Historie úprav

xxx3

Odpověděl/a – 27.červenec 22:16

xxx3

Odpověděl/a – 27.červenec 22:48

já nevím, problém naší země, řady lidí a také politické reprezentace vidím v tom, že máme jakési ublíženecké a lokajské myšlení. A platí to už dlouho, protože už po mnoho desetiletí je v naší národní povaze vše na někoho svalovat a pohlížet na sebe neustále jako na oběť (zlá Vídeň, zlá Moskva, zlý Brusel), neustálé připomínání a zdůrazňovaní příběhů z historie, které znamenaly pro naši zemi především porobu. Já netvrdím, že připomínat události ze světových válek či okupaci vojsky varšavské smlouvy je špatné, nicméně mám dojem, že toho pozitivního se v našem vnímání dějin příliš nedostává. Druhou věcí pak je, že jedinou reálnou reakcí na nesmírná příkoří, které nám neustále někdo způsobuje, je remcání a zároveň minimální snaha něco opravdu řešit. Tak se dají chápat ty běžné hospodské tlachy stejně jako hrdinný vzdor našich politiků v ČESKÝCH médiích. Třeba náš současný hrdina – ministr vnitra – se u nás tváří pomalu jako nějaký válečný veterán ošlehaný z bitev, zatímco na setkáních ministrů zemí EU se není schopný ani domluvit. Jsme premianty v získávání dotací a výmluvách. To, že si naše země momentálně vede RELATIVNĚ dobře, je způsobeno tím, že jsme opravdu tou 17. zemí SRN, protože v podstatě sloužíme jako montovna pro řadu německých firem. A kdo za to asi může? a) Brusel b) Merkelová c) my sami. I samotná Británie v současné době řeší nespočetné problémy, které jí Brexit přinese a to je v porovnání s naší zemí kolos, který má jinou váhu než srandovní stát v srdci Evropy, jehož zahraničně politický kapitál je naprosto minimální, zato provázanost s ekonomikou EU mnohem vyšší.
A co se týče odpovědi na otázku, tak kvóty považuji za jakési nejisté řešení situace. V podstatě nikdo neví, jak velkou naději na úspěch to má, nicméně pozice ČR je taková, že vše odmítá a nenavrhuje naprosto žádné řešení. Pokud se za řešení nebudeme považovat řeči o tom, že by se měly lépe hlídat hranice. Bravo, to by nikoho jiného nenapadlo. Problém je v tom, že ve státech, jako je Itálie a Řecko, se nahromadily desetitisíce lidí, se kterými je třeba nějak naložit. Přijmout zlomek z nich nepovažuji za vážný problém už vzhledem k tomu, že během války v Jugoslávii u nás nalezlo útočiště násobně víc lidí. V čem byl rodíl? Hlavně v tom, že na tom nikdo nezkoušel udělat politické body. Možná by pomohlo, kdyby byli Češi schopní občas číst i jiné zpravodajství než to z naší země, které nadbíhá především tomu, co chtějí lidi slyšet. To by ale museli být schopní a ochotní věnovat se také cizím jazykům a zajímat se o to, jak věci vidí lidi z jiných zemí. Jak to ale můžeme chtít po běžných lidech, když toho nejsou schopní ani někteří ministři…