000 Čechů.

Tehdy však také do Masarykových legií vstoupilo dobrovolně na 90 000 mužů, kteří se zapojili do bojů v Rusku, Francii a Itálii na straně Dohody a také proti bolševikům.

Jiní čeští vojáci, převážně z řad válečných zajatců, se v počtu 10–12 000 přidali především pod vlivem demagogie Leninových dekretů o míru a půdě k ruským bolševikům. Mnoho dalších potom vydrželo v rakouských uniformách až do porážky a rozpadu rakousko-uherské monarchie.

Další politické proměny českých zemí v letech 1918–1989 způsobily, že v hodnocení účasti českých vojáků existují dodnes tři rozdílné mýty – mýtus o většině českých vojáků, oddaných rakouskému císaři, opačný mýtus o české národní jednotě v odporu k habsburské monarchii i komunistický mýtus o třídní determinaci postojů českých vojáků k imperialistické válce. Předmětem sporů zastánců těchto tří proudů tak zůstává, k jakým válečným tradicím z let 1914 – 1918 se má hlásit dnešní Armáda České republiky?

Vzhledem k demokratickému charakteru dnešní České republiky je poměrně logické, že navazovat lze především na obdivuhodné tradice legionářské."
http://www.vhu­.cz/cesky-vojak-za-prvni-valky-saper-vodicka-kapral-hoferik-a-dalsi-archetypy/

–

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Obelisk_(Pra%C5%BEs­k%C3%BD_hrad)

Takže mezi oběma daty je významový rozdíl.

annas

Odpověděl/a – 2.listopad 13:00

1. Mariánský sloup – na totot téma zde již otázka byla, vím, že jsem odpovídala, ale nemohu ji najit. Týkal se dikuze o jeho obnovení.

„Mariánský sloup byl stržen 3. listopadu 1918 davem Pražanů, kteří ve sloupu spatřovali symbol svrženého habsburského režimu. Jeden z iniciátorů akce byl pražský kalič a levicový aktivista Franta Sauer, který poté, co zjistil, že je čin trestně promlčen, hrdině zveřejnil písemné svědectví o svém vandalství, jež povýšil politickým prohlášením“ atd.

Zdroj: https://slani­na.blog.idnes­.cz/blog.aspx?c=624613

Takže se dá říct, že tento čin souvisel se vznikem ČSR.

Proč 3. listopadu – viz odkaz
ttps://www.ty­den.cz/rubriky/do­maci/3-listopad-1918-jak-byl-strzen-mariansky-sloup_88494.html

2. Obelisk

"V rámci oslav desátého výročí vzniku Československa byl monolit 28. října 1928 odhalen. Práce na jeho zajištění však trvaly dále. Když byl monolit hotov, byl v ochranném bednění otočen o asi 90 stupňů, vztyčen, nadzvednut a spuštěn na ocelový hranol a sokl. Tyto práce probíhaly od 29. října do 1. listopadu 1928 (podle jiných zdrojů až 3. listopadu), kdy bylo ve 14:53 hodin vztyčování monolitu dokončeno.

"Je známá věc, že první Československý prezident T.G. Masaryk byl svobodným zednářem, stejně tak i jeho syn Jan a také E. Beneš (Velký Orient), K. Weigner, K. Kramář, M.R. Štefánik, J. Scheiner, A. Švehla, G. Habrman, A. Stránský, L. Winter, J. Stříbrný, atd. Založení ČSR probíhalo téměř výlučně v zednářských lóžích a všichni její představitelé byli svobodnými zednáři. Zednáři také stáli na přelomu 19. a 20. století v pozadí pádu řady evropských monarchií té doby.

Obelisk na Pražském Hradě je symbol úspěšné zednářské účasti na vzniku samostatného Československa a také…"

http://www.zve­davec.org/komen­tare/2009/12/3­451-po-stopach-zahadneho-obelisku.htm

Obelisk byl v r. 1928 postavený obětem 1. světové války k 10. výročí vzniku republiky. Iniciátorem a donátorem stavby byl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Obelisk však nebyl dokončen celý, neboť chybělo jeho vrchní ukončení. To bylo doplněno až v roce 1996 na popud českého prezidenta Václava Havla."

http://www.drob­nepamatky.cz/no­de/8938

Sloup i obelisk souvisejí se vznikem 1. republiky

Pohled na vojáky za 1. světové války – podívejte se, zda měli či neměli nějaký podíl na ukončení války, tedy i podíl na vzniku republiky.

"V letech 1. světové války 1914–1918 bylo do rakousko-uherské armády povoláno zhruba 1 200 000 Čechů.

Tehdy však také do Masarykových legií vstoupilo dobrovolně na 90 000 mužů, kteří se zapojili do bojů v Rusku, Francii a Itálii na straně Dohody a také proti bolševikům.

Jiní čeští vojáci, převážně z řad válečných zajatců, se v počtu 10–12 000 přidali především pod vlivem demagogie Leninových dekretů o míru a půdě k ruským bolševikům. Mnoho dalších potom vydrželo v rakouských uniformách až do porážky a rozpadu rakousko-uherské monarchie.

Další politické proměny českých zemí v letech 1918–1989 způsobily, že v hodnocení účasti českých vojáků existují dodnes tři rozdílné mýty – mýtus o většině českých vojáků, oddaných rakouskému císaři, opačný mýtus o české národní jednotě v odporu k habsburské monarchii i komunistický mýtus o třídní determinaci postojů českých vojáků k imperialistické válce. Předmětem sporů zastánců těchto tří proudů tak zůstává, k jakým válečným tradicím z let 1914 – 1918 se má hlásit dnešní Armáda České republiky?

