Historie úprav
Odpověděl/a – 6.listopad 14:44
1. Posuzování, posuzovat
Lékař posoudí váš zdravotní stav, vy posoudíte, vyslovíte svůj názor
na politickou situaci, na knihu, kterou jste četl., tedy ji hodnotíte. třeba
jídlo, zda vám chutnalo, zda jste vhodně obllečený.
Literární dílo,. film atd. posuzují také odborníci, kritici, píši na ně hodnocení, ocení je kladně a doporučí divákům, čtenářům. Někcy záporně, takže je nedoporučí.
2. Odsuzování, odsouzení, odsoudit, odsuzovat
Vidíte někoho, jak třeba láme keře v parku, ničí stromy, takže se vám jeho čin nelíbí a odsoudíte jeho chování.
Když něco či někoho odsoudíte, tak jeho jednání či činy zavrhujete,
odmítáte.
–
Posouzení i odsouzení je čistě individuální, záleží třeba na tom,.
jaké kdo uznává morální hodnoty, zda má kritik předpoklady, aby mohl
dílo posoudit, ale také odsoudit kvůi tomu, že je nemravné, nemorální
atd.
–
Věta v otázce – „abychom neposuzoval a neodsuzovali“
Chybí pokračování věty. Třeba abychom neposuzovali to, že se někdo
stal bezdomovcem a za to ho neodsuzovali …
--
Škola – učitel při zkoušení přece musí popsuzovat, tedy hodnoit vědomosti žáka, které podle něho odpovídají, např. známce dobrý, dostatečný atd.
Ale proč by ho odsuzoval?: Že se nenaučil?
–
Posuzování může být samostatné – kladné, nebo záporné. Když je
záporné, může, ale nemusí být hodné odsouzení.
Odpověděl/a – 6.listopad 17:56
1. Posuzování, posuzovat
Lékař posoudí váš zdravotní stav, vy posoudíte, vyslovíte svůj názor
na politickou situaci, na knihu, kterou jste četl., tedy ji hodnotíte, jindy .
třeba jídlo, zda vám chutnalo, zda jste vhodně oblečený.
Literární dílo,.film atd. posuzují také odborníci, kritici, píši na ně hodnocení, ocení je kladně a doporučí divákům, čtenářům. Někdy záporně, takže je nedoporučí.
2. Odsuzování, odsouzení, odsoudit, odsuzovat
Vidíte někoho, jak třeba láme keře v parku, ničí stromy, takže se vám jeho čin nelíbí a odsoudíte jeho chování.
Když něco či někoho odsoudíte, tak jeho jednání či činy zavrhujete,
odmítáte.
–
Posouzení i odsouzení je čistě individuální, záleží třeba na tom,
jaké kdo uznává morální hodnoty, zda má kritik předpoklady, aby mohl
dílo posoudit, ale také odsoudit kvůli tomu, že je nemravné, nemorální
atd.
–
Věta v otázce – „abychom neposuzovali a neodsuzovali“
Chybí pokračování věty. Třeba abychom neposuzovali to, že se někdo
stal bezdomovcem a za to ho neodsuzovali …
--
Škola – učitel při zkoušení přece musí posuzovat, tedy hodnotit vědomosti žáka, které podle něho odpovídají např. známce dobrý, dostatečný atd.
Ale proč by ho odsuzoval?: Že se nenaučil?
–
Posuzování může být samostatné – kladné, nebo záporné. Když je
záporné, může, ale nemusí být hodné odsouzení.