Historie úprav
Odpověděl/a – 27.srpen 12:29
Stejná otázka v archivu, ale bohužel odkaz je nefunkční, takže vysvětluji:
„A když jsme u těch následků silvestrovské noci, promluvme ještě krátce o tom, co kocovinu způsobilo: "Přišel už ve slušné opici,“ říká se o někom, kdo přišel opilý. Vztah mezi slovy opilý a opice ve významu „opilost“ není tak jednoduchý a přímočarý, jak by se mohlo zdát. Slovní obraty s odkazem na opici jako člověku nejpodobnější zvíře se totiž v souvislosti s požíváním alkoholu vyskytují i v řadě germánských a románských jazyků a dokonce i v arabštině, kde se jméno tohoto zvířete vůbec hláskově nepod
Souvislost mezi rčením mít opici a neutrální formulací být opilý se někdy hledá ve zmíněné arabštině, kde se výraz pro opici silně podobá výrazu „šťastný“, a toho využívá také arabská frazeologie. Pod vlivem alkoholu se často cítí šťastný i člověk jinak zcela nešťastný. A jeho štěstí se v tu chvíli někdy projevuje tak, že je po stránce chování a projevů od opic téměř k nerozeznání, a teď prosím o odpuštění všechny ty ušlechtilé šimpanzy, makaky a gibony ze zoologické zahrady. Opilci se chovají všude stejně – v Arábii, ve Španělsku, ve Francii, v Německu i u nás. Na Silvestra i jindy. ."
http://www.rozhlas.cz/olomouc/okenko/_zprava/jazykove-kocovina--310907
Další možnost
Mít opici – opice ve významu „opilost“ vznikla asi kalkem
z románských jazyků (srov. itatalské pigliar la monna = chytit opici, kde
monna = opice je převzata z tureckého maymun „opice“ nebo arabského
maimum „opice, šťastný“) (zdroj: Slovník české frazeologie a
idiomatiky)
http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/puvod-rceni-2
Odpověděl/a – 27.srpen 13:22
Stejná otázka v archivu, ale bohužel odkaz je nefunkční, takže vysvětluji:
„A když jsme u těch následků silvestrovské noci, promluvme ještě krátce o tom, co kocovinu způsobilo: "Přišel už ve slušné opici,“ říká se o někom, kdo přišel opilý. Vztah mezi slovy opilý a opice ve významu „opilost“ není tak jednoduchý a přímočarý, jak by se mohlo zdát. Slovní obraty s odkazem na opici jako člověku nejpodobnější zvíře se totiž v souvislosti s požíváním alkoholu vyskytují i v řadě germánských a románských jazyků a dokonce i v arabštině, kde se jméno tohoto zvířete vůbec hláskově nepod
Souvislost mezi rčením mít opici a neutrální formulací být opilý se někdy hledá ve zmíněné arabštině, kde se výraz pro opici silně podobá výrazu „šťastný“, a toho využívá také arabská frazeologie. Pod vlivem alkoholu se často cítí šťastný i člověk jinak zcela nešťastný. A jeho štěstí se v tu chvíli někdy projevuje tak, že je po stránce chování a projevů od opic téměř k nerozeznání, a teď prosím o odpuštění všechny ty ušlechtilé šimpanzy, makaky a gibony ze zoologické zahrady. Opilci se chovají všude stejně – v Arábii, ve Španělsku, ve Francii, v Německu i u nás. Na Silvestra i jindy. ."
http://www.rozhlas.cz/olomouc/okenko/_zprava/jazykove-kocovina--310907
Další možnost
Mít opici – opice ve významu „opilost“ vznikla asi kalkem
z románských jazyků (srov. itatalské pigliar la monna = chytit opici, kde
monna = opice je převzata z tureckého maymun „opice“ nebo arabského
maimum „opice, šťastný“) (zdroj: Slovník české frazeologie a
idiomatiky)
http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/puvod-rceni-2
--
Ještě z Machkova Etymologického slovníku
Obecné slovo opice, zjevně využívá hláskové podobnosti s opít se, opilost, ale stejná metafora je i v román. jazycích (šp. mona ‘opice’ i ‘opilost’),
Mona z mamona z arabského maimun = šťastný. Takže opice je penesený výraz, který se považuje(považoval za vulgtární Není těžké najít přechod od šťastný k výzmamu opilý.
Takže Je vidět, že domněnky o názvu slov, , které se uvádějí v obecné češtiny, neodpovídají skutečnému původu.