Odpověděl/a – 31.říjen 15:51
Doporučuji knihu: Goldstein Rebecca – 36 důkazů Boží existence, kde jsou všechny vysvětleny a upozorněno na jejich slabiny.
Odpověděl/a – 31.říjen 15:54
Doporučuji knihu: Goldstein Rebecca – 36 důkazů Boží existence, kde jsou všechny vysvětleny a upozorněno na jejich slabiny.
Například k Ontologickému důkazu toto:
Tento důkaz, poprvé zformulovaný sv. Anselmem (1033–1109), arcibiskupem
z Canterbury, se žádnému jinému nepodobá, neboť setrvává čistě na
pojmové úrovni. Každý si uvědomuje, že pouhá existence pojmu nezahrnuje
příklady onoho pojmu; všichni koneckonců víme, co je jednorožec, ale
zároveň se všichni shodneme, že jednorožci neexistují. Ontologický důkaz
si nicméně osobuje nárok na tvrzení, že Bůh představuje v rámci
generalizace výjimku. Samotná koncepce Boha zahrnuje cosi, co pojmu Boha
vyhovuje. Většina lidí má sice pocit, že s tímto důkazem není něco
v pořádku, ale neumí jednoznačně říci, co to je.
SLABINA: Na onen mylný moment v ontologickém důkazu upozornil Immanuel
Kant – je jím nakládání s „existencí“ jako s vlastností, jako by
se existence dala definovat stejně jako „být tlustý“ či „mít deset
prstů“. Ontologický důkaz je tak trochu založen na hře se slovy, neboť
se v něm předpokládá, že „existence“ je jedna z vlastností, což
však logicky rozhodně není. Pokud budete nakládat s „existencí“ jako
s reálnou součástí definice pojmu Bůh, můžete ji stejně snadno
zabudovat do definice kteréhokoli jiného pojmu. Mávnutím verbálního
čarovného proutku můžete definovat pravého jednorožce jako „koně,
který (a) má na hlavě jeden roh a který (b) existuje“. Jakmile tudíž
pomyslíte na pravého jednorožce, pomyslíte na něco, co existuje; praví
jednorožci tudíž existují. Takový závěr je zjevně absurdní: na
základě tohoto způsobu uvažování bychom mohli dokázat existenci
jakéhokoli výplodu představivosti.