Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 20.srpen 8:12

Opět se něco o zjistiti z archivu. Základní informace
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/cim-vsim-a-kde-se-platilo-pred-zavedenim-penez

„Čím vším , a kde, se platilo před zavedením peněz“?
V odkazu na historii platidel se dovíte, že

"první peníze se objevují kolem roku 3500 př.n. l.v Mezopotámii. Snad i proto vzniklo právě zde písmo, aby si mohli zaznamenávat účty a dluhy.

Do této oblasti patří i prapůvod bankovnictví, které vzniklo mezi lety 3000–2000př.Kr.na území Babylónie. V chrámech a palácích se zde uchovávalo zboží(obilí, pak i dobytek a kovy a šperky) a to vše se registrovalo.

Díky penězům se mohla rozvinout matematika a tím i stavitelství. V jižním Íránu v Súse se našly hliněné známky, které byly používány také jako platidla(měly různé tvary a podle toho se za ně dalo koupit určité zboží, našlo se jich tu přes 8000)."

Podrobněji pak v anglickém odkazu
http://www.iis­g.nl/hpw/baby­lon.php

Nejvýznamější panovník Starobabylonské říše Chammurapi (18. stol př. n. l.) zavedl jako platidlo stříbro. místo obilí.

Platilo se šesti komoditami,, vždy ve stejném pořadí: ječmen, data, hořčice nebo cuscuta, řeřicha nebo kardamon, sezam a vlna.

Ceny jsou uvedeny v penězích , tj. V měřítku hmotnosti stříbra . Šekel byl základní měnovou jednotkou v Babylonii od tisíciletí: jde o měřítko váhy cca. 8.33 (osm třetin) gramů stříbra, o něco méně než je hmotnost dvou drachma. Několik dokumentů, řečtina, arameika a klínové písmo, tvrdí, že šekel je stejný jako dva drachmy. Mincovna byla v nedávné době v Babylonii. To existovalo v Achaemenidské říši, ale pak použití mincí bylo do značné míry omezeno na západní část říše. Zavedení ražení mincí v Mezopotámii, účinně teprve v helénistickém období, se lišilo od zavedení ražení mincí v Řecku.

Babylonci obvykle měli zvláštní způsob záznamu cen. Ve skutečnosti neposkytují ceny , ale výměnné hodnoty , tj. Směnnou hodnotu jednoho šekelu stříbra na trhu. Celý vzorec je následující: "Ten měsíc: 180 litrů ječmene bylo dáno za jeden šekel rafinovaného stříbra v ulicích Babylonu.

Zdá se tedy, že mince byly váženy spíše než počítány, i když se zdá, že pravidlo palce převládalo, … atd.

atd.
http://www.iis­g.nl/hpw/baby­lon.php

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 20.srpen 10:26

Opět se dá něco zjistiti z archivu. Základní informace
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/cim-vsim-a-kde-se-platilo-pred-zavedenim-penez

„Čím vším , a kde, se platilo před zavedením peněz“?
V odkazu na historii platidel se dovíte, že

"první peníze se objevují kolem roku 3500 př.n. l.v Mezopotámii. Snad i proto vzniklo právě zde písmo, aby si mohli zaznamenávat účty a dluhy.

Do této oblasti patří i prapůvod bankovnictví, které vzniklo mezi lety 3000–2000 př .Kr. na území Babylónie. V chrámech a palácích se zde uchovávalo zboží (obilí, pak i dobytek a kovy a šperky) a to vše se registrovalo.

Díky penězům se mohla rozvinout matematika a tím i stavitelství. V jižním Íránu v Súse se našly hliněné známky, které byly používány také jako platidla (měly různé tvary a podle toho se za ně dalo koupit určité zboží, našlo se jich tu přes 8000)."

Podrobněji pak v anglickém odkazu
http://www.iis­g.nl/hpw/baby­lon.php

Nejvýznamější panovník Starobabylonské říše Chammurapi (18. stol př. n. l.) zavedl jako platidlo stříbro místo obilí.

Platilo se šesti komoditami, vždy ve stejném pořadí: ječmen, datle, hořčice nebo cuscuta, řeřicha nebo kardamon, sezam a vlna.

Ceny jsou uvedeny v penězích, tj. V měřítku hmotnosti stříbra . Šekel byl základní měnovou jednotkou v Babylonii od tisíciletí: jde o měřítko váhy cca. 8.33 (osm třetin) gramů stříbra, o něco méně než je hmotnost dvou drachem.

Několik dokumentů, řečtina, arameika a klínové písmo, tvrdí, že šekel je stejný jako dvě drachmy. Mincovna byla v nedávné době v Babylonii. To existovalo v Achaemenidské říši, ale pak použití mincí bylo do značné míry omezeno na západní část říše.

Zavedení ražení mincí v Mezopotámii, účinně teprve v helénistickém období, se lišilo od zavedení ražení mincí v Řecku.

Babylonci obvykle měli zvláštní způsob záznamu cen. Ve skutečnosti neposkytují ceny , ale výměnné hodnoty , tj. směnnou hodnotu jednoho šekelu stříbra na trhu. Celý vzorec je následující: „Tento měsíc: 180 litrů ječmene bylo dáno za jeden šekel rafinovaného stříbra v ulicích Babylonu“.

Zdá se tedy, že mince byly váženy spíše než počítány, i když se zdá, že pravidlo palce převládalo … atd.

atd.
http://www.iis­g.nl/hpw/baby­lon.php