Historie úprav
Odpověděl/a – 8.květen 10:14
„Reformační zavedení přijímání kalicha při Večeři Páně
způsobilo velkou nesnáz křesťanům, pro něž je problémem kontakt
s alkoholem. Nezamýšlený, ale nepříjemný vedlejší efekt reformace,
která chtěla být věrná evangelijnímu ustanovení.
Nakonec ani římským katolíkům nic v jejich církevním právu nebrání
slavit Večeři Páně (a takto ji také nazývat, i když se koná po ránu)
podobojí, a dostávat se do podobných nesnází jako evangelíci, nepodobných
ovšem v otázce metafyzické povahy chleba a vína. V „konzervativním“
Česku je k tomu může povzbudit kněz Václav Vacek svou knihou „Pozvání
k Večeři Páně“ (2008) – bez ohledu na to, že nám samým některé
jeho argumenty připadají povrchní: „Škoda, že zůstáváme většinou jen
u jídla a tvrdíme, že pití není důležité. Nepodceňujme Ježíše a
neopravujme jej“ (str. 54).
Pádnějším argumentem je, že Ježíšovo ustanovení Večeře Páně, jak je
dochováno v evangeliích, vyrůstá ze židovských tradic – a do nich
také patřilo liturgické užívání vína, kvašené vinné šťávy (jajin)
(srv. např. Lv 23,5), která Ježíšovým ustanovením dostává novou
symbolickou hodnotu.
Řeší se to takto – jkdo může – srk vína, kdo ne, tak srkne moštu.
"Části účastníků podáván kalich s vínem a části kalich s hroznovým moštem, vineou apod.
V evangelické cizině jsou známy další možnosti: konání zvláštních bohoslužeb pro „ohrožené alkoholem“ nebo střídání bohoslužeb s kvašeným a nekvašeným vínem.
A třetí možností je zcela nealkoholická Večeře Páně, kterou jsem ještě nezažil, i když v cizinách jsem o ní slyšel."
Takže rozhodnutí je na každém jedinci, zda si „srkne“, když přijede autem, nebo volí náhradní mošt.
Odpověděl/a – 8.květen 10:19
"Reformační zavedení přijímání kalicha při Večeři Páně způsobilo velkou nesnáz křesťanům, pro něž je problémem kontakt s alkoholem.
Nezamýšlený, ale nepříjemný vedlejší efekt reformace, která chtěla být věrná evangelijnímu ustanovení.
Nakonec ani římským katolíkům nic v jejich církevním právu nebrání slavit Večeři Páně (a takto ji také nazývat, i když se koná po ránu) podobojí, a dostávat se do podobných nesnází jako evangelíci, nepodobných ovšem v otázce metafyzické povahy chleba a vína.
V „konzervativním“ Česku je k tomu může povzbudit kněz Václav Vacek svou knihou „Pozvání k Večeři Páně“ (2008) – bez ohledu na to, že nám samým některé jeho argumenty připadají povrchní: „Škoda, že zůstáváme většinou jen u jídla a tvrdíme, že pití není důležité. Nepodceňujme Ježíše a neopravujme jej" (str. 54).
Pádnějším argumentem je, že Ježíšovo ustanovení Večeře Páně, jak je dochováno v evangeliích, vyrůstá ze židovských tradic – a do nich také patřilo liturgické užívání vína, kvašené vinné šťávy (jajin) (srv. např. Lv 23,5), která Ježíšovým ustanovením dostává novou symbolickou hodnotu.
Řeší se to takto – kdo může – srk vína, kdo ne, tak srkne moštu.
"Části účastníků podáván kalich s vínem a části kalich s hroznovým moštem, vineou apod.
V evangelické cizině jsou známy další možnosti: konání zvláštních bohoslužeb pro „ohrožené alkoholem“ nebo střídání bohoslužeb s kvašeným a nekvašeným vínem.
A třetí možností je zcela nealkoholická Večeře Páně, kterou jsem ještě nezažil, i když v cizinách jsem o ní slyšel."
Odpověděl/a – 8.květen 19:13
"Reformační zavedení přijímání kalicha při Večeři Páně způsobilo velkou nesnáz křesťanům, pro něž je problémem kontakt s alkoholem.
Nezamýšlený, ale nepříjemný vedlejší efekt reformace, která chtěla být věrná evangelijnímu ustanovení.
Nakonec ani římským katolíkům nic v jejich církevním právu nebrání slavit Večeři Páně (a takto ji také nazývat, i když se koná po ránu) podobojí, a dostávat se do podobných nesnází jako evangelíci, nepodobných ovšem v otázce metafyzické povahy chleba a vína.
V „konzervativním“ Česku je k tomu může povzbudit kněz Václav Vacek svou knihou „Pozvání k Večeři Páně“ (2008) – bez ohledu na to, že nám samým některé jeho argumenty připadají povrchní: „Škoda, že zůstáváme většinou jen u jídla a tvrdíme, že pití není důležité. Nepodceňujme Ježíše a neopravujme jej" (str. 54).
„Pádnějším argumentem je, že Ježíšovo ustanovení Večeře Páně, jak je dochováno v evangeliích, vyrůstá ze židovských tradic – a do nich také patřilo liturgické užívání vína, kvašené vinné šťávy (jajin) (srv. např. Lv 23,5), která Ježíšovým ustanovením dostává novou symbolickou hodnotu. “
Řeší se to takto – kdo může – srk vína, kdo ne, tak srkne moštu.
"Části účastníků podáván kalich s vínem a části kalich s hroznovým moštem, vineou apod.
V evangelické cizině jsou známy další možnosti: konání zvláštních bohoslužeb pro „ohrožené alkoholem“ nebo střídání bohoslužeb s kvašeným a nekvašeným vínem.
A třetí možností je zcela nealkoholická Večeře Páně, kterou jsem ještě nezažil, i když v cizinách jsem o ní slyšel."
Jiří Hoblík
http://www.svobodne.estranky.cz/clanky/duchovni-praxe/nealkoholicky-zvlastni-kruh-pri-veceri-pane-.html