Historie úprav
Odpověděl/a – 11.říjen 12:44
Je to tak, že na chodce není mnohdy tak prísný metr jako na řidiče. Znám místo, kde se vyřítí tisícovky chodců denně přímo do vozovky (před očima policistů kontrolujících oprávněnost vjezdu do pěší zóny), místo aby striktně využili o 10–20 metrů dál vzdálený přechod, ale nevím o případu, že by to bylo kdy předmětem postihu.
Jinde ale čekáte na přechodu pro chodce na zelenou i dvě minuty po stisku tlačítka, když nikde nic nejede a policajt na Vás číhá na protější straně v keři, místo aby vám byl nápomocen a „usměrnil – i když nic nejede“ dopravu.
Odpověděl/a – 11.říjen 12:49
Je to tak, že na chodce není mnohdy tak prísný metr jako na řidiče. Znám místo, kde se vyřítí tisícovky chodců denně přímo do vozovky (před očima policistů kontrolujících oprávněnost vjezdu do pěší zóny), místo aby striktně využili o 10–20 metrů dál vzdálený přechod, ale nevím o případu, že by to bylo kdy předmětem postihu.
Jinde ale čekáte na přechodu pro chodce na zelenou i dvě minuty po stisku tlačítka, když nikde nic nejede a policajt na Vás číhá na protější straně v keři, místo aby vám byl nápomocen a „usměrnil – i když nic nejede“ dopravu.
Nedávno jsem se vrátil z Paříže a jedno z pozoruhodných zjištění bylo, že tam červenou ctí jen motoristé. Pro kola i chodce je to snad jen jakýsi varovný signál, dávej pozor. A světe div se, represivní orgány asi nepovažují toto jednání za tolil společensky nebezpečné a obecně se tam chovají motoristé k cyklistům i chodcům ohleduplněji, nikdo nevytrubuje, necpe se. A když se kolem vás v totální odpolední zácpě proplete hlouček skútristů po chodníku, nikdo sprostě nenadává a v poklidu jim uhnou.