Historie úprav

quentos

Odpověděl/a – 29.březen 21:13

Jistě, ale u podařených překladů bude redukce hodnoty naprosto minimální.
Přečti si např. Chevallierovy „Zvonokosy“ v překladu A. Zaorálka, Rostenovo „Pan Kaplan má stále třídu rád“ v překladu A. Přidala, sérii Harryho Pottera v překladu Vladimíra Medka či „Nahoru po schodišti dolů“ B. Kaufmanové v překladu manželů Pellarových. To je jen několik příkladů naprosto geniálních překladů, které si český čtenář užije téměř stejně skvěle.
Pokud jde o poezii: máš na jednu stranu recht, ale i tam se dá docílit minimálního znehodnocení. Např. angličtina je jazyk, který přirozeně nahrává jambickému rytmu, kdežto čeština spíš trocheji. Vyvstává tedy otázka: překládat anglický jamb českým trochejem, tedy přirozeným metrem daného jazyka, anebo zachovat jamb, který v češtině bude působit poněkud exoticky?
A samozřejmě, na překladateli záleží, tos neobjevil nic nového. Když vzpomeneme ještě jednou výše zmíněného Kaplana, oba dva české překlady jsou diametrálně odlišné – v jednom z nich je Kaplanovi přiřčen německý přízvuk (ta verze se mi líbí méně). Když je překladatel dobrý, na překladu to je znát, a je-li špatný, je to znát taky.

quentos

Odpověděl/a – 29.březen 21:17

Jistě, ale u podařených překladů bude redukce hodnoty naprosto minimální.
Přečti si např. Chevallierovy „Zvonokosy“ v překladu J. Zaorálka, Rostenovo „Pan Kaplan má stále třídu rád“ v překladu A. Přidala, sérii Harryho Pottera v překladu Vladimíra Medka či „Nahoru po schodišti dolů“ B. Kaufmanové v překladu manželů Pellarových. To je jen několik příkladů naprosto geniálních překladů, které si český čtenář užije téměř stejně skvěle.
Pokud jde o poezii: máš na jednu stranu recht, ale i tam se dá docílit minimálního znehodnocení. Např. angličtina je jazyk, který přirozeně nahrává jambickému rytmu, kdežto čeština spíš trocheji. Vyvstává tedy otázka: překládat anglický jamb českým trochejem, tedy přirozeným metrem daného jazyka, anebo zachovat jamb, který v češtině bude působit poněkud exoticky?
A samozřejmě, na překladateli záleží, tos neobjevil nic nového. Když vzpomeneme ještě jednou výše zmíněného Kaplana, oba dva české překlady jsou diametrálně odlišné – v jednom z nich je Kaplanovi přiřčen německý přízvuk (ta verze se mi líbí méně). Když je překladatel dobrý, na překladu to je znát, a je-li špatný, je to znát taky.