Vzhledem k demokratickému charakteru dnešní České republiky je poměrně logické, že navazovat lze především na obdivuhodné tradice legionářské."
http://www.vhu­.cz/cesky-vojak-za-prvni-valky-saper-vodicka-kapral-hoferik-a-dalsi-archetypy/

–

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Obelisk_(Pra%C5%BEs­k%C3%BD_hrad)

Takže mezi oběma daty je významový rozdíl, nikolilv „náhoda“. .

annas

Odpověděl/a – 2.listopad 17:57

1. Mariánský sloup – na totot téma zde již otázka byla, vím, že jsem odpovídala, ale nemohu ji najit. Týkal se diskuze o jeho obnovení.

„Mariánský sloup byl stržen 3. listopadu 1918 davem Pražanů, kteří ve sloupu spatřovali symbol svrženého habsburského režimu. Jeden z iniciátorů akce byl pražský kalič a levicový aktivista Franta Sauer, který poté, co zjistil, že je čin trestně promlčen, hrdině zveřejnil písemné svědectví o svém vandalství, jež povýšil politickým prohlášením“ atd.

Zdroj: https://slani­na.blog.idnes­.cz/blog.aspx?c=624613

Takže se dá říct, že tento čin souvisel se vznikem ČSR.

Proč 3. listopadu – viz odkaz
ttps://www.ty­den.cz/rubriky/do­maci/3-listopad-1918-jak-byl-strzen-mariansky-sloup_88494.html

2. Obelisk

"V rámci oslav desátého výročí vzniku Československa byl monolit 28. října 1928 odhalen. Práce na jeho zajištění však trvaly dále. Když byl monolit hotov, byl v ochranném bednění otočen o asi 90 stupňů, vztyčen, nadzvednut a spuštěn na ocelový hranol a sokl. Tyto práce probíhaly od 29. října do 1. listopadu 1928 (podle jiných zdrojů až 3. listopadu), kdy bylo ve 14:53 hodin vztyčování monolitu dokončeno.

"Je známá věc, že první Československý prezident T.G. Masaryk byl svobodným zednářem, stejně tak i jeho syn Jan a také E. Beneš (Velký Orient), K. Weigner, K. Kramář, M.R. Štefánik, J. Scheiner, A. Švehla, G. Habrman, A. Stránský, L. Winter, J. Stříbrný, atd. Založení ČSR probíhalo téměř výlučně v zednářských lóžích a všichni její představitelé byli svobodnými zednáři. Zednáři také stáli na přelomu 19. a 20. století v pozadí pádu řady evropských monarchií té doby.

Obelisk na Pražském Hradě je symbol úspěšné zednářské účasti na vzniku samostatného Československa a také…"

http://www.zve­davec.org/komen­tare/2009/12/3­451-po-stopach-zahadneho-obelisku.htm

Obelisk byl v r. 1928 postavený obětem 1. světové války k 10. výročí vzniku republiky. Iniciátorem a donátorem stavby byl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Obelisk však nebyl dokončen celý, neboť chybělo jeho vrchní ukončení. To bylo doplněno až v roce 1996 na popud českého prezidenta Václava Havla."

http://www.drob­nepamatky.cz/no­de/8938

Sloup i obelisk souvisejí se vznikem 1. republiky

Pohled na vojáky za 1. světové války – podívejte se, zda měli či neměli nějaký podíl na ukončení války, tedy i podíl na vzniku republiky.

"V letech 1. světové války 1914–1918 bylo do rakousko-uherské armády povoláno zhruba 1 200 000 Čechů.

Tehdy však také do Masarykových legií vstoupilo dobrovolně na 90 000 mužů, kteří se zapojili do bojů v Rusku, Francii a Itálii na straně Dohody a také proti bolševikům.

Jiní čeští vojáci, převážně z řad válečných zajatců, se v počtu 10–12 000 přidali především pod vlivem demagogie Leninových dekretů o míru a půdě k ruským bolševikům. Mnoho dalších potom vydrželo v rakouských uniformách až do porážky a rozpadu rakousko-uherské monarchie.

Další politické proměny českých zemí v letech 1918–1989 způsobily, že v hodnocení účasti českých vojáků existují dodnes tři rozdílné mýty – mýtus o většině českých vojáků, oddaných rakouskému císaři, opačný mýtus o české národní jednotě v odporu k habsburské monarchii i komunistický mýtus o třídní determinaci postojů českých vojáků k imperialistické válce. Předmětem sporů zastánců těchto tří proudů tak zůstává, k jakým válečným tradicím z let 1914 – 1918 se má hlásit dnešní Armáda České republiky?

Vzhledem k demokratickému charakteru dnešní České republiky je poměrně logické, že navazovat lze především na obdivuhodné tradice legionářské."
http://www.vhu­.cz/cesky-vojak-za-prvni-valky-saper-vodicka-kapral-hoferik-a-dalsi-archetypy/

–

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Obelisk_(Pra%C5%BEs­k%C3%BD_hrad)

Takže mezi oběma daty je významový rozdíl, nikolilv „náhoda“. .Nesouvisí s rozpadem Československa, ale vznikem 1. republůiky.