Historie úprav

Hranato

Odpověděl/a – 29.listopad 8:20

No tak když už jsem to nakliknul tak vám nějakou odpověď vygeneruju z křišťálové gule. Nic lepšího než vycucání odpovědi z prstu vám nikdo soudný na takovouhle otázku nemůže nabídnout. Takže… čáry máry ať mu to je k užitku …
Máte v hlavě dost slušný maglajs. Nejspíš se snažíte své vnitřní pochody a tipuju, že i to navenek prezentované já, tedy sám sebe, nebo sama sebe?, nějak „SPRÁVNĚ“ napasovat do té představy o světě co máte v hlavince. Prostě se furt snažíte to co se vám a s vámi děje rozdělovat na to je dobře, to je špatně, to je málo a to už zase moc, to je normální a to už normální není. Vaše snaha najít vnitřní rovnováhu, nebo aspoň nějaké orientační body díky tomu, že sám sebe rozřídíte a narvete do těch správných škatulek, vás evidentně nedovedla k cíli, který jste si představoval(a). Pravděpodobně a to odhaduju na základě svých vlastních zkušeností, lítáte z jednoho extrému do druhého podle toho jak se mění měsíční fáze. Vy sice považujete 2. za normal stav, ale pokud se pohybujete jak kyvadlo z 1. do 2 a zpět, tak je vlastně jedno zda nazýváte 2. normální fází, nebo manickou fází. Psychologické vyšetření z vás nejspíš udělá pacienta s diagnózou počínající manio-depresivní porucha nebo tak něco. A dostanete pilule, které by vaše vnímání a vnitřní i vnější citlivost měli utlumit dost na to, aby to kyvadlo lítalo míň a nelítalo časem víc a případně i častěji.
Ještě než začnete pravidelně zobat léky, které nic neléčí a jen oddalují dobu než vám v té hlavince začne pořádnej čurbes pingpong, zkuste si vypozorovat co se stalo ve vnějším nebo ve vašem vnitřním světě předtím, než se vám změnila fáze. Nebo si ten spouštěč změny „Co by mi to tak mohlo přepínat?“ zkuste vymyslet, určitě vás něco napadne a potom co se fáze změní zkoušejte zpětně analizovat, zda vám ke změně opravdu nepomohl nějaký z těch předem vymyšlených spouštěčů.
Jo a odpovězte si na otázku „Proč řeším co je špatně?“ Tou 1. fází s vámi vaše tělo mluví, zatím netlumené léčivem to zvládá jasně, tlačí na pilu a říká vám stále dokola něco ve smyslu: „Někde v životě děláš, nebo se snažíš dělat něco, co jde proti tobě. Kvůli někomu, něčemu, nebo představě o něčem o tom jak je to správně, nebo se snažíš někomu zavděčit, získat si jeho "srdce?, pozornost?“, nebo protože si myslíš že to tak musí být jinak se něco pos … se snažíš popřít sám sebe. Nemůžeš se strachy rozdvojit!"
Konec cucání. Nebudu se vám v té vaší křišťálové kouli zbytečně vrtat když ani není jisté zda máte křišťálové koule nebo ku…
Hodně štěstí. Snad vám to aspoň malinko pomohlo. A jestli ne tak alou šupky dupky k psychoterape­utovi. Ten nebude pracovat s tak příšerně chatrným popisem problému, jehož příčiny jsou někde v minulosti a táhne se to s vámi dost dlouho. Může vám dát studované tzn. lepší rady než ta má kouzelná věštírna co mi kdysi vyrostla na krku.

quentos

Odpověděl/a – 29.listopad 10:46

No tak když už jsem to nakliknul, tak vám nějakou odpověď vygeneruju z křišťálové gule. Nic lepšího než vycucání odpovědi z prstu vám nikdo soudný na takovouhle otázku nemůže nabídnout. Takže… čáry máry, ať mu to je k užitku …
Máte v hlavě dost slušný maglajz. Nejspíš se snažíte své vnitřní pochody a tipuju, že i to navenek prezentované já, tedy sám sebe, nebo sama sebe?, nějak „SPRÁVNĚ“ napasovat do té představy o světě, co máte v hlavince. Prostě se furt snažíte to, co se vám a s vámi děje, rozdělovat na „to je dobře“, „to je špatně“, „to je málo“ a „to už zase moc“, „to je normální“ a „to už normální není“. Vaše snaha najít vnitřní rovnováhu nebo aspoň nějaké orientační body díky tomu, že sám sebe roztřídíte a narvete do těch správných škatulek, vás evidentně nedovedla k cíli, který jste si představoval(a). Pravděpodobně, a to odhaduju na základě svých vlastních zkušeností, lítáte z jednoho extrému do druhého podle toho, jak se mění měsíční fáze. Vy sice považujete 2. za normální stav, ale pokud se pohybujete jak kyvadlo z 1. do 2. a zpět, tak je vlastně jedno, zda nazýváte 2. normální fází nebo manickou fází. Psychologické vyšetření z vás nejspíš udělá pacienta s diagnózou počínající manio-depresivní porucha nebo tak něco. A dostanete pilule, které by vaše vnímání a vnitřní i vnější citlivost měly utlumit dost na to, aby to kyvadlo lítalo míň a nelítalo časem víc a případně i častěji.
Ještě než začnete pravidelně zobat léky, které nic neléčí a jen oddalují dobu, než vám v té hlavince začne pořádnej čurbes pingpong, zkuste si vypozorovat, co se stalo ve vnějším nebo ve vašem vnitřním světě předtím, než se vám změnila fáze. Nebo si ten spouštěč změny „Co by mi to tak mohlo přepínat?“ zkuste vymyslet, určitě vás něco napadne a potom, co se fáze změní, zkoušejte zpětně analyzovat, zda vám ke změně opravdu nepomohl nějaký z těch předem vymyšlených spouštěčů.
Jo a odpovězte si na otázku „Proč řeším co je špatně?“ Tou 1. fází s vámi vaše tělo mluví, zatím netlumené léčivem to zvládá jasně, tlačí na pilu a říká vám stále dokola něco ve smyslu: „Někde v životě děláš, nebo se snažíš dělat něco, co jde proti tobě. Kvůli někomu, něčemu nebo představě o něčem o tom, jak je to správně, nebo se snažíš někomu zavděčit, získat si jeho "srdce“?, pozornost?„, nebo protože si myslíš že to tak musí být jinak se něco pos … se snažíš popřít sám sebe. Nemůžeš se strachy rozdvojit!“
Konec cucání. Nebudu se vám v té vaší křišťálové kouli zbytečně vrtat, když ani není jisté, zda máte křišťálové koule, nebo ku…
Hodně štěstí. Snad vám to aspoň malinko pomohlo. A jestli ne, tak alou šupky dupky k psychoterape­utovi. Ten nebude pracovat s tak příšerně chatrným popisem problému, jehož příčiny jsou někde v minulosti a táhne se to s vámi dost dlouho. Může vám dát studované, tzn. lepší rady než ta má kouzelná věštírna, co mi kdysi vyrostla na krku.