Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 18.březen 11:37

Určitě nebylo.

Máte pravdu, že se v minulosti usilovalo o vzdělání, školní docházka byla uzákoněna až v 19. století.

Opakuji, jak je vidět z mé otázky, některé metody stále přetrvávají.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-vysvetlit-skolni-vyuku-v-niz-leckde-pretravaji-postupy-z-19-st-prevzate-z-armady-z-kostela-a-z-manufaktury

Kde se stala chyba? Je na straně žáků, studentů io učitelů, nevím, jak je to teď, ale často to záviselo ttaké na způsobu přijímacího řízení.

Samostudioukm považuji za vhodné např. u vysokoškoláků, bez konzultace. s lektorem. Ale vyžaduje to motivaci, ccíl,, slchopnost sebehodnocení, schopnost porovnat výsledky, ale i možnost obrátit se na vyučujícíc.

Toho jsou schopní jedinci spíš po maturitě, ale samozřejmě neplatí pro všechny.

Jinakl za samosstudioukm považuji rozšičování základních věrdomostí a dovedností při návštěvě školy nebo po jejím ukončení.

Objevují se případy, kdy rodiče sami učí dět, ty pak skládají zkoušky. Ale podle vaší úvahy by další potomoci, už nemohli vyučovat své děti, protože by jejich eventuální chyby nikdo neřešil.

Často jsou různé výjimky, které pochopí jen odborník atd.

Navíc ve škole nejde jen o výuku, ale o výchovu, dodržování nejen morálních pravidel, vztahy mezi lidmi atd. Přece člověkl je tvor společenský, potřebuje komunikovat.

„Přísstup ke vzdělání je důležitý jako přístup k vodě“. Jan Sobotka

Není všechno jen černobílé, ale většina maldých považuje na nejdůležitější prostředek vzdělání – obrátit se na net a zeptat se, jak by měl udělat to či ono, ale zamyslet se nad problémem, zřejmě „bolí“.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 18.březen 11:43

Určitě nebylo.

Máte pravdu, že se v minulosti usilovalo o vzdělání, školní docházka byla uzákoněna až v 19. století.

Opakuji, jak je vidět z mé otázky, některé metody stále přetrvávají.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-vysvetlit-skolni-vyuku-v-niz-leckde-pretravaji-postupy-z-19-st-prevzate-z-armady-z-kostela-a-z-manufaktury

Kde se stala chyba? Je na straně žáků, studentů i učitelů, nevím, jak je to teď, ale často to záviselo také na způsobu přijímacího řízení..

Samostudioum považuji za vhodné např. u vysokoškoláků, bez konzultace. s lektorem. Ale vyžaduje to motivaci, ccíl,, slchopnost sebehodnocení, schopnost porovnat výsledky, ale i možnost obrátit se na vyučující.

Toho jsou schopní jedinci spíš po maturitě, ale samozřejmě neplatí pro všechny.

Jinak za samostudium považuji rozšiřování základních vědomostí a dovedností při návštěvě školy nebo po jejím ukončení.

Objevují se případy, kdy rodiče sami učí děti, ty pak skládají zkoušky. Ale podle vaší úvahy by další potomoci, už nemohli vyučovat své děti, protože by jejich eventuální chyby nikdo neřešil a generace je předávaly dál.

Často jsou různé výjimky, které pochopí jen odborník atd. Vše záleží na zájmu a přístupu k tomu, dovědět se něco nového. Také na osobnosti učitele.

Navíc ve škole nejde jen o výuku, ale o výchovu, dodržování nejen morálních pravidel, vztahy mezi lidmi atd. Přece člověk je tvor společenský, potřebuje komunikovat.

„Přístup ke vzdělání je důležitý jako přístup k vodě“. Jan Sobotka

Není všechno jen černobílé, ale většina maldých považuje za nejdůležitější prostředek vzdělání – obrátit se na net a zeptat se, jak by měl udělat to či ono, ale zamyslet se nad problémem zřejmě „bolí“.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 18.březen 11:51

Určitě nebylo.

Máte pravdu, že se v minulosti usilovalo o vzdělání, školní docházka byla uzákoněna až v 19. století.

Opakuji, jak je vidět z mé otázky, některé metody stále přetrvávají.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-vysvetlit-skolni-vyuku-v-niz-leckde-pretravaji-postupy-z-19-st-prevzate-z-armady-z-kostela-a-z-manufaktury

Kde se stala chyba? Je na straně žáků, studentů i učitelů, nevím, jak je to teď, ale často to záviselo také na způsobu přijímacího řízení..

Samostudioum považuji za vhodné např. u vysokoškoláků, bez konzultace. s lektorem. Ale vyžaduje to motivaci, ccíl,, slchopnost sebehodnocení, schopnost porovnat výsledky, ale i možnost obrátit se na vyučující.

Toho jsou schopní jedinci spíš po maturitě, ale samozřejmě neplatí pro všechny.

Jinak za samostudium považuji rozšiřování základních vědomostí a dovedností při návštěvě školy nebo po jejím ukončení.

Objevují se případy, kdy rodiče sami učí děti, ty pak skládají zkoušky. Ale podle vaší úvahy by další potomoci, už nemohli vyučovat své děti, protože by jejich eventuální chyby nikdo neřešil a generace je předávaly dál.

Často jsou různé výjimky, které pochopí jen odborník atd. Vše záleží na zájmu a přístupu k tomu, dovědět se něco nového. Také na osobnosti učitele.

Navíc ve škole nejde jen o výuku, ale o výchovu, dodržování nejen morálních pravidel, vztahy mezi lidmi atd. Přece člověk je tvor společenský, potřebuje komunikovat.

„Přístup ke vzdělání je důležitý jako přístup k vodě“. Jan Sobotka

Není všechno jen černobílé, ale většina maldých považuje za nejdůležitější prostředek vzdělání – obrátit se na net a zeptat se, jak by měl udělat to či ono, ale zamyslet se nad problémem zřejmě „bolí“. Důležíte je chtít …

"Vědět a znát, to mnohý by chtěl, ale učit se nechce " Walther von der Vegelweide

„Jestliže neumíš, naučíme tě, jestliže nemůžeš, pomůžeme ti, jestliže nechceš, nepotřebujeme tě.“ Jan Werich