Odpověděl/a – 14.únor 12:49
Když znáte knihu, tak snadněji pochopíte.
Situace v teorii strun je analogická, jelikoz energie pochází ze dvou zdrojů – z vibrací a z navinutí -, jejichz příspěvky k energii se obecně lisí.
Struna můze kruhovou dimenzi omotat jednou, dvakrát, třikrát atd., počet ovinutí nazýváme navíjecím číslem. Energie z navinutí je určena délkou namotané struny a je přímo úměrná součinu poloměru a navíjecího čísla. Vedle navíjení můze struna také vibrovat. Poněvadz jsou energie homogenních vibrací, na které jsme se zaměřili, nepřímo úměrné poloměru, jsou úměrné celočíselným násobkům převrácené (reciproční) hodnoty poloměru -\IR -, která je v tomto případě rovna desetině Planckovy délky. Číslo udávající celočíselný násobek nazýváme vibračním číslem.
Dvě konkurující si definice vzdálenosti podle strunové teorie atd.
Odpověděl/a – 14.únor 13:50
Když znáte knihu, tak snadněji pochopíte.
Situace v teorii strun je analogická, jelikoz energie pochází ze dvou zdrojů – z vibrací a z navinutí -, jejichz příspěvky k energii se obecně lisí.
Struna můze kruhovou dimenzi omotat jednou, dvakrát, třikrát atd., počet ovinutí nazýváme navíjecím číslem. Energie z navinutí je určena délkou namotané struny a je přímo úměrná součinu poloměru a navíjecího čísla. Vedle navíjení můze struna také vibrovat. Poněvadz jsou energie homogenních vibrací, na které jsme se zaměřili, nepřímo úměrné poloměru, jsou úměrné celočíselným násobkům převrácené (reciproční) hodnoty poloměru -\IR -, která je v tomto případě rovna desetině Planckovy délky. Číslo udávající celočíselný násobek nazýváme vibračním číslem.
Dvě konkurující si definice vzdálenosti podle strunové teorie atd.
str. 216
files.tranzistor.webnode.sk/…/Greene%20Brian%20-%20Elegantny%20vesmir.doc