Kolik jednotek muselo padnout, aby začal ústup/úprk?

Ke zvýšení morálky a odhodlání bojovníky povzbuzovaly např. písně, modlitby.

"Středověká bitva
Jádrem vojska byla samotná družina panovníka a doplňovaná případně o další bojovníky (nobiles, comites) a vazaly. Ve 12. století tak hlavní sílu představovala knížecí družina a v případě nutnosti byla svolávána početná zemská hotovost. Už v tomto období mají vlastní menší družiny i další členové rodu Přemyslovců a postupně se ve 13. století přidávají i silné šlechtické rody. Bitev se účastní i žoldnéři a družiny spojenců.
Základním kamenem vojska byl těžkooděný jezdec (rytíř), který byl v tomto období hlavní zbraní a naprosto ovládá bojiště. Je dobře a nákladně vyzbrojen. K jeho výbavě patří zejména válečný kůň, pevná přilba, zbroj, štít, kopí, meč a případně další zbraně (druhý meč, bojová kladiva, sekery, bijáky).
Pěchota zastává v 11. – 13. století spíše druhořadou roli pro špatnou výzbroj i výcvik. Přesto se objevuje ve službách šlechticů a jako posádky hradů i měst. Až ve 14. století znovu roste úloha pěchoty.

Např. Na Moravském poli použilo vojsko Přemysla Otakara II. válečný pokřik „Budewezze Broha“ (Budějovice a Praha) a chorál „Gozpodina pomyloydo“ (Hospodine, pomyluj ny).

Zisk nepřátelské korouhve podpořil morálku vlastních bojovníků a ničil morálku nepřítele. Dezorientoval je. Při ztrátě korouhve nebo velitele se vojsko začalo rozpadat."

Více v odkazu
http://www.e-stredovek.cz/vi­ew.php?cisloclan­ku=2005082305

Vzpomeňte si na husity.
" Bitva u Sudoměře (na hrázi dvou rybníků – Markovec a Škaredý). Zde přibližně 400 husitů (včetně žen a dětí) ozbrojených často jen cepy a sudlicemi dokázalo odrazit asi 2000 ozbrojenců. Hlavním důvodem byla výhodná poloha, kterou husité před bitvou zaujali. Žižka se projevil jako výborný vojevůdce, z Tábora utvořil vojenskou pevnost a oporu husitů

Známá jsou slova krále Jana Lucemburského – "Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal“.

Žižkův vojenský řád – slavná píseň Ktož jsú boží bojovníci. Zpěv hustitů měl zahnat silnější křižácká vojska.

Nebo výzvou k boji byla skladba „Povstaň, povstaň veliké město pražské“. atd.

Vzpomeňte si třeba na lenní přísahu – sloužit svému pánovi, bojovat z něho ve válce – to byla velká část, zběhnutí se pokládalo za zradu.

atd.
Podívejte se do odkazu – proč bojovali za krále, za svobou poltickou, náboženskou atd.
http://smd.gy­tool.cz/downlo­ads/4-1_STREDOVEKA_EV­ROPA_cb.pdf

Upravil/a: annas

Někdy žádný ústup nenastal a vojevůdci obětavě bojovali až do svého posledního muže.

Na procentech to až tak nezáviselo, se ztrátami se počítalo. Špatně vycvičené a nedisciplinované vojsko to samozřejmě zabalilo první. U žoldáků byla motivující odměna, vč. drancování, jiná vojska bojovala z přesvědčení a ty měly morální převahu.

Zajímavá je třeba bitva u Domažlic-tam je vidět že se bitva dala zabalit i takřka bez boje přestože byla armáda v přesile. Náboženství a zdánlivý vyšší smysl chuť bojovat až do konce určitě zvyšoval. Žoldnéřum šlo jen o živobití.

Vojáky dopovali nejen alkoholem,ale drogama proto vojáci šli za každou cenu a bylo jim všechno jedno byla jatka že si to nikdo nedokáže představit,valčilo se i kvuli blbé skořici,kdyby jsme nebyli ted v ohradce jako beranci tak se válči doposud.
kdo nechápe a nerozumí tak jeho problém.