Historie úprav
Odpověděl/a – 5.srpen 15:41
Odpověděl/a – 5.srpen 16:26
Tak si to můžeme vzít popořadě:
1/ Že se pravidelně mluví o platech pedagogů, je pravda, naopak nějaké
stávky (aby to bylo hodné toho slova), se tedy opravdu dlouho nekonaly (a ty,
které se konaly v minulosti, byly spíš takovým jemným škemráním
o pozornost).
2/ náročnost práce se přece nedá poměřovat pouze výdejem energie skrz
pohybový aparát. Pak by logicky mezi nejnáročnější zaměstnání patřila
pouze ta vysloveně založená na těžké fyzické práci – horníci,
kopáči, stavební dělníci apod., naopak takový neurochirurg by měl podle
tohoto přístupu vlastně docela pohodu.
3/ že by používání „moderních pomůcek“ (není specifikováno, o co
se má jednat) situaci učitelům nějak významně ulehčovalo, to je dost
sporné. Třeba v chemii je rozhodně náročnější vymýšlet hodiny se
zapojením moderních měřících přístrojů a demonstračními pokusy než
drtit názvosloví a dělat výpisky z učebnice.
4/ co se týče dobrých a špatných učitelů, to je sporné taky. Sám na
sobě jsem poznal, že se mé vnímání toho, jak byl který učitel kvalitní,
dost posunulo. Ne, že by mě tedy někdo snad „šikanoval“, ale vím, že
některé učitele, které jsem dřív vnímal jako upjaté suchary,
v současnosti hodnotím lépe než ty pohodáře, kteří z nás nechtěli
sedřít kůži (=bylo snadnější se flákat). Hodnocení kvality učitele je
v každém případě značně ošemetná věc, promítají se do toho často
protichůdné požadavky rodičů (víc volnosti x víc drilu), ale i vedení
školy.
5/ Všechno, co jsem doposud uvedl byl především můj názor na věc, teď
konkrétní data:
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – zahrnuje přes
30 vyspělých zemích z celého světa – včetně naší země,
kupodivu…) sleduje kromě mnoha dalších oblastí také prostředky, které
jednotlivé země investují do svého školství. Znovu zdůrazním slovo
INVESTUJÍ, protože kvalitní školství je v každém případě investicí
do budoucna – to snad nemůže nikdo rozporovat. Naše země, se v tomto
ukazateli krčí na posledních místech.
https://data.oecd.org/eduresource/public-spending-on-education.htm
To jsou tvrdá data. A jak se to projevuje prakticky? Prostě tak, že už
celkem dlouho NEJSOU LIDI. V posledních letech tento problém ještě
akceleroval. Ve školách jsou dnes vděční téměř za jakoukoli osobu,
která je ochotná učit. Čím je to způsobené? Tam je faktorů více (např.
nízká prestiž oboru), ale finance k tomu nepochybně náležejí také.
V zemích, kde má školství vysokou úroveň, patří zaměstnání učitele
k dobře hodnoceným profesím, o které je zájem i mezi uchazečí o VŠ
vzdělání. U nás je pedagogická fakulta nezřídka volbou „jistoty“,
kam lze nastoupit, když to nevyjde jinam (nicméně to neplatí pro všechny
její obory). Z absolventů pedagogických fakult jde učit přibližně
polovina a z té poloviny ještě podstatná část po pár letech odchází
mimo obor.
Jestliže budeme chtít v naší zemi školství, které bude atakovat
špičku, pak to nelze dělat zadarmo. Jistě je pravda, že větší investice
do školství se nemůže projevit tak, že se „účům“ přidá 10 procent
k platu a další rok budou v mezinárodních srovnáních ve všem
o 10 procent lepší výsledky. Tady leží ten zakopaný pes. Nastartovat
kvalitní reformu školství bude stát asi dost peněz a výsledky se
nedostaví během jednoho, ale ani dvou volebních období. Je tedy
pravděpodobné, že se to bude flikovat jako doposud a hasit se budou jen ty
nejpalčivější problémy. To bylo velmi stručné nastínění problematiky
financí v českém školství.
Lidem se ale do hlavy obtiskne patrně to, že zpovykaní účové chtěj zase
prachy (učej blbě, jen pár hodin denně, prázdniny, atd.) a co si maj co
stěžovat, ať jdou teda makat jinam…