Odpověděl/a – 11.květen 9:14
Otázka naznačuje jistou naivitu či neinformovanost v pohledu na
personalistiku. „Povinnost“ brát něco v potaz mají pouze v souvislosti
se zdravotním stavem uchazeče, a pokude jde o státní správu, pak
i vzdělání.
Zbytek hodnocení už bývá v praxi naprostá astrologie a iracionalita.
Zejména vědomosti a dovednosti se z CV obvykle zjistit nedají a z pohovoru
taky ne. Přesto je drtivá většina dnešních personálních postupů
postavena na zběžném třídění CV a následných pohovorech, které však
bývají vedeny tak amatérsky, že k objektivnímu rozlišení kvalit
uchazečů ani nemůže dojít.
Jenže bohaté firmy si mohou dovolit přehmaty. A také patří k bontonu
současných manažerů a ředitelů tvrdit, že „nejsou lidi“ a „nemohou
nikoho najít“. Oni nemohou říct, že zaměstnávají neschopnou
personalistku, a že na Úřadech práce trčí stovky tisíc lidí, mnozí
i s kvalitním vzděláním a zkušenostmi. Tím by se shodili před svými
kolegy z „byznysu“.
Takže kruh se uzavírá a situace dál hnije celé roky. A dokázat
diskriminaci u výběrových řízení, i když k ní běžně dochází, je
prakticky nemožné.
Proto já spíš doufám ve vyšší spravedlnost, než je ta lidská.
Odpověděl/a – 11.květen 9:15
Otázka naznačuje jistou naivitu či neinformovanost v pohledu na
personalistiku. „Povinnost“ brát něco v potaz mají pouze v souvislosti
se zdravotním stavem uchazeče, a pokude jde o státní správu, pak
i vzdělání.
Zbytek hodnocení už bývá v praxi naprostá astrologie a iracionalita.
Zejména vědomosti a dovednosti se z CV obvykle zjistit nedají a z pohovoru
taky ne. Přesto je drtivá většina dnešních personálních postupů
postavena na zběžném třídění CV a následných pohovorech, které však
bývají vedeny tak amatérsky, že k objektivnímu rozlišení kvalit
uchazečů ani nemůže dojít.
Jenže bohaté firmy si mohou dovolit přehmaty. A také patří k bontonu
současných manažerů a ředitelů tvrdit, že „nejsou lidi“. Oni nemohou
otevřeně říct, že zaměstnávají neschopnou personalistku, a že na
Úřadech práce trčí stovky tisíc lidí, mnozí i s kvalitním
vzděláním a zkušenostmi. Tím by se shodili před svými kolegy z
„byznysu“.
Takže kruh se uzavírá a situace dál hnije celé roky. A dokázat
diskriminaci u výběrových řízení, i když k ní běžně dochází, je
prakticky nemožné.
Proto já spíš doufám ve vyšší spravedlnost, než je ta lidská.