Historie úprav
Odpověděl/a – 11.říjen 17:20
Cikání zřejmě putovali z Indie, cestou se někde zastavili. Ale je pravda, že přinášeli i nové technologie. Jejich vzezření budilo zájem. Navíc putování se ve středověku považovalo za „křesťanskou pouť“.
Ale v Evropě tomu tak nebyllo. Jejich „pravidla“ soužití nevyhovovala místním, nenašli kompromis, nebyli přijati. Proti i dnes jsou tzv. gádžové pro ně cizí. Proto je bez nějakých výčitek, bohužel, okrádají a vyhýbají se práci.
"Romové za vlády Marie Terezie a Josefa II.
"Za vlády Marie Terezie (1740–1780) se některá panství pokusila o poněkud vstřícnější postoj vůči Romům. Císařovna nahradila otevřenou represi asimilačními pokusy, resp. tolerancí určitých romských rodin či spíše rodů výměnou za mnohá omezení.. atd.
Přístup Marie Terezie a Josefa II. však bezpochyby znamenal historický zlom, neboť po dlouhých staletích se s Romy poprvé počítalo jako se skutečnými obyvateli daných území.
Po rakousko-uherském vyrovnání přistoupil vídeňský ministr vnitra k novému, velmi přísnému nařízení, zaměřenému především na navracení Romů, kteří by nelegálně překročili hranici a na postihy potulných Romů, specifikované ve výnosu vídeňského ministerstva vnitra ze 14. září 1888. Uhry k podobnému opatření přistoupily až v roce 1916, kdy budapešťské ministerstvo vnitra zakázalo potulku a ty, jež nařízení neuposlechnou, nařídilo postrkem dopravit zpět tam, kam domovsky příslušeli.
Rozvoj manufakturní výroby a industrializace pouze prohlubovaly postupnou pauperizaci Romů. Před první světovou válkou byli ještě téměř všichni romští dospělí negramotní a diskriminace majoritní společností jim motivaci ke vzdělání pouze ubírala"
Cikáni dodržují tradice, dovedou se o sebe postarat i nekalým způsobem… Existují i slušní jedinci, ale jsou to výjimky … zřejmě se u nich stále objevuje to, že pravidla jejich soužití nejsou přijata, protože se týkají gramotnosti, práce atd. Vše snadno nabýt … Snaha M. T. je třeba ocenit, ale bylo to marné ..l ale trest smrti nebyl l řešním …
Vím od své babičky. Cikáni jezdil ve vozech, někde se zatavili a chodili po domech. Běda, když se na blízku objevila slepice, cikánka nosila široké sukňe přiblížila se k ní a slepice zmizela. Jednou přiša až do domu, babička měla na chodbě plech buchet, cikánka je poplivala, takže buchty byly její.
Historie cikánů a další otázky najdete v archivu.
Odpověděl/a – 11.říjen 17:23
Cikání zřejmě putovali z Indie, cestou se někde zastavili. Ale je pravda, že přinášeli i nové technologie. Jejich vzezření budilo zájem. Navíc putování se ve středověku považovalo za „křesťanskou pouť“.
Ale v Evropě tomu tak nebyllo. Jejich „pravidla“ soužití nevyhovovala místním, nenašli kompromis, nebyli přijati. Proti i dnes jsou tzv. gádžové pro ně cizí. Proto je bez nějakých výčitek, bohužel, okrádají a vyhýbají se práci.
"Romové za vlády Marie Terezie a Josefa II.
"Za vlády Marie Terezie (1740–1780) se některá panství pokusila o poněkud vstřícnější postoj vůči Romům. Císařovna nahradila otevřenou represi asimilačními pokusy, resp. tolerancí určitých romských rodin či spíše rodů výměnou za mnohá omezení.. atd.
Přístup Marie Terezie a Josefa II. však bezpochyby znamenal historický zlom, neboť po dlouhých staletích se s Romy poprvé počítalo jako se skutečnými obyvateli daných území.
Po rakousko-uherském vyrovnání přistoupil vídeňský ministr vnitra k novému, velmi přísnému nařízení, zaměřenému především na navracení Romů, kteří by nelegálně překročili hranici a na postihy potulných Romů, specifikované ve výnosu vídeňského ministerstva vnitra ze 14. září 1888. Uhry k podobnému opatření přistoupily až v roce 1916, kdy budapešťské ministerstvo vnitra zakázalo potulku a ty, jež nařízení neuposlechnou, nařídilo postrkem dopravit zpět tam, kam domovsky příslušeli.
Rozvoj manufakturní výroby a industrializace pouze prohlubovaly postupnou pauperizaci Romů. Před první světovou válkou byli ještě téměř všichni romští dospělí negramotní a diskriminace majoritní společností jim motivaci ke vzdělání pouze ubírala"
https://www.rozhlas.cz/romove/historie/_zprava/1728723
Cikáni dodržují tradice, dovedou se o sebe postarat i nekalým způsobem… Existují i slušní jedinci, ale jsou to výjimky … zřejmě se u nich stále objevuje to, že pravidla jejich soužití nejsou přijata, protože se týkají gramotnosti, práce atd. Vše snadno nabýt … Snaha M. T. je třeba ocenit, ale bylo to marné ..Ale trest smrti nebyl řešním …
Vím od své babičky. Cikáni jezdili ve vozech, někde se zatavili a chodili po domech. Běda, když se nablízku objevila slepice, cikánka nosila široké sukně přiblížila se k slepici a ta mizela.
Jednou přiša až do domu, babička měla na chodbě plech buchet, cikánka je poplivala, takže buchty byly její.
Historie cikánů a další otázky najdete v archivu.
Odpověděl/a – 11.říjen 18:18
Cikání zřejmě putovali z Indie, cestou se někde zastavili. Ale je pravda, že přinášeli i nové technologie. Jejich vzezření budilo zájem. Navíc putování se ve středověku považovalo za „křesťanskou pouť“.
Ale v Evropě tomu tak nebylo. Jejich „pravidla“ soužití nevyhovovala místním, nenašli kompromis, nebyli přijati. Proto i dnes jsou tzv. gádžové pro ně cizí. Proto je bez nějakých výčitek, bohužel, okrádají a vyhýbají se práci.
"Romové za vlády Marie Terezie a Josefa II.
"Za vlády Marie Terezie (1740–1780) se některá panství pokusila o poněkud vstřícnější postoj vůči Romům. Císařovna nahradila otevřenou represi asimilačními pokusy, resp. tolerancí určitých romských rodin či spíše rodů výměnou za mnohá omezení.. atd.
Přístup Marie Terezie a Josefa II. však bezpochyby znamenal historický zlom, neboť po dlouhých staletích se s Romy poprvé počítalo jako se skutečnými obyvateli daných území.
Po rakousko-uherském vyrovnání přistoupil vídeňský ministr vnitra k novému, velmi přísnému nařízení, zaměřenému především na navracení Romů, kteří by nelegálně překročili hranici a na postihy potulných Romů, specifikované ve výnosu vídeňského ministerstva vnitra ze 14. září 1888. Uhry k podobnému opatření přistoupily až v roce 1916, kdy budapešťské ministerstvo vnitra zakázalo potulku a ty, jež nařízení neuposlechnou, nařídilo postrkem dopravit zpět tam, kam domovsky příslušeli.
Rozvoj manufakturní výroby a industrializace pouze prohlubovaly postupnou pauperizaci Romů. Před první světovou válkou byli ještě téměř všichni romští dospělí negramotní a diskriminace majoritní společností jim motivaci ke vzdělání pouze ubírala"
https://www.rozhlas.cz/romove/historie/_zprava/1728723
Cikáni dodržují tradice, dovedou se o sebe postarat i nekalým způsobem… Existují i slušní jedinci, ale jsou to výjimky … zřejmě se u nich stále objevuje to, že pravidla jejich soužití nejsou přijata, protože se týkají gramotnosti, práce atd. Vše snadno nabýt …
Snahu M. T. je třeba ocenit, ale bylo to marné…Ale trest smrti nebyl řešním …
Vím od své babičky. Cikáni jezdili ve vozech, někde se zatavili a chodili po domech. Běda, když se nablízku objevila slepice, cikánka nosila široké sukně přiblížila se k slepici a ta zmizela.
Jednou cikánka přišla až do domu, babička měla na chodbě plech buchet, cikánka je poplivala, takže buchty pak byly její.
Historie cikánů a další otázky najdete v archivu.