Historie úprav
Odpověděl/a – 28.červenec 16:55
I lidský rozum není nic jiného, než adaptace na prostředí. Kouzlo bude v mozgu. Díky jeho složitosti, poměrné velikosti, množství a specializaci buněk a oblastí mozgu (mě se slovo „mozeg“ prostě líbí) jsme holt přišli k „rozumu“. Jinak kdy se to stalo nikdo pořádně neví. Ale ví se, že to šlo ruku v ruce s příjmem bílkovin, tedy masa. Jen není jasné, jestli se člověk naučil více starat o potravu a v důsledku toho přišel k rozumu, nebo jestli rozum byl spíše příčinou, proč se začal starat o potravu. Je to taková otázka, jako jestli bylo dřív vejce, nebo slepice.
Odpověděl/a – 28.červenec 17:06
I lidský rozum není nic jiného, než adaptace na prostředí. Kouzlo bude v mozgu. Díky jeho složitosti, poměrné velikosti, množství a specializaci buněk a oblastí mozgu (mě se slovo „mozeg“ prostě líbí) jsme holt přišli k „rozumu“. Jinak kdy se to stalo nikdo pořádně neví. Ale ví se, že to šlo ruku v ruce s příjmem bílkovin, tedy masa. Jen není jasné, jestli se člověk naučil více starat o potravu a v důsledku toho přišel k rozumu, nebo jestli rozum byl spíše příčinou, proč se začal starat o potravu. Je to taková otázka, jako jestli bylo dřív vejce, nebo slepice.
Doplnění: Existují druhy, vykazující velmi výrazné prvky inteligence. Pavouci rodu Portia. Jsou schopni spolupráce, maskování a to ne univerzálně, ale podle potřeby. Jsou schopni taktiky, jsou schopni simulace jiných druhů, komunikace s počítačem a další a další. Vysokou inteligenci projevují krkavci. Umějí si prohlédnout mechanismus na potravu a zvolit nejjednodušší, případně napoprvé určit jediný způsob z několika možných, jak se k potravě dostat. A další a další.