Historie úprav
Odpověděl/a – 23.duben 15:06
Ke zvýšení morálky a odhodlání bojovníky povzbuzovaly např. písně, modlitby.
"Středověká bitva
Jádrem vojska byla samotná družina panovníka a doplňovaná případně
o další bojovníky (nobiles, comites) a vazaly. Ve 12. století tak hlavní
sílu představovala knížecí družina a v případě nutnosti byla
svolávána početná zemská hotovost. Už v tomto období mají vlastní
menší družiny i další členové rodu Přemyslovců a postupně se ve
13. století přidávají i silné šlechtické rody. Bitev se účastní
i žoldnéři a družiny spojenců.
Základním kamenem vojska byl těžkooděný jezdec (rytíř), který byl
v tomto období hlavní zbraní a naprosto ovládá bojiště. Je dobře a
nákladně vyzbrojen. K jeho výbavě patří zejména válečný kůň, pevná
přilba, zbroj, štít, kopí, meč a případně další zbraně (druhý meč,
bojová kladiva, sekery, bijáky).
Pěchota zastává v 11. – 13. století spíše druhořadou roli pro
špatnou výzbroj i výcvik. Přesto se objevuje ve službách šlechticů a
jako posádky hradů i měst. Až ve 14. století znovu roste úloha
pěchoty.
Např. Na Moravském poli použilo vojsko Přemysla Otakara II. válečný pokřik „Budewezze Broha“ (Budějovice a Praha) a chorál „Gozpodina pomyloydo“ (Hospodine, pomyluj ny).
Zisk nepřátelské korouhve podpořil morálku vlastních bojovníků a ničil morálku nepřítele. Dezorientoval je. Při ztrátě korouhve nebo velitele se vojsko začalo rozpadat."
Více v odkazu
http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2005082305
Vzpomeňte si na husity.
" Bitva u Sudoměře (na hrázi dvou rybníků – Markovec a Škaredý). Zde
přibližně 400 husitů (včetně žen a dětí) ozbrojených často jen cepy
a sudlicemi dokázalo odrazit asi 2000 ozbrojenců. Hlavním důvodem byla
výhodná poloha, kterou husité před bitvou zaujali. Žižka se projevil jako
výborný vojevůdce, z Tábora utvořil vojenskou pevnost a oporu husitů
Známá jsou slova krále Jana Lucemburského – "Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal“.
Žižkův vojenský řád – slavná píseň Ktož jsú boží bojovníci. Zpěv hustitů měl zahnat silnější křižácká vojska.
Nebo výzvou k boji byla skladba „Povstaň, povstaň veliké město pražské“. atd.
Odpověděl/a – 23.duben 15:12
Ke zvýšení morálky a odhodlání bojovníky povzbuzovaly např. písně, modlitby.
"Středověká bitva
Jádrem vojska byla samotná družina panovníka a doplňovaná případně
o další bojovníky (nobiles, comites) a vazaly. Ve 12. století tak hlavní
sílu představovala knížecí družina a v případě nutnosti byla
svolávána početná zemská hotovost. Už v tomto období mají vlastní
menší družiny i další členové rodu Přemyslovců a postupně se ve
13. století přidávají i silné šlechtické rody. Bitev se účastní
i žoldnéři a družiny spojenců.
Základním kamenem vojska byl těžkooděný jezdec (rytíř), který byl
v tomto období hlavní zbraní a naprosto ovládá bojiště. Je dobře a
nákladně vyzbrojen. K jeho výbavě patří zejména válečný kůň, pevná
přilba, zbroj, štít, kopí, meč a případně další zbraně (druhý meč,
bojová kladiva, sekery, bijáky).
Pěchota zastává v 11. – 13. století spíše druhořadou roli pro
špatnou výzbroj i výcvik. Přesto se objevuje ve službách šlechticů a
jako posádky hradů i měst. Až ve 14. století znovu roste úloha
pěchoty.
Např. Na Moravském poli použilo vojsko Přemysla Otakara II. válečný pokřik „Budewezze Broha“ (Budějovice a Praha) a chorál „Gozpodina pomyloydo“ (Hospodine, pomyluj ny).
Zisk nepřátelské korouhve podpořil morálku vlastních bojovníků a ničil morálku nepřítele. Dezorientoval je. Při ztrátě korouhve nebo velitele se vojsko začalo rozpadat."
Více v odkazu
http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2005082305
Vzpomeňte si na husity.
" Bitva u Sudoměře (na hrázi dvou rybníků – Markovec a Škaredý). Zde
přibližně 400 husitů (včetně žen a dětí) ozbrojených často jen cepy
a sudlicemi dokázalo odrazit asi 2000 ozbrojenců. Hlavním důvodem byla
výhodná poloha, kterou husité před bitvou zaujali. Žižka se projevil jako
výborný vojevůdce, z Tábora utvořil vojenskou pevnost a oporu husitů
Známá jsou slova krále Jana Lucemburského – "Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal“.
Žižkův vojenský řád – slavná píseň Ktož jsú boží bojovníci. Zpěv hustitů měl zahnat silnější křižácká vojska.
Nebo výzvou k boji byla skladba „Povstaň, povstaň veliké město pražské“. atd.
Vzpomeňte si třeba na lenní přísahu – sloužit svému pánovi, bojovat z něho ve válce – to byla velká část, zběhnutí se pokládalo za zradu.
atd.
Podívejte se do odkazu – proč bojovali za krále, za svobou poltickou,
náboženskou atd.
http://smd.gytool.cz/downloads/4-1_STREDOVEKA_EVROPA_cb.pdf