Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 25.červen 9:03

Etymologicky slovo trest a odvozené výrazy souvisejí se slovem třískat, původně šlo tedy o tělesný trest, bičování

Samozřejmě dnes je také trestán ten, kdo se provinil, ale jiným způsobem. Utrpí určitou újmu omezením třeba pobytu na svobodě, zabavením majetku atd..

Trest má přispět k nápravě provinilce, odradit jiné potenciální. pachatele, chránit lidi před pachatelem, potvrdit, že existuje spravedlnost.

Pomsta je vzájemná, často bezohledná odplata třeba za oznámení krádeže, ublížení na zdraví atd, byť ioprávněné. Častá je pomsta za zradu . Možná přinese člověku na chvíli uspokojení, ale co na to svědomí?

Něco z literatury.
Za údajnou zradu, falešné obvinění byl bez soudu potrestaný Edmont Dantés alias hrabě Monte Christo. Když se dostal z vězení ven, mstil se těm, kteří byli za jeho uvěznění zodpovědni.

Zlo bylo potrestáno, bylo pomstěno. Nejen Edmont trpěl, ale trpěli i ti, kteří mu ublížili..

Jak se cítil hrdina.? Zemřelo několik lidí, uvědomil si, že to mohlo být jinak, že to přehnal? Nebo dotyční měli to, co zasloužili?
Je pomsta hořká, nebo sladká? Možná se dotyčnému na chvíli uleví, ale co dál?

Je pravda, že odpustit se dá, ale nikoliv zapomenout. Pomsta je jakýsi "instinkt!, který má člověk v hlavě – jak ty mně, tak já tobě – je třeba s ním bojovat a uvědomit si, že třeba chvilková úleva – pomsta je přece sladká – ublíží ostatním. Každý si to musí srovnat se svým svědomím. Přece boží mlýny melou …

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 25.červen 9:08

Etymologicky slovo trest a odvozené výrazy souvisejí se slovem třískat, původně šlo tedy o tělesný trest, bičování

Samozřejmě dnes je také trestán ten, kdo se provinil, ale jiným způsobem. Utrpí určitou újmu omezením třeba pobytu na svobodě, zabavením majetku atd..

Trest má přispět k nápravě provinilce, odradit jiné potenciální. pachatele, chránit lidi před pachatelem, potvrdit, že existuje spravedlnost.

Trest jako výchovný prostředek – třeba učitel může potrestat žáka za kázeňské přestupky. Vy můžete někoho potrestat psychicky – třeba tím, odmítnete něčí lásku, nebo fyzicky – dáte někomu pohlavek. Záleží to často na temperamentu jedinci …

Pomsta je vzájemná, často bezohledná odplata třeba za oznámení krádeže, ublížení na zdraví atd, byť ioprávněné. Častá je pomsta za zradu . Možná přinese člověku na chvíli uspokojení, ale co na to svědomí?

Něco z literatury.
Za údajnou zradu, falešné obvinění byl bez soudu potrestaný Edmont Dantés alias hrabě Monte Christo. Když se dostal z vězení ven, mstil se těm, kteří byli za jeho uvěznění zodpovědni.

Zlo bylo potrestáno, bylo pomstěno. Nejen Edmont trpěl, ale trpěli i ti, kteří mu ublížili..

Jak se cítil hrdina.? Zemřelo několik lidí, uvědomil si, že to mohlo být jinak, že to přehnal? Nebo dotyční měli to, co zasloužili?
Je pomsta hořká, nebo sladká? Možná se dotyčnému na chvíli uleví, ale co dál?

Je pravda, že odpustit se dá, ale nikoliv zapomenout. Pomsta je jakýsi "instinkt!, který má člověk v hlavě – jak ty mně, tak já tobě – je třeba s ním bojovat a uvědomit si, že třeba chvilková úleva – pomsta je přece sladká – ublíží ostatním. Každý si to musí srovnat se svým svědomím. Přece boží mlýny melou …

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 25.červen 9:39

Etymologicky slovo trest a odvozené výrazy souvisejí se slovem třískat, původně šlo tedy o tělesný trest, bičování.

Samozřejmě dnes je také trestán ten, kdo se provinil, ale jiným způsobem. Utrpí určitou újmu omezením třeba pobytu na svobodě, zabavením majetku atd..

Trest má přispět k nápravě provinilce, odradit jiné potenciální. pachatele, chránit lidi před pachatelem, potvrdit, že existuje spravedlnost.

Trest jako výchovný prostředek – třeba učitel může potrestat žáka za kázeňské přestupky. Vy můžete někoho potrestat psychicky – třeba tím, že odmítnete něčí lásku, nebo fyzicky – dáte někomu pohlavek. Záleží to často na temperamentu jedinci …

Pomsta je vzájemná, často bezohledná odplata třeba za oznámení krádeže, ublížení na zdraví atd, byť i oprávněné. Častá je pomsta za zradu. Možná přinese člověku na chvíli uspokojení, ale co na to svědomí?

Něco z literatury.
Za údajnou zradu, falešné obvinění byl bez soudu potrestaný Edmont Dantés alias hrabě Monte Christo. Když se dostal z vězení ven, mstil se těm, kteří byli za jeho uvěznění zodpovědni.

Zlo bylo potrestáno, bylo pomstěno. Nejen Edmont trpěl, ale trpěli i ti, kteří mu ublížili..

Jak se cítil hrdina? Zemřelo několik lidí, uvědomil si, že to mohlo být jinak, že to přehnal? Nebo dotyční měli to, co zasloužili?
Je pomsta hořká, nebo sladká? Možná se dotyčnému na chvíli uleví, ale co dál?

Je pravda, že odpustit se dá, ale nikoliv zapomenout. Pomsta je jakýsi „instinkt“, který má člověk v hlavě – jak ty mně, tak já tobě – je třeba s ním bojovat a uvědomit si, že třeba chvilková úleva – pomsta je přece sladká – ublíží ostatním. Každý si to musí srovnat se svým svědomím. Přece boží mlýny melou…