annas

Odpověděl/a – 23.listopad 11:32

Je to oříšek. D. Moldanová neuvádí, na netu jsem nenašla.

Vzhledem k hláskovým změnám mohlo dojít ke změně hlásek, někdy komolení.

Řekla bych, že jasná je snad předpona ne.

Jiná předpona, ale stejný základ rold, záměna za skupinu rald. . Mohl se počeštit na řold.

Je to možná podobné jako u jména He-rold(t), He-rald

1. Herold = sředověký šlechtický obřadník’. Stč. herolt. Přejato přes střhn. heralt ze střfr. heraut, hiraut, to pak je z germ. (frk.) *heriwald, doslova ‘vládce vojska’ (srov. něm. Heer ‘vojsko’ a walten ‘vládnout’). Stejnou motivaci mají i jména Harold, Harald. Uvádí J. Rejzek.

U nás se jméno Herold objevilo v r. 1218. Právě od 12. století začaly probíhat hláskové změny.

2. Staročeský slovník uvádí k střhn. Heralde -herold, hlasatel, osoba určená k veřejnému vyhlašování zpráv, ustanovení, biřic ap.

D. Moldanová uvádí obě možnosti původu jména Herold.

Když se vrátím k předponě Ne, tedy r/řold by mohl mít stejný význam. Ne-vládnout, nějak tak.

Mohlo to být docela jinak, ale nemám samozřejmě dostatek zdrojů, takže je to jen moje úvaha.

Zkusím ještě pátrat.

annas

Odpověděl/a – 23.listopad 15:49

Je to oříšek. D. Moldanová neuvádí, na netu jsem nenašla.

Vzhledem k hláskovým změnám mohlo dojít ke změně hlásek, někdy komolení.

Uvažovala jsem nad podobností s Heroldem, ale tam je jiná předpona. Herold = sředověký šlechtický obřadník’. Stč. herolt. Přejato přes střhn. heralt ze střfr. heraut, hiraut, to pak je z germ. (frk.) *heriwald, doslova ‘vládce vojska’ (srov. něm. Heer ‘vojsko’ a walten ‘vládnout’). Stejnou motivaci mají i jména Harold ,Harald. Uvádí J. Rejzek.
–
Řekla bych, že jasná je snad předpona ner, původem nr, která se vokalizovala a dalšími změnami mohlo vzniknout neř.

Neř – old – starý – z němčiny.

Původní ner vytořilo slova slova neřest, neřestný. Ve starší č. i ve významech ‘soužení, neštěstí, bída’, ‘obtížný hmyz’, ‘trní a bodláčí’, ‘neduh, vyrážka’ (Jg). Stč. neřest však znamená ‘tření ryb.

Mohlo to být docela jinak, ale nemám samozřejmě dostatek zdrojů, takže je to jen moje úvaha.

Zkusím ještě pátrat.

annas

Odpověděl/a – 23.listopad 16:16

Je to oříšek. D. Moldanová neuvádí, na netu jsem nenašla.

Vzhledem k hláskovým změnám mohlo dojít ke změně hlásek, někdy komolení.

Uvažovala jsem nad podobností s Heroldem, ale tam je jiná předpona. Herold = sředověký šlechtický obřadník’. Stč. herolt. Přejato přes střhn. heralt ze střfr. heraut, hiraut, to pak je z germ. (frk.) *heriwald, doslova ‘vládce vojska’ (srov. něm. Heer ‘vojsko’ a walten ‘vládnout’). Stejnou motivaci mají i jména Harold ,Harald. Uvádí J. Rejzek.
–
Řekla bych, že jasná je snad část slova ner, původem nr, která se vokalizovala a dalšími změnami mohlo vzniknout neř.

Neř – old – starý – z němčiny. Starý, který žije v bídě, způsobuje trápení – první slovo zkrácené.

Původní ner vytořilo slova neřest, neřestný. Ve starší č. i ve významech ‘soužení, neštěstí, bída’, ‘obtížný hmyz’, ‘trní a bodláčí’, ‘neduh, vyrážka’ (Jg).

Stč. neřest však znamená v dalším významu i ‘tření ryb. Ale jiný původ – z litevského pářit se, třít.

Zkusím ještě pátrat.

V Úvodu do etymologie existuje ještě tvar ner- = nořit se, vnikat. Staročesky – n6ro – takže opět vokalizací mohl vzniknout nový tvar – srovnání s jinými slovanskými jazyky.

Mohlo to být docela jinak, ale nemám samozřejmě dostatek zdrojů, takže je to jen moje úvaha.

annas

Odpověděl/a – 24.listopad 7:56

Je to oříšek. D. Moldanová neuvádí, na netu jsem nenašla.

Vzhledem k hláskovým změnám mohlo dojít ke změně hlásek, někdy komolení.

Uvažovala jsem nad podobností s Heroldem, ale tam je jiná předpona. Herold = sředověký šlechtický obřadník’. Stč. herolt. Přejato přes střhn. heralt ze střfr. heraut, hiraut, to pak je z germ. (frk.) *heriwald, doslova ‘vládce vojska’ (srov. něm. Heer ‘vojsko’ a walten ‘vládnout’). Stejnou motivaci mají i jména Harold ,Harald. Uvádí J. Rejzek.
–
Řekla bych, že není jasná ani část slova ner, původem nr, která se vokalizovala a dalšími změnami mohlo vzniknout neř.

Neř – old – starý – z němčiny. Starý, který žije v bídě, způsobuje trápení – první slovo zkrácené.

Původní ner vytořilo slova neřest, neřestný. Ve starší č. i ve významech ‘soužení, neštěstí, bída’, ‘obtížný hmyz’, ‘trní a bodláčí’, ‘neduh, vyrážka’ (Jg).

Stč. neřest však znamená v dalším významu i ‘tření ryb. Ale jiný původ – z litevského pářit se, třít.

Zkusím ještě pátrat.

V Úvodu do etymologie existuje ještě tvar ner- = nořit se, vnikat. Staročesky – n6ro – takže opět vokalizací mohl vzniknout nový tvar – srovnání s jinými slovanskými jazyky.

Mohlo to být docela jinak, ale nemám samozřejmě dostatek zdrojů, takže je to jen moje úvaha.
–
Ještě mně napadlo slovo žold – místo řold. Kdy se vysloví slovo žold nedbale, může znít jako ř. K tomu pak předpona ne-.

"žold

1. dř. plat vojáka, pův. žoldnéře: sloužit, najímat za žold
2. voj. slang služné
3. expr. odměna, mzda za nečestnou službu: sloužit za žold každému; jidášský žold
4. zast. služba n. služby za plat: být v žoldu krále (Tomek); příležitost k novému žoldu nenašli (Havl.); přen. hanl. v žoldu kapitalismu (Olb.);"

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=%C5%BEold
–
Pokud ještě něco zjistím, dopíši do diskuze.