Historie úprav
anonym
Odpověděl/a – 12.březen 11:54
Může k tomu dojít i tak, že disk rozdělíte na více
partitions/oddíly.
Totiž formátování je jenom proces při kterém jedné vybrané partition
dáte určitou strukturovanou souborovou hierarchii (fat, ext4, ntfs, btrfs, a
tak podobně). Formátováním ale nijak neměníte velikost oddílu, takže
pokud jste například programem gparted nebo v jiném správci diskových
oddílů, zmenšil hlavní oddíl klíčenky na zmínených 5,76 GB pak
jakékoliv další formátování ctí nastavenou velikost oddílu a
nevyužívá veškerou kapacitu klíčenky.
Oprava je jednoduchá, otevřte zmíněný program gparted nebo jiný správce diskových oddílů a před formátováním změňte velikost diskového oddílu.
Také zde musím vyvrátít vidím že velmi rozšířený mýtus, že označování vadných clusterů které známe z klasických rotujících pevných disků se projevuje i u paměťových médií NAND, nic takového u USB klíčenek ani paměťových karet, dokonce ani SSD disků neexistuje, žádné označování vadných bloků se nekoná, už z principu pseudonáhodné distribuce zápisů kvůli životnosti média jako celku to nedává smysl.
Vznik vadných bloků u těchto pamětí se projevuje trochu jinak než zmenšováním kapacity formátovaného oddílu 🙂 Projevuje se tak že časem můžete data už jen číst ale nemůžete je přepsat. Tato média mají omezený počet zápisů čtení dat je však obvykle nadále možné.
anonym
Odpověděl/a – 12.březen 12:01
Může k tomu dojít i tak, že disk rozdělíte na více
partitions/oddíly.
Totiž formátování je jenom proces při kterém jedné vybrané partition
dáte určitou strukturovanou souborovou hierarchii (fat, ext4, ntfs, btrfs, a
tak podobně). Formátováním ale nijak neměníte velikost oddílu, takže
pokud jste například programem gparted nebo v jiném správci diskových
oddílů, zmenšil hlavní oddíl klíčenky na zmínených 5,76 GB pak
jakékoliv další formátování ctí nastavenou velikost oddílu a
nevyužívá veškerou kapacitu klíčenky.
Oprava je jednoduchá, otevřte zmíněný program gparted nebo jiný správce diskových oddílů a před formátováním změňte velikost diskového oddílu.
Také zde musím vyvrátít vidím že velmi rozšířený mýtus, že označování vadných clusterů které známe z klasických rotujících pevných disků se projevuje i u paměťových médií NAND, nic takového u USB klíčenek ani paměťových karet, dokonce ani SSD disků neexistuje, žádné označování vadných bloků se nekoná, už z principu pseudonáhodné distribuce zápisů kvůli životnosti média jako celku to nedává smysl.
Vznik vadných bloků u těchto pamětí se projevuje trochu jinak než zmenšováním kapacity formátovaného oddílu 🙂 Projevuje se tak že časem můžete data už jen číst ale nemůžete je přepsat. Tato média mají omezený počet zápisů čtení dat je však obvykle nadále možné.
Obvyklý rozdíl ve velikosti udávané a skutečné je dán tím že výrobci svévolně zaměňují jednotky GiB a GB … přibližné převodové poměry jsou 1GB = 0.9313 GiB a 1GiB = 1.0737 GB … výrobci tak tedy často uvedou že jejich disk má kapacitu 8GB, což je fakticky správně, ale lidé si obvykle v zažitém omylu myslí že je tím myšlena jednotka GiB a tak je překvapí že těchto jednotkách je to jenom 7.4GiB … operační systém windows do toho vnáší zmatek i tím, že jednotky GiB neoznačuje správně ale prezentuje ji jako GB 🙂 Lidé se tak zamotali do vlastního omylu na kterém trvali, a sice omylu že 1GB = 1024 B, který se stále ještě učí na některých školách. Autoři windows aby tomuto obvyklému omylu šly vstříc, ho bohužel implementovali i do uživatelského rozhranní. Ve skutečnosti to ale není pravda 1GB = 1000 B a 1 GiB = 1024 B, což výrobci médií dobře vědí a uvádí to správně 🙂