Odpověděl/a – 17.duben 18:56
Podobné otázky zde byly. Pohled se různí, uvedu jen něco.
Češství je uvědoměníí si toho, že patříme k českém národu, k české národní identitě, jsme hrdi na tradice, minulost, na český jazyk, atd.
Vzpomněla jsem si na jednu báseň
„Česky mluv a česky zpívej, že jsi Češka nezapírej! Že jsou Čechy
domov tvůj, na to vždycky pamatuj…“
Sice jsem Češka z Moravy, ale to nevadí. I tak jsem hrdá na to, že
máme krásnou krajinu, hodně zachovalých památek – Unesco, přírodních
chráněných území a rezervací. I když vše není takové, takové, jak
bych si přáli, ale jsem jsem zde doma.
.
Líbí se mně i některé tradice – Vánoce, Velikonoce, dožínky,
kácení máje atd.
Máme nejen Seiferta či Karla Čapka, kteří miloval český jazyk, stejně jako obrozenci, oceněné filmy, Oceňuji zalté české ručičky staarých místů§ – např. výrobky ze skla či ze dřeva.
Mnozí Češi jsou hrdí na Jágra a pivo. Rádi sledují fotbal a hokej.
Proslavillo nás chalupaření, chov domácích mazlíčků psů a koček. ------
Typické pro Čechy je nadávání na politiku, někteří vzpomínají na „socialistickou“ minulost, jiní ji zatracují.
Zelenou mají pomluvy, sledování bulvárních plátků, zhoršuje se vyjadřování, častěji se užívají vulgarismy, jazyk hrubne.
Také jsou na denním pořádku různé krádeže, podvádění, pomlouvání, závist, užívání drog, alkoholismus, neustále shánění něčeho – přeplněné markety i ve dnech volna. Vnucování zboží, často nekvalitního atd.
Mnohdy jsem prý odměření k cizinům
Závěrem verše Jaroslav Seiferta, jediného básníky, který získal Nobelovu cenu..
"Krásná jako kvítka na modranském džbánku je ta země, která vlastí je ti. Krásná jako kvítka na modranském džbánku, sladká jako střída dalamánku, do nějž nůž jsi vložil k rukojeti.
Stokrát zklamán, rady nevěda si, znovu vždycky navracíš se domů, stokrát zklamán, rady nevěda si, k zemi bohaté a plné krásy…."
Jaroslav Seifert, výňatek z Písně o rodné zemi
Odpověděl/a – 17.duben 19:01
Podobné otázky zde byly. Pohled se různí, uvedu jen něco.
Projděte si další otázky a odpovědi z archivu
Češství je uvědomění si toho, že patříme k českém národu, k české národní identitě, jsme hrdi na tradice, minulost, na český jazyk atd.
Vzpomněla jsem si na jednu báseň
„Česky mluv a česky zpívej, že jsi Češka nezapírej! Že jsou Čechy
domov tvůj, na to vždy jen pamatuj…“
Sice jsem Češka, ale z Moravy, nevadí. I tak jsem hrdá na to, že máme
krásnou krajinu, hodně zachovalých památek – Unesco, přírodních
chráněných území a rezervací. I když vše není takové, takové, jak
bych si přáli, ale jsem jsem zde doma.
.
Líbí se mně i některé tradice – Vánoce, Velikonoce, dožínky,
kácení máje atd.
Máme nejen Seiferta či Karla Čapka, kteří milovali český jazyk, stejně jako obrozenci, oceněné filmy, Oceňuji zlalté české ručičky starých mistrů – např. výrobky ze skla či ze dřeva, keramiky atd.
Čím jsme známí kromě zmiňovaného?
Mnozí Češi jsou hrdí na Jágra a pivo. Rádi sledují fotbal a hokej.
Proslavillo nás chalupaření, chov domácích mazlíčků psů a koček.
Typické pro Čechy je nadávání na politiku, někteří vzpomínají na „socialistickou“ minulost, jiní ji zatracují, pletichaření.
Zelenou mají pomluvy, sledování bulvárních plátků, zhoršuje se vyjadřování, častěji se užívají vulgarismy, jazyk hrubne.
Také jsou na denním pořádku různé krádeže, podvádění, pomlouvání, závist, užívání drog, alkoholismus, neustále shánění něčeho – přeplněné markety i ve dnech volna. Vnucování zboží, často nekvalitního atd.
Mnohdy jsme prý odměření k cizinům.
Závěrem verše Jaroslav Seiferta, jediného českého básníka, který získal Nobelovu cenu..
"Krásná jako kvítka na modranském džbánku je ta země, která vlastí je ti. Krásná jako kvítka na modranském džbánku, sladká jako střída dalamánku, do nějž nůž jsi vložil k rukojeti.
Stokrát zklamán, rady nevěda si, znovu vždycky navracíš se domů, stokrát zklamán, rady nevěda si, k zemi bohaté a plné krásy…."
Jaroslav Seifert, výňatek z Písně o rodné zemi