Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 18.červen 12:06

Náhoda neexistuje, má to tak být. Každá příčina má následek. v češtině např. pravidla pro změny hlásek. .

Co na to etymologové?

muž – mužatka, mužnět, zmužnět, vzmužit se. atd.
Všeslsvanské slovo – . polsky. mąż, rusky. muž ‘manžel’ (jinak spíš mužčína), staroslověnsky . mǫžь.

Psl. mǫžь je pokračováním ie. *mangi͡o-, jež je odvozeninou příbuznou s *manu-, které je v gót. manna, něm. Mann, angl. man i sti. mánu- ‘muž, člověk’.
Další etymologizace ne zcela jistá, obvykle se spojuje s *men- ‘myslet’, tedy myslící bytost.

žena – ženskost, ženství, ženit (se),ženatý, atd.
.Všesl. – p.żona,r. žená,stsl.žena. Psl. *žena je příbuzné se stperským genna, gót. qino, stangl. cwene tv., cwēn ‘královna’(odtud angl.queen tv.),stir.ben ‘žena’, alb. zonjë ‘paní’, ř. gynē̺ ‘žena, paní’, arm. kin, per. zan, sti. j͘áni-, toch. B śana tv., východiskem je ie. *gu̯enā (a další příbuzné podoby) ‘žena, paní’.

J. Rejzek Etymologický slovník

Když srovnáte, tak vidíte, že výraz muž je všeslovanský, kdežto slovo žena je rozšířené ve více jazycích a docela jiný původ.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 18.červen 12:08

Otázka je v kategorii Jazyky
.
Náhoda neexistuje, má to tak být. Každá příčina má následek. v češtině např. pravidla pro změny hlásek. .

Co na to etymologové?

muž – mužatka, mužnět, zmužnět, vzmužit se. atd.
Všeslsvanské slovo – . polsky. mąż, rusky. muž ‘manžel’ (jinak spíš mužčína), staroslověnsky . mǫžь.

Psl. mǫžь je pokračováním ie. *mangi͡o-, jež je odvozeninou příbuznou s *manu-, které je v gót. manna, něm. Mann, angl. man i sti. mánu- ‘muž, člověk’.
Další etymologizace ne zcela jistá, obvykle se spojuje s *men- ‘myslet’, tedy myslící bytost.

žena – ženskost, ženství, ženit (se),ženatý, atd.
.Všesl. – p.żona,r. žená,stsl.žena. Psl. *žena je příbuzné se stperským genna, gót. qino, stangl. cwene tv., cwēn ‘královna’(odtud angl.queen tv.),stir.ben ‘žena’, alb. zonjë ‘paní’, ř. gynē̺ ‘žena, paní’, arm. kin, per. zan, sti. j͘áni-, toch. B śana tv., východiskem je ie. *gu̯enā (a další příbuzné podoby) ‘žena, paní’.

J. Rejzek Etymologický slovník

Když srovnáte, tak vidíte, že výraz muž je všeslovanský, kdežto slovo žena je rozšířené ve více jazycích a má i jiný původ.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 18.červen 17:33

Otázka je v kategorii Jazyky
.
Náhoda neexistuje, má to tak být. Každá příčina má následek. v češtině např. pravidla pro změny hlásek. .

Co na to etymologové?

muž – mužatka, mužnět, zmužnět, vzmužit se. atd.
Všeslsvanské slovo – . polsky. mąż, rusky. muž ‘manžel’ (jinak spíš mužčína), staroslověnsky . mǫžь.

Psl. mǫžь je pokračováním ie. *mangi͡o-, jež je odvozeninou příbuznou s *manu-, které je v gót. manna, něm. Mann, angl. man i sti. mánu- ‘muž, člověk’.
Další etymologizace ne zcela jistá, obvykle se spojuje s *men- ‘myslet’, tedy myslící bytost.

žena – ženskost, ženství, ženit (se),ženatý, atd.
.Všesl. – p.żona,r. žená,stsl.žena. Psl. *žena je příbuzné se stperským genna, gót. qino, stangl. cwene tv., cwēn ‘královna’(odtud angl.queen tv.),stir.ben ‘žena’, alb. zonjë ‘paní’, ř. gynē̺ ‘žena, paní’, arm. kin, per. zan, sti. j͘áni-, toch. B śana tv., východiskem je ie. *gu̯enā (a další příbuzné podoby) ‘žena, paní’.

J. Rejzek Etymologický slovník

Když srovnáte, tak vidíte, že výraz muž je všeslovanský, kdežto slovo žena je rozšířené ve více jazycích a má i jiný původ.

Muž – indoevropské koncové „g“ se změnilo v „ž“. Žena – genna – „g“ se na začátku změnilo v „ž“.

Změna souhlásek g v ž proběhla podle zákonitosti vývoje češtiny.

Když Bůjh stvořil svět, tak existoval jen člověk Adam, nikoliv muž. Eva byla vlastní jméno Živa.

Až teprve po překladech z hebrejštiny se objevilo slovo muž a žena, která byla bible dodána, protože při stvoření světa tato slova neexistovala.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 18.červen 23:33

Otázka je v kategorii Jazyky.
.
Náhoda neexistuje, má to tak být. Každá příčina má následek. V češtině např. pravidla pro změny hlásek.

Co na to etymologové?

muž – mužatka, mužnět, zmužnět, vzmužit se. atd.
Všeslsvanské slovo – polsky mąż, rusky muž ‘manžel’ (jinak spíš mužčína), staroslověnsky mǫžь.

Psl. mǫžь je pokračováním ie. *mangi͡o-, jež je odvozeninou příbuznou s *manu-, které je v gót. manna, něm. Mann, angl. man i sti. mánu- ‘muž, člověk’.
Další etymologizace ne zcela jistá, obvykle se spojuje s *men- ‘myslet’, tedy myslící bytost.

žena – ženskost, ženství, ženit (se),ženatý, atd.
.Všesl. – p.żona, r. žená, stsl.žena. Psl. *žena je příbuzné se stperským genna, gót. qino, stangl. cwene tv., cwēn ‘královna’ (odtud angl. queen tv.), stir. ben ‘žena’, alb. zonjë ‘paní’, ř. gynē̺ ‘žena, paní’, arm. kin, per. zan, sti. j͘áni-, toch. B śana tv., východiskem je ie. *gu̯enā (a další příbuzné podoby) ‘žena, paní’.

J. Rejzek Etymologický slovník

Když srovnáte, tak vidíte, že výraz muž je všeslovanský, kdežto slovo žena je rozšířené ve více jazycích a má i jiný původ.

Muž – indoevropské koncové „g“ se změnilo v „ž“. Žena – genna – „g“ se na začátku změnilo v „ž“.

Změna souhlásek g v ž proběhla podle zákonitosti vývoje češtiny.

Když Bůh stvořil svět, tak existoval jen člověk Adam, nikoliv muž. Eva byla vlastní jméno Živa.

Až teprve po překladech z hebrejštiny se objevilo slovo muž a žena, která byla bible dodána, protože při stvoření světa tato slova neexistovala.