Odpověděl/a – 23.srpen 21:12
Já to vidím jinak než Kepler.
Skeptik je ten, kdo nedůvěřuje téměř ničemu, co je mu předkládáno k uvěření. Pravý skeptik vychází z toho, že pochybuje a priori o všem, připouští pravdivost jenom toho, co mu bylo dokázáno.
Nihilismus se definuje na poněkud jiném problému, nikoli na problému poznání jako skepticismus, ale na problému existenciálním. Nihilista je člověk, kterému na ničem nezáleží. Nic mu není posvátné, nic není důležité, nic nemá smysl. Neexistuje smysl života, neexistuje žádné nebe, žádné východisko.
Zajímavé je, že já se považuju za skeptika a nihilistu zároveň.
Samozřejmě, že v ani jednom ohledu nejsem důsledný, ale jsou mi tyto
názory a postoje velmi blízké.
Trochu souhlasím s Nietzschem (pokud jsem ho tedy správně pochopil), že
zdravý nihilismus je to, co člověk po tom tisíciletém náboženském
blouznění a vrávorání od jednoho bludu k druhému potřebuje, aby se
konečně postavil na vlastní nohy a stal se oním nadčlověkem. Tím, kdo
nahradí Boha, tedy hybatelem vlastního osudu. Nietzsche je samozřejmě trochu
magor, ale to, že abychom si uvědomili, co je skutečně podstatné, tak
musíme nejdřív nemilosrdně vyházet všechny věci falešně
důležité – stát se nihilistou. A k tomu se ještě obrnit skepsí.
A pak si to podstatné s plnou zodpovědností sám definovat na základě
vlastního rozmyslu.
Odpověděl/a – 23.srpen 21:15
Já to vidím jinak než Kepler.
Skeptik je ten, kdo nedůvěřuje téměř ničemu, co je mu předkládáno k uvěření. Pravý skeptik vychází z toho, že pochybuje a priori o všem, připouští pravdivost jenom toho, co mu bylo dokázáno.
Nihilismus se definuje na poněkud jiném problému, nikoli na problému poznání jako skepticismus, ale na problému existenciálním. Nihilista je člověk, kterému na ničem nezáleží. Nic mu není posvátné, nic není důležité, nic nemá smysl. Neexistuje smysl života, neexistuje žádné nebe, žádné východisko.
Zajímavé je, že já se považuju za skeptika a nihilistu zároveň.
Samozřejmě, že v ani jednom ohledu nejsem důsledný, ale jsou mi tyto
názory a postoje velmi blízké.
Trochu souhlasím s Nietzschem (pokud jsem ho tedy správně pochopil), že
zdravý nihilismus je to, co člověk po tom tisíciletém náboženském
blouznění a vrávorání od jednoho bludu k druhému potřebuje, aby se
konečně postavil na vlastní nohy a stal se oním nadčlověkem. Tím, kdo
nahradí Boha, tedy hybatelem vlastního osudu. Nietzsche je samozřejmě trochu
magor, ale k tomu, abychom si uvědomili, co je skutečně podstatné, tak
musíme nejdřív nemilosrdně vyházet všechny věci falešně
důležité – stát se nihilistou. A k tomu se ještě obrnit skepsí.
A pak si to podstatné s plnou zodpovědností sám definovat na základě
vlastního rozmyslu.