Historie úprav
Odpověděl/a – 15.duben 19:01
Vytáhnu náplň a položím na topení
Dívala jsem se na net, zda nenajdu vyzkoušenou radu a našla jsem jednu od příslušníka starší generace, jemuž napravená propiska způsobuje radost.
Zkuste si přečíst, zda budete mít trpělivost, i když třeba nakonec ji vyhodíte.
„Pokud se mi tedy stane, že narazím na někde zapomenutou propisovací tužku, která má zjevně plnou náplň, ale přesto odmítá psát, nahřeji krátce její špičku nad plamenem (obvykle stačí plamen zapalovače), čímž vyschlý tuhý “špunt” barvy blokující jednak kuličku v psacím hrotu náplně a zároveň přístup zbylé barvy k této kuličce změkne a pokud tužku, resp. její náplň hned “rozepíši” (tj. počmárám kus papíru tak, abych vyschlé barvivo dostal ze špičky náplně pryč), pak mi obvykle takováto propisovací tužka slouží až do vypsání obsahu její náplně.“
Další postup je trochu náročnější
„Pokud se ale ukáže, že zaschlého barviva je ve špičce náplně více, takže po krátkém rozepsání náplň opět přestane plnit svou funkci, pak přistupuji k agresivnějšímu 😁 postupu – vyjmu náplň z propisovací tužky a poté, co jí zahřeji špičku, začnu jí rozepisovat, přičemž ji současně uchopím na opačném konci pusou a vytvářím v ní vzduchem z úst přetlak tak, abych dostal ke kuličce ve hrotu jednak zbytek “špuntu” ze zaschlého barviva a především zbylé nezaschlé barvivo z náplně. Postupně pak několikrát postup s ohřevem špičky náplně a jejím “vyfukováním” při rozepisování opakuji, a to buď do okamžiku, kdy mi náplň, resp. propisovací tužka začne sloužit, anebo do okamžiku, kdy dospěji k rozhodnutí, že jí přeci jenom vyhodím 😁“
Odpověděl/a – 16.duben 8:03
Vytáhnu náplň a položím na topení
Dívala jsem se na net, zda nenajdu vyzkoušenou radu a našla jsem jednu od příslušníka starší generace, jemuž napravená propiska způsobuje radost.
Zkuste si přečíst, zda budete mít trpělivost, i když třeba nakonec náplň vyhodíte.
„Pokud se mi tedy stane, že narazím na někde zapomenutou propisovací tužku, která má zjevně plnou náplň, ale přesto odmítá psát, nahřeji krátce její špičku nad plamenem (obvykle stačí plamen zapalovače), čímž vyschlý tuhý “špunt” barvy blokující jednak kuličku v psacím hrotu náplně a zároveň přístup zbylé barvy k této kuličce změkne a pokud tužku, resp. její náplň hned “rozepíši” (tj. počmárám kus papíru tak, abych vyschlé barvivo dostal ze špičky náplně pryč), pak mi obvykle takováto propisovací tužka slouží až do vypsání obsahu její náplně.“
Další postup je trochu náročnější
„Pokud se ale ukáže, že zaschlého barviva je ve špičce náplně více, takže po krátkém rozepsání náplň opět přestane plnit svou funkci, pak přistupuji k agresivnějšímu 😁 postupu – vyjmu náplň z propisovací tužky a poté, co jí zahřeji špičku, začnu jí rozepisovat, přičemž ji současně uchopím na opačném konci pusou a vytvářím v ní vzduchem z úst přetlak tak, abych dostal ke kuličce ve hrotu jednak zbytek “špuntu” ze zaschlého barviva a především zbylé nezaschlé barvivo z náplně. Postupně pak několikrát postup s ohřevem špičky náplně a jejím “vyfukováním” při rozepisování opakuji, a to buď do okamžiku, kdy mi náplň, resp. propisovací tužka začne sloužit, anebo do okamžiku, kdy dospěji k rozhodnutí, že jí přeci jenom vyhodím 😁“