Historie úprav
Odpověděl/a – 12.červen 14:10
"Kodifikace příjmení byla zavedena v době vlády dvou panovníků. Marie Terezie a jejího syna Josefa II.
Bylo nařízeno, aby lidé používali příjmení, která byla dědičná.
I předtím však už příjmení existovala, přičemž se často vázala na
nějaký konkrétní statek či chalupu, kde lidé žili," vysvětlil vedoucí
oddělení pro správu fondů a sbírek v Zemském archivu v Opavě Zdeněk
Kravar."
Zdroj: http://www.denik.cz/moravskoslezsky-kraj/prijmeni11092016.html
–
S tím souvisí i změna příjmení, protože ženy byly pouze osobami
druhořadými, odvozenými od existence mužů.
Nakonec většina českých ženských příjmení má koncovkou -ová, což je, jak známo, koncovka přivlastňovací: žena byla nejprve majetkem otce (je-li otec Novák, pak Novák-ova, tedy Novákovi patřící) a po svatbě přešla plynule do vlastnictví manžela – mimo jiné tím, že přijala jeho příjmení."
Michaela Marksová-Tominová
http://blog.aktualne.cz/blogy/michaela-marksova-tominova.php?itemid=4145
Dnes v době plné emancipace si ženy nechávají své příjmení rodné, jak je třeba znají spolužáci,va přídávají si i manželovo.
Odpověděl/a – 12.červen 14:29
"Kodifikace příjmení byla zavedena v době vlády dvou panovníků. Marie Terezie a jejího syna Josefa II.
Bylo nařízeno, aby lidé používali příjmení, která byla dědičná.
I předtím však už příjmení existovala, přičemž se často vázala na
nějaký konkrétní statek či chalupu, kde lidé žili," vysvětlil vedoucí
oddělení pro správu fondů a sbírek v Zemském archivu v Opavě Zdeněk
Kravar."
Zdroj: http://www.denik.cz/moravskoslezsky-kraj/prijmeni11092016.html
–
S tím souvisí i změna příjmení, protože ženy byly pouze osobami
druhořadými, odvozenými od existence mužů.
Nakonec většina českých ženských příjmení má koncovkou -ová, což je, jak známo, koncovka přivlastňovací: žena byla nejprve majetkem otce (je-li otec Novák, pak Novák-ova, tedy Novákovi patřící) a po svatbě přešla plynule do vlastnictví manžela – mimo jiné tím, že přijala jeho příjmení."
Michaela Marksová-Tominová
http://blog.aktualne.cz/blogy/michaela-marksova-tominova.php?itemid=4145
Dnes v době plné emancipace si ženy nechávají své příjmení rodné,
jak je třeba znají spolužáci,va přídávají si i manželovo.
–
Ještě jsem našla tuto informaci
"První předpisy, které vyžadovaly důsledné používání příjmení
dědičných, vznikaly například roku 1772 nebo 1779, kdy se upravovalo
vedení matrik V r. 1780 byla uzákoněna dědičnost příjmení. Tehdy
dostali příjmení i bezzemci a čeleď.
Tyto předpisy byly završeny patentem císaře Josefa II. z1. 11. 1786.
V tomto dokumentu ustálil používání druhého jména, které se tímto
stalo povinné ze zákona a dědičné.
Manželka měla používat manželovo příjmení a děti také. Tímto
způsobem se mělo zabránit změnám a následnému chaosu v
pojmenování obyvatel. "
Příklad z r. 1585 – Vít Regal – Majdalena, jmenovaného Víta
matka. Užívalo se jen osobní jméno.
D. Moldanová: Naše příjmení