Historie úprav
Odpověděl/a – 4.duben 9:05
Neřekla bych, i když nejsem žádný odborník, ale pokud o nrostiliny člověk pečuje, myslím si, že květina i člověk si vzájemně prospívají.
Vaše otázka mě přivedla k tomu, jak dlouho květiny a lidé spolu žijí v bytech.
"Zvyk pěstovat pokojové rostliny pochází ze Skandinávie, kde ode
dávna přenášeli květiny do domu, když začala kralovat dlouhá zima.
Ovšem z počátku se nejednalo o exotické rostliny, ty se dostaly do Evropy
později, když velké lodě brázdily
světové oceány a byly objevovány nové kontinenty.“
(HEITZOVÁ, 1995, s. 19)
Podle informací z médií (televize, tisk) i podle archeologických výzkumů nejsou pokojové rostliny součástí zařízení bytu a módou posledních dvou století.
Již v příbytcích dávných civilizací se našly zbytky rostlin, které
si
naši předkové pěstovali pro potěšení v domácnosti."
Ztotožňuji se s těmito názory
„Člověk stejně jako jakýkoliv jiný živočich vzešel z přírody.
Nedostatek přírody už lidé velmi znatelně pociťují, zejména ve městech.
Snažme se proto pěstovat doma hodně zeleně – abychom dýchali lepší
vzduch a také abychom nabírali životní sílu.
Stálý styk s rostlinami nám opravdu dodává větší citovou a nervovou
stabilitu, živá příroda je zdroj síly, vědí to divoši, kteří před
lovem objímají strom, věděli to staří pohané, pro které byly stromy
živé, často posvátné a nedotknutelné. Nemusíme sice
souhlasit s těmito důvody, ale skutečnost, že rostliny v bytě
obohacují vzduch o kyslík a udržují potřebnou hladinu vlhkosti je
empiristicky prokazatelná, stejně
jako nedostatek kyslíku a přesušený vzduch v městské zástavbě.
(HOUŠKA, 1995,‘)“
Podle diplomové oráce
MU Brno, Pedagogická fakulta, katedra biologie, 2008
Pokojové rostliny ve vyučovacím procesu
a v prostředí školy
Autor práce
Kerstin Kristiánová
–
Netuším, jak se cítí miniautrní keříky a stromečky, u nichž se spojuje
pěstitelství a uměnjí. Třeba i venkovní japonské zahrady upavují
stromy, které mají mít vzhled starého kmene.
Odpověděl/a – 4.duben 10:59
Neřekla bych, i když nejsem žádný odborník, ale pokud o nrostiliny člověk pečuje, myslím si, že květina i člověk si vzájemně prospívají.
Vaše otázka mě přivedla k tomu, jak dlouho květiny a lidé spolu žijí v bytech.
"Zvyk pěstovat pokojové rostliny pochází ze Skandinávie, kde ode
dávna přenášeli květiny do domu, když začala kralovat dlouhá zima.
Ovšem z počátku se nejednalo o exotické rostliny, ty se dostaly do Evropy
později, když velké lodě brázdily
světové oceány a byly objevovány nové kontinenty.“
(HEITZOVÁ, 1995, s. 19)
Podle informací z médií (televize, tisk) i podle archeologických výzkumů nejsou pokojové rostliny součástí zařízení bytu a módou posledních dvou století.
Již v příbytcích dávných civilizací se našly zbytky rostlin, které
si
naši předkové pěstovali pro potěšení v domácnosti."
Ztotožňuji se s těmito názory
„Člověk stejně jako jakýkoliv jiný živočich vzešel z přírody.
Nedostatek přírody už lidé velmi znatelně pociťují, zejména ve městech.
Snažme se proto pěstovat doma hodně zeleně – abychom dýchali lepší
vzduch a také abychom nabírali životní sílu.
Stálý styk s rostlinami nám opravdu dodává větší citovou a nervovou
stabilitu, živá příroda je zdroj síly, vědí to divoši, kteří před
lovem objímají strom, věděli to staří pohané, pro které byly stromy
živé, často posvátné a nedotknutelné. Nemusíme sice
souhlasit s těmito důvody, ale skutečnost, že rostliny v bytě
obohacují vzduch o kyslík a udržují potřebnou hladinu vlhkosti je
empiristicky prokazatelná, stejně
jako nedostatek kyslíku a přesušený vzduch v městské zástavbě.
(HOUŠKA, 1995,‘)“
Podle diplomové oráce
MU Brno, Pedagogická fakulta, katedra biologie, 2008
Pokojové rostliny ve vyučovacím procesu
a v prostředí školy
Autor práce
Kerstin Kristiánová
–
Netuším, jak se cítí miniaturní keříky a stromečky, u nichž se spojuje
pěstitelství a umění. Třeba i venkovní japonské zahrady mají upravené
stromy, které svým vzhledem připomínají starý strom